Cigarettes? No, thanks.

Nejsem šílená.

Beze slova se zvednu a sednu si na zem na proti posteli. Přisunu si kolena k bradě a rukama si obejmu nohy. Justin se na mě dívá lítostným pohledem, ale já já se na něj dívám neutrálně. „Jak ti je?" prolomí ticho. Však mlčím. Nechci s nikým mluvit, ani s ním. Vzpomenu si, že jsem si dnes zapomněla vzít prášky na bolest nohy. Asi po pěti minutách vstanu a dojdu zase k posteli. Pod polštářem si vezmu krabičku s práškama. Dojdu k malému stolečku, který mi tu přivezla sestra s jídlem a pitím. Na ruku si nasypu dva prášky a oba si dám do pusy,která zapiju vodou. Justin se na mě tak zajímavě dívá. Nakonec rychle vstane z postele a dojde ke mě. Vytrhne mi prášky z ruk. Čichne k nim. „Kurva" zanadává a krabičku s práškami si dá do kapse. „Co to děláš? Vrať to. Je to moje" řeknu tiše. „Už ty prášky brát nemůžeš" řekne rázně. Nemám náladu na to se s ním hádat. Poslední dobou se cítím unavená a celá jaká si divná.

„Odejdi. " vydechnu. „Prý se stěhuješ" ignoruje můj požadavek. Začínám z něho šílet