Cigarettes? No, thanks.

Kde jsme?

DALŠÍ DEN
Probudím se na mírnou bolest hlavy. Otočím se na druhý bok, ale do něčeho narazím. Otevřu oči a tam leží ON. Polekám se. Ale už se mi začne něco vybavovat co se stalo. Alkohol, on, sex, smání se a teď tohle. Panebože.

Zaklepu na dveře od domu, a rozhoduji se jestli je to dobrý nebo špatný napad. Nervózně poklepávám nohou a čekám než se ty debilní dveře otevřou. Když asi po půl minutě stále nic tak se otočím a chystám se k odchodu. Když v tom.

„Tiffany?!" uslyším jeho hlas jak zvolá mé jméno. Nervózně se otočím. „Co tady děláš?" zeptá se mě překvapeně. No ano. Nechala jsem Barunku Lexovi a utekla za ním. Ale proč? Protože jsem chtěla jít za ním. Beze slova k němu dojdu. „Nevim co tady dělám. Nevěděla jsem kam mám jít. A na jednou jsem byla tady před tvýma dveřma s odhodláním zaklepat, ale" chtěla bych pokračovat, ale jeho rty se objeví na těch mích. Poplašeně vykulím oči, ale neodtahuji se. Nechci.

„Promiň. Nechtěl jsem" odtáhne se ze slovy. „Můžu dál?" zeptám se a on přikývne.

Pořádně se rozhlédnu po místnosti. Všude jsou pohozené flašky. Buď vodky, bourbonu a nebo vín. Hodně jsme toho vypili. Ale polovinu noci si nepamatuji. Snažím se si vybavit aspoň trochu z toho co se stalo. Ale tohle není Justinův pokoj. Už se mi to začíná vybavovat.

„Chceš kafe? Nebo víno?" zeptá se mě, když usedáme na gauč. „Víno by se šiklo" řeknu mu a to už pijeme jednu flašku vína. Řeknu Justinovi co se stalo. A nevynechám ani naši hádku s Lexem. „To ti jako fakt řekl?" pozvedne nechapavě obočí. Jen přikývnu. „Otevřu další flašku" zvedne se z gauče a jak řekl tak donesl. V celku jsme vypili u něho 4 flašky vína.

„Víš co?" zeptám se ho a na tváři mám přiblblý úsměv. „Co?" pozvedne obočí

Má mysl si už začne vybavovat. Ale tímhle to je poslední co jsem si vzpoměla. Mam strašně divný pocit. Ani nevím kde jsem. Kouknu se na hodiny. Je 15:45. Musím Justina vzbudit a zjistit co se stalo a kde jsme. Rýpnu do něj, ale nic.

„Justine" zatřesu s ním. „Hm" zabručí, ale nakonec odlepí oční víčka od sebe. Chvilku se na mě dívá, ale potom vykulí oči a v rychlosti se vyhoupne do sedu. „Tiffany?" zeptá se ospale „co děláš v mém pokoji?" zeptá se šokovaně. Tak ten mi asi nepomůže. Chytne se za hlavu a zmateně se koukne po pokoji „já nejsem, ale u sebe" zamyslí se. „No to jsem taky už zjistila" zamumlám a obmotám si deku kolem sebe, když vstávám z postele. Dokonce mám na sobě pořád i protézu. To je snad poprvé co jsem spala s protézou „A kde jsme?" vyjekne Justin „a počkej my dva?" ukáže na mě a na sebe. Ignoruju ho a jdu k oknu. Rozdělám žaluzie.

„Kurva" vykřiknu „co je?" najednou se vedle mě objeví Justin v boxerkách.
„Je tu moře" vyštěknu. Justin se taky podívá z okna. „Víš co se stalo?" zeptá se mě „jen z půlky" špitnu.

„Kurva Barunka" vyštěknu „v klidu nechalas ji u Lexe" připomene mi Justin. Najednou si zase na něco vzpomenu.

„Ó né" vydechnu a couvnu od Justina, ale pořád si přidržuji deku u těla. „Co?" nechápe mě Justin. „To snad ne" špitnu.

„Nemůžu uvěřit, že letíme na Hawai" směju se. Justin se jen blbě culí. „Co?" zasměju se zase. Ten alkohol na mě začíná dost působit. „Ojel bych tě" vydechne z úst „tady?" zachichotám se. Přikývne. Nakonec se odebereme na záchodky a tam to začne. Žádné pomalé a vášnivé líbání. Teď to bylo jenom o sexu.

„My jsme na Hawaii" vyjeknu. A Justin ztuhne a po chvíli se zvláštně usměje „jo a rozdali jsme si to v letadle " vzpomene si taky a zasměje se „placák na to. To je hustý" vyjekne se smíchem a natáhne ke mě ruku, aby jsme si plácli. Hodím po něm vražedný pohled.

„Placák? Placák? Děláš si ze mě prdel? Jsme kurva na Hawaii." vykřiknu. „Pojďme si dát snídani. No nebo spíš na oběd a všechno se vyřeší" uklidní mě. „Hm." zamumlu. Ze země zvednu moje oblečení a zamknu se v koupelně. Podívám se na sebe do zrcadla. Vlasy na všechny světové strany, narudlé oči a rozmazané oči od řasenky. Jsem fakt "nádherná." Vlezu si pod sprchu. Potom ve skříňce najdu fén a vyfénuju si vlasy, které následně sepnu do culíku. Obleču se a výjdu z pokoje

„Můžem?" zeptá se mě Justin jen přikývnu. „Nemrač se pořád" šťouchne do mě Justin. Beze slov výjdu z pokoje a Justin mě následuje. Dojdeme na recepci. „Dobré ráno pane a paní Biebrovi" pozdraví nás recepční a já se zarazím.

„Dobré ráno. Co že?" zeptá se Justin. „Včera jste se vzali" objasní nám. „Co že?" vykřiknu.

„Jste manželé" usměje se na nás „byla to sice malá svatba, ale byla tady." řekne nám „vždyť jsme byli nalití" vyštěknu a rukama si protřu tvář. To se mi snad jenom zdá.

.