Cigarettes? No, thanks.

plán

DEN ODJEZDU
Celý včerejší den jsme si pořádně užili. Byli jsme v kině, v zoo a měli jsme náš první sex. Nezapomenutelný den. Jenže teď je podle něho konec. Že už ho nikdy neuvidím. Ha. To je, ale jen podle něho. Mám svůj plán. Když v pátek po naší hádce šel Justin do sprchy tak jsem volala Lexovi. Když jsem mu řekla můj plán, hned souhlasil. Ale musíme to udělat tak aby se to Justin hned nedozvěděl. Justin má dnes letět do Texasu v 14:00. Což je za 2 a půl hodiny. Však Lex už je dávno v Londýně. Vyzvedne mě a pojedeme do Texasu a tam Justina překvapíme. Jen doufat, že nám to výjde. Pomůžu jim Emily zachránit. Justin ještě spí a já ležím na jeho hrudi. Šli jsme spát asi až tak ve 4 hodiny ráno. Já jsem, ale asi spala jen tak dvě hodiny. Jsem nervózní, že se něco pokazí nebo cokoliv. Dívám se na Justinové dokonalé rysy, jak spokojeně oddechuje. Je prostě dokonalej. Jeho oči se pomaličku otevřou a pod návalem světla je hned zavře.

„Dobré ráno" zašeptám s úsměvem na rtech a políbím ho na krk. „Bré" ozve se jeho chraplák a já se usměju. Opírám se o jeho hruď rukama a nakonec ho políbím. Justin mě v rychlosti přetočí tak, že jsem momentálně pod ním a on nademnou se přidržuje rukama u mé hlavy aby mě nezalehl. Pomalu mě líbá a já mu každej pohyb rtů oplácím. „Tak dokonalé ráno" zavrčí mi do polibku. S úsměvem se odtáhne a lehne si zpět vedle mě. „Jak to bude dál? Až odjedu?" zeptá se potichu a já se k němu přitulím. „Budeme si volat?" zalžu. Uplně vím jaké to bude. Budu s ním. Neopustím ho. „Uvidíme" políbí mě do vlasů. „Měli by jsme už stávat" řeknu a více svou hlavu zabořím do jeho hrudi. „Né ještě ne" zamumlá a já se uchechtnu. „Za dvě hodiny ti letí letadlo. Takže šup" posadím se a usměju se na něho. „Jaká si hrr do toho vstávání" zasměje se a taky se posadí. Své vlasy si prohrábne a promne si oči. Kousnu se do rtu jak moc je sexy. „Neslintej" zasměje se. Pokroutím hlavou a stoupnu si. Na sobě mám jen kalhotky a Justinové triko. Zohnu se pro gumičku a udělám si culík. Kouknu se na Justina, který na mě kouká jako na kořist. „Neslintej" oplatím mu a vypláznu na něj jazyk. Justin se zasměje a vstane z postele. Dojdu do skříně, ze které si vytáhnu: kraťase a crop-top. „Dojdu si do sprchy jo?" zeptá se Justin. „Jasně" přikývnu a on odejde do koupelny. V rychlosti si ze skříně vytáhnu malý batoh, do kterého si nahážu oblečení. Sbalený batoh dám zpět do skříně a obleču se do předem nachystaného oblečení. Justin dojde do pokoje už oblečený. „Jdem na snídani?" zeptám se ho „no spíš na oběd" zasměje se Justin a společně jdeme po schodech dolů do kuchyně, kde voní jídlo. „Dobré ráno" pozdravíme s Justinem společně rodiče, kteří jsou v kuchyni. „No spíš dobré dopoledne" zasměje se táta. Máma nám nachystá jídlo a my zasedneme za stůl. Po obědě s Justinem jdeme do pokoje. „Co teď?" zeptám se a kouknu na hodiny. 12:50. „No teď se musím sbalit" řekne Justin a já přikývnu. Lehnu si na postel a pozoruju Justina, který si balí věci do kufru. „Budeš se pořád tak debilně čumět?" zeptá se Justin s pozvednutým obočím. „No.. Ráda bych se čuměla dál, ale musím něco vyřídit s mamkou" mrknu na něj, zvednu se z postele a jdu za mámou, kterou najdu v obyváku. „Mamí?" optám se a ona se na mě podívá. „Můžu spát dnes u Lucy?" zeptám se mámi. Lucy to je holka, která tu párkrát byla. Možná, že jí můžu považovat za malou kamarádku, ale moc se s ní stejně nebavím. „Jistě můžeš" usměje se. „No. Ne spíš dneska, ale na týden k ní na chatu." dodám. „Ale co škola?" zvedne obočí „vždyť máme týdenní prázdniny" připomenu ji. „Mami prosím vždyť jí znáš." lžu ji. Za takové lži bych měla jít do pekla fakt. „No... Tak dobře" přikývne. Poděkuju a běžím zpět za Justinem. „Co jsi chtěla po své mamce?" zeptá se Justin. „To je jedno" usměju se. Justinovi lhát nechci. „Už by jsme tě měli zavést na letiště" řeknu mu „asi jo" přikývne. Justin si do ruky vezme kufr a společně jdeme domů. „Mami mohla by jsi mi pujčit klíče od auta? Abych mohla zavést Justina na letiště?" zeptám se mámi. „No, ale opatrně" přikývne. „Jo jasně" přikývnu. Justin se rozloučí s mámou a s tátou a já vezmu ze skříňky klíčky. Nasedneme do auta a vyjedeme. „Stejně nechci abys zachraňoval Emily" začnu náš rozhovor. „Tiffany. Už jsme o tom mluvili" řekne podrážděně. „Buď opatrný" vyhrknu ze sebe. „Ty taky" řekne. ach Justine. Jen kdybys věděl. Dojedeme před letiště a já zkontroluju čas. 13:45. Zaparkuju na parkovišti a společně s Justinem výjdu z auta.

