Pojíme pizzu, kterou jsme si objednali, protože jsme sami doma a potom jdeme ke mě do pokoje. „Co dnes budem dělat?" zeptám se mě. A já začnu přemýšlet. „Ehm.." poškrábu se na bradě. „Budem si povídat"nabídnu a posadím se na postel. Justin se uchechtne „když chceš" posadí se na proti mě.
„Tak co? Co Emily?" zeptám se na otázku, která mi vrtá hlavou. „Vážně chceš mluvit o ní?" nadzvedne obočí. „Zajímá mě to" odpovím popravdě. „Ale ja nechci mluvit o ní" řekne rázně. „Proč ne?" zeptám se ho a přesednu si do tureckého sedu.
„Má se fajn" zavrčí a vstane z postele „Aha" šeptnu. Něco tají. Jde to poznat na jeho rozrušeném obličeji. „Děje se něco?" optám se opatrně. „Ne... No vlastně... Já nevím" vloží si obličej do dlaní a já se začínám bát pravdy. „Řekni mi to" řeknu a Justin vyhledá můj pohled. Z hluboka se nadechne.
„Než mě začneš nenávidět tak mě doposlechni, ano?" sedne si vedle mě na postel a chytne mě za ruce. Bojím se co mi řekne. Bojím. Zhluboka se nadechnu a přikývnu. „Emily a já.. Byli jsme spolu. Ale.. Ne tak jak myslíš. Nebylo to citový.. Myslel jsem, že s mafií skončila. Ale to je ono. Já jsem myslel. Zapletla mě do toho. A no o-oni ji unesli" řekne mi a dívá se mi do očí. Hned své ruce vymaním z těch jeho.
„A-a co po mě chceš? Abych ti ji pomohla zachránit?" vyjeknu rozrušeně. „Mo-možná" šeptne. „Justine. Ráda bych ti pomohla. Ale tohle dělat nebudu. Ona je poslední člověk, kterého bych chtěla zachránit. Přeju jí smrt. Ať si jí klidně mučí mě to je jedno" řeknu a vstane z postele.
„Pamatuješ na to. Jak jsem tě unesl? Jak jsem tě mlátil a.." „nepřipomínej mi to" zavrčím otočená k němu zády. Uslyším kroky směřující ke mě. „Ale ano. Vzpomeň si na to. Na to jak si byla zoufalá. Jaký jsi měla strach a jak jsem tě mučil. Tak to teď prožívá ona a možná ještě o hodně horší. Chápu, že ti ublížila a že ji nesnášíš, ale potřebuje pomoc. Tvou pomoc. " dořekne a já se zamyslím. Jistě, že si vzpomínám na tu bolest co mi dělal. „Ale řekni mi jak bych ji mohla pomoct?" otočím se k němu čelem a skřížím si ruce na hrudi.
„Odvedla bys jejich pozornost." odpoví „co že?"vyjeknu „jak jejich?" dodám. „Vůdce těch mafiánu se jmenuje Erik. Ten drží Emily. Nějak bys odvedla pozornost. Všechno to promyslíme a.." „zadrž" zastavím ho a Justin mi věnuje pozornost. „Přijel jsi tady aby jsi mě viděl a strávil se mnou nějaký čas? Nebo jsi za mnou jel jen kvůli tomu abych ti pomohla zachránit Emily?" zeptám se na rovinu. Justin si povzdechne, ale nic neříká. „Víš co? Radši mlč" vydechnu.
„Tiffany" vydechne a jeho oči se vpíjí do těch mých. „Ne. Nebudu ti pomáhat Justine. Promiň, ale to po mě nemůžeš chtít. Kruci víš o co mě vůbec žádáš?" na konci věty skoro vykřiknu. „Vím.. Tiffany. Jistě, že to vím.. Žádám tě o dost, ale jsi ta nejlepší holka, kterou znám. A musím to pro Emily udělat. Zachránila mi zadek. Kdyby mi nepomohla tak jsem asi teď pod kytkama." řekne mi. „Prosím.. Nevím za kým jiným mám jít. Mám jenom tebe" šeptne a pohladí mě po tváři. „A Lexe, ale ten se nepočítá" ušklíbne se. Jeho prsty mě hladí po tváři a já ty jeho doteky miluji.
„Nech toho Justine" odžduchnu ho. „První mi řekni co se stalo" pobídnu mu. „Emily za mnou došla s omluvou, a že chce začít od znova. Nezdálo se mi to, ale nakonec jsem to příjmul. Dozvěděl jsem se, že pracuje v jednom gangu mafiánů. Prodávali trávu, děvky a zabíjeli. A to vše jen z legrace. Jenomže.. Zmínila se o mě. Všichni mě tam znali. Měla mě zabít. Měl to být takový test důvěry. Jestli ji můžou věřit a tak. Řekla mi to. Byla rozrušená. Že se bojí co jí udělají, když mě nezabije. Pomáhal jsem ji. Ale chytli ji. Kvůli mě" řekne mi. „Místo ní jsem mohl být já. A potřebuju tvou pomoct ji od tama dostat" dodá. „Justine" schovám si tvář ve dlaní.
ČTEŠ
Cigarettes? No, thanks.
FanficTiffany- Dívka, která dostane to na co ukáže. Její rodiče jsou bohatí, spíš její otec, který je, ale věčně na cestách. Její matka pracuje v nápravném ústavu pro mladistvé. Tiffany bude nějakou dobu pomáhat mamce v ústavu.Potká tam kluka, který bude...