Cigarettes? No, thanks.

Možná

„Orlando není člověk, za kterého ho máš" zavrčí Justin a vyjede od té veliké vily. „Horší než ty být nemůže" skřížím si ruce na hrudi. „Kurva. Neměla jsi nikam s nikým chodit. Měla jsi zůstat na tom zkurveném gauči a nikam nechodit" řekne naštvaně. Nebudu se s ním hádat nemá to smysl. Čelo si opřu o okénko auta a po chvilce usnu.

-----------------------------------------------------------

Vzbudím se a v pokoji je už světlo. Vůbec nevím co se stalo. Asi jsem usnula v autě. Ale proč by mě Justin nevzbudil? Kouknu se do postýlky kde spinká moje princezna. Posadím se a mrknu na hodiny. 7:25. Protřu si oči a všimnu si, že na sobě už nemám ty šaty. Odkreju od sebe peřinu a mám na sobě jen jeho triko a kalhotky. Znechuceně se zamračím. Pak si s ním o tom ještě promluvím. Je to prostě úchyl. Dokonce mi sundal i tu nohu. Nechapu jak mě to nevzbudilo. Natáhnu se na zem pro protézu a nasadím si ji. Vstanu z postele a přesleču se do černých legín a obyčejného bílého tílka. Do ruk si vezmu mobil a začnu projíždět sociální sítě. Po chvilce si všimnu, že Barunka už je vzhůru. Mobil odložím na noční stoleček a jdu za ní. Její velká kukadla mě pozorují a já se na ní usměju.

„Dáme hami?" zeptám se jí a ona přikývne „tak pojď zlatíčko" vezmu si ji do ruk a jdu s ní do kuchyně. Snažím se najít nějaké jídlo pro Barunku. Nakonec vytáhnu jen rohlík. Posadím jí do dětské stoličky a podám jí rohlík do ručiček. A ona začne jíst. Usměju se a já si dám jen jablko, které je na stole.

„Tak a teď si půjdeš hrát?" zeptam se jí, když dopapá. S úsměvem přikývne. Vezmu jí do ruk a zanesu jí do mého pokoje, kde má hračky. Dám jí mezi hračky a ona si začne hrát. Po pár minutách uslyším, že je Justin už vzhůru. Vezmu jeho tričko do ruky a jdu směrem jeho pokoje. Zaklepu na dveře a po ‚Dále' vejdu do vnitř.

„Co jsi včera dělal?" zeptám se ho a hodím na něho jeho triko. Justin sedí na posteli jen v boxerkách a v ruce drží mobil „To jsem tě jako měl nechat spát v těch šatech?" pozvedne na mě obočí „měl jsi mě vzbudit" rozhodím rukama „ Zkoušel jsem to. Ale příště zkusím na tebe třeba vylít vodu, ok?" zašklebí se. Povzdechnu si a zatřepu hlavou

„kdyštak jdu dnes do práce" prohodím jen tak „ty chodíš do práce?proč?" optá se. Tvl. Proč asi?!

„Nějak musím uživit mě a Barunku" odpovím mu „teď vás živím já" řekne a postaví se na nohy z postele. Popravdě? Chci jít do práce. Asi celý den bych to tady s ním nevydržela.

„Ráda tam chodím" myknu rameny. „Dobře. Tak já pohlídám Báru" řekne a dojde ke mě. Můj pohled spadne na jeho potetované tělo, ale nakonec uhnu pohledem „ne. To je dobrý. Vezmu jí sebou" couvnu trochu do zadu abych s ním nemusela být tak blízko.

„Jsem její otec. Takže mám právo na to s ní být" řekne a mě to začne docházet. „Ne. Došlo mi to. Je to uplně jinak. Bojíš se, že od tebe zdrhnu i s Bárou a tak ji chceš mít u sebe aby si byl jistý, že ti neuteču" vyhrknu a sama pro sebe se usměji, že mi to došlo. Justin se ke mě nakloní, tak že cítím jeho dech na mé tváři. Cítím jak se mi zvyšuje tep.

„Možná" šeptne mi do ucha a pohladí mě po tváři. Pod jeho dotekem mi na těle vyskočí husina. „Takže mi ji tady necháš" usměje se na mě „ne" zavrčím a zdělám jeho ruku z mé tváře. „Stejně mi ji tady necháš" pokrčí rameny a výjde z pokoje.