Prostě půjdeš

1.8K 140 15
                                    

RÁNO
Vzbudím se a po dlouhé době né na brečící zvuk. Je to divné. Podívám se na hodiny. 9:35. Co že? Hned se vyhoupnu do sedu a podívám se na postýlku. Barunka tam, ale není. Kurva? Kde je? Justin!? V rychlosti se postavím na nohu. Neuvědomím si to a sletím na zem.

„Kurva" zakleju a na zemi si v rychlosti nasadím protézu a výjdu z mého pokoje. Jdu chodbou. Sakra vždyť ani nevim kam jdu.

„Justine" zakřičím, ale nic. Dojdu do velkého obyváku, ale nikdo nikde. Kurva, kde je?! Dojdu do "svého" pokoje a najdu mobil. Kruci. Komu chci volat vždyť nemám na Justina číslo. Kurva. Ale kde je. Začnu hysterčit a posadím se na postel. Ne. On mi ji vzal?! Panebože. S třesoucíma rukama vezmu znova mobil a vytočím Lexe.

„Tiff?" ozve se jeho hlas „nebyl u tebe Justin s Barunkou?" zeptám se rychle „ne proč?" zeptá se mě „není tu. Kurva ona tady není" nervózně si rukou prohrábnu vlasy. „Co když mi jí vzal? Panebože.. Co bych dělala." hysterčím „v klidu. Nějak se to vysvětlí" uklidňuje mě Lex. Něco uslyším. „Pak zavolam" ze slovy rozhovor zavěsím. Co nejrychleji dojdu na chodbu a tam uvidím stát Justina a v rukách má moji dceru. Oddechnu si a v rychlosti k němu dojdu a vezmu mu Barunku z ruk.

„Co si myslíš, že děláš? Kde jsi s ní byl?" zakřičím po něm. „Taky ti přeju dobré ráno" ušklíbne se. „Tohle už nikdy nedělej. " okřiknu ho „nevyváděj. Vzal jsem ji jenom ven" mykne rameny „nemám vyvádět?! Je jediná koho mám a ty mi jí vezmeš a nedáš mi ani vědět kde je. "

„Tobě teče krev?" zeptá se a přiblíží se ke mě „co že?" nechápu ho. „Na čele" řekne a já si hřbetem ruky otřu čelo. Vážně tam mám krev. „No spadla jsem" šeptnu. „Nic to není. Ale hlavně už jí k sakru nikam neber bez mého svolení" vyjeknu, když odcházím od něho.

„Však jí máš tady. Nechápu co děláš" ozve se za mnou a já se vzhluboka nadechnu. „Tak jako. Já se vzbudím a moje dítě nikde" rozhodím rukou. „Je to naše dítě" opraví mě. A to mě rozčílí ještě víc. „Dal jsi jí najíst?" zeptám se a snažím se být v klidu. „Jo" odpoví mi „a co jsi jí dal?" „banán s melounem" odpoví mi a já jen přikývnu. Najednou ucitím smrad. Smrad z girat. Čichnu si k Barunce a ta celá smrdí od cigaret.

„To si ze mě děláš prdel?" vykřiknu po Justinovi. „Co zas?" zeptá se mě unaveně „smrdí po cigaretách. Ty jsi před ní kouřil?" okřiknu ho „no" mykne rameny a já ho lištím. „K mé dceři se už nepřiblížíš" křiknu a s Barunkou jdu do mého pokoje. Rychle ji vysleču a obleču ji do čistého oblečení. „Je to naše dcera" křikne Justin z chodby „naser si" zařvu.

-----------------------------------------------------------

„Vždyť se toho tolik nic nestalo" povzdychne si „ne? Kouřil si před Barunkou"vyjeknu „no panebože. Moje matka předemnou hulila a koukej na mě" ukáže na sebe a já se ironicky zasměju „no právě" ušklíbnu se. „Už to prostě nikdy nedělej" zavrčím.

„Dneska večer jdeme na párty" řekne mi a ja na něho vykulím oči „ja nejdu" mrknu na něj „ale jdeš" „nejdu" zavrtím hlavou. „Bohužel už nemáš na výběr" pokrčí rameny „co?" „zaplatil jsem velmi drahou chůvu" „to teda ne. Žádná blbka mi nebude šahat na dceru" vyjeknu „prostě půjdeš" pokrčí rameny

Cigarettes? No, thanks.Kde žijí příběhy. Začni objevovat