Cigarettes? No, thanks.

Neřešme to.

Dojedeme na místo po pár hodinách a výjdeme z auta. Barunka jde sama a Justin ji jen chytne za ruku. Je to roztomilí pohled. Jsou si tak podobní, že to snad ani možný není. Dojdeme k jedné velké budovy. Vypada to jak nějaká firma.

„Ehm. Víš co? Radši počkejte tady. Není to tam pro Báru bezpečné. Je to veliká firma tak aby se neztratila" řekne Justin a já přikývnu „budu tu co nejdřív" usměje se „jo pa" řeknu a z ničeho nic si dáme pusu. Ale hned na to se odtáhnu. Zmateně se na něho podívám a Justin jen zakroutí hlavou a odejde do té firmy. Kurva co to bylo? S Barunkou se posadíme na lavečku co tady je. Pořád musím přemýšlet nad tím co se právě stalo. Byl to prostě takový zvyk. Ale teď toho lituju. Bylo to omylem. Asi po půl hodině k nám dojde Justin.

„Ehm máme si proto dojet zítra." řekne „co že? Vždyť je to dálka. To nemá ani cenu aby jsme jeli vůbec domů" vyjeknu „no. Napadlo mě, že by jsme mohli do hotelu." nabídne Justin a já se zamyslím „nemáme tady žádné oblečení. A nemáme pro Báru ani plinky, postýlku, přebalovací pult, nočník a-" hysterčím a chci pokračovat, ale Justin mi skočí do řeči „jen na jednu noc." upozorní mě „ale-" chci zase začít, ale on mě zastaví.

„V klidu. Plínu jí koupíme však ji potřebuje jen na noc. A ostatní zvládneme" povzbudivě se na mě usměje. „No dobře" vydechnu a Justin mě poplácá po zádech „jo a to s tou pusou. Ehm" začne Justin „neřešme to" máchnu rukou a on přikývne. Nasedneme zpět do auta a jedeme do nejbližšího hotelu.

Justin je právě na recepci a objednává pokoj. Potom k nam dojde a jeho pohled je trochu staroslivý? „Ehm máme pokoj, ale je to až ve třetím patře a není tu výtah" řekne a já si povzdechnu. „Ehm.. Zvládnu to" šeptnu. „Jen vezmi Barunku neumí chodit po schodech a ještě mi vezmi berle prosím" řeknu mu, když už stojíme u schodů. Justin přikývne. Do jedné ruky vezme Barunku a do druhé mé berle. Začne pomalu vycházet schody a já za ním. Jenomže on jde a já skáču na jedné noze. On už vyšel asi 20 schodů a já? Já teprve 3 a už mě bolí noha.

„Víš co? Já mám lepší nápad." řekne Justin, Barunku posadí do meziposchodí a vedle ní položí berle. Dojde ke mě a opatrně mě vezme do náruče. „Pusť mě" vyjeknu „ne." řekne a výjde semnou za Barunkou do meziposchodí. Pustí mě na jednu nohu a ja se chytnu zábradlí. Justin si vezme barunku za krk a mě do náručí. Zasměju se „jestli nás někdo potká tak si bude myslet, že jsme rodina idiotů" zasměju se

„Ty si řekla, že jsme rodina" špitne Justin a já se začnu proklínat za svůj jazyk. „Ehm bylo to omylem" řeknu stejně tiše jako on. „Ne znělo to hezky" ušklíbne se a ja už to radši neřeším. Justin s nama začne vycházet schody a Barunka se směje.

„A co berle?" vyjeknu „pak pro ně dojdeme" řekne Justin a já jen přikývnu. Dojdeme před byt 170B a Justin mi podá klíček a já odemknu. Vejdeme do bytu. Justin vejde do jednoho z pokojů, kde je manželská postel, televize a skříň. Posadí mě na ní a Barunku opatrně hodí na postel. Ta se hned rozchechtá. Justin se jí zasměje a potom odchází pryč pro mé berle. Mezitím si já hraju s Barunkou.

„Jsem tady" oznámí Justin svůj příchod a berle opře o protější zeď „Děkuju" pousměju se. „Tak a co teď?" zeptám se Justina „Kokino" vyjekne Bára. „Žádné Kokino" šťouchnu jí do břicha a uchechtnu se „ale já chčí" vyjekne a rozhodí rukama „a co by jsi chtěla?" cvrknu ji do nosu

„Žeš" odpoví mi Barunka „Žeš? Co to je?" zeptá se mě Justin a uchechtne se „Řez" zasměju se „Tak ty by jsi chtěla řez?" zeptám se jí a ona přikývne. „Já jí to zajdu koupit" nabídne se Justin „to bys byl hodný" uchechtnu se „ale nevíš jaký" dodám „tak Barunka půjde semnou a vybere si" nabídne Justin. „No já nevím" poškrábu se na zátylku. „Joo" vykřikne Bára

„No ták. Důvěřuj mi aspoň " fňukne Justin „no dobře. Ale co nejrychleji se vraťte" řeknu a on přikývne „do 15 minut jsme tady" řekne Justin a Barunku vezme do ruk.