„Nechci se zase loučit" fňukne Justin, když čekáme až oznámí jeho let. „Zase se potkáme" usměju se a své dlaně položím na jeho tváře. „Snad" jeho pohled je smutný. Spojím naše rty a v tom se letištěm ozve ženský hlas, který oznamuje jeho let. „Budu muset jít" řekne, když si své čelo opře o to mé. „Zvládnem to"vydechnu a naposled ho políbím a Justin odchází. S povzdechnutím dojdu do auta, nasednu do něj a jedu domů. Napíšu Lexovi.

Já: Justin už je v letadle. Jsem nachystaná.
Lex: Okey. Do desíti minut jsem před tvým domem.
Já: Ok.

Ze skříně si vezmu batoh a ještě si do něho hodím nějakou higienu a jdu dolů. „Tak já už teda půjdu jo?" zeptám se mámi. „Tiffany. Volali jsme rodičům Lucy a ti o ničem neví." řekne táta. A kurva. „Kam jsi proboha chtěla jít?" křikne máma. Nevím co mám říct. „Odpovíš nám?" zvýší táta hlas. „Jé. Já jsem řekla Lucy? Chtěla jsem říct, že půjdu k Lisse." řeknu první co mě napadne. „Jo jasně. Jdi do svého pokoje" rozkáže táta. „Ale-" „běž" skočí mi máma do řeči. S povzdechem jdu do pokoje. Otevřu okno a dívám se z něj. Batoh si dám na záda a přemýšlím jak slezu dolů. Pod mým oknem je ještě trochu střechy, na kterou skočím. Tak, ale co teď? Je to v celku výška. Asi tak 3 metry. Odhodlám se a skočím na trávu. Dopadla jsem na kolena, která mě trochu pálí, ale jinak v pohodě. Zvednu se a jdu před dům, před kterým stojí černé auto. Rychle vběhnu do auta, ve kterém je Lex. „No konečně. Čekám už dobrých 10 minut" zavrčí a nastartuje. „Sorry, ale skákala jsem z okna." řeknu mu hnusně. „Ty?" nadzvedne pobaveně obočí. „Jo já" zazubím se.

Lex jen pokroutí hlavou a vyjede od našeho domu. Cesta probíhá potichu. Nevím jak dlouho jedeme, ale už mě bolí zadek a Mám divný pocit z toho, že jsem utekla z domu. „Za jak dlouho tam budem?" zeptám se. „Ehm.. Tak za 10 hodin" odpoví mi „co že? A jak dlouho jedeme?" vyjeknu „30 minut" odpoví. „Už mě to nebaví" zaskuhrám. „Taky z toho, že sedím tady s tebou neskákám 3 metry do stropu" ušklíbne se. S povzdechem zapnu rádio a zaposlouchám se do písniček. Lexovi začne vyzvánět mobil. „Do prdele" zavrčí a zastaví na krajnici. „Hele Justin" uchechtne se a mobil přiloží k uchu. „Jo jasně...Dobře... Čau" mobil schová zase zpět do kapse a rozjede se. „Co volal?" zeptám se, když mlčí. „Že je v letadle" odpoví mi. „Aha" myknu rameny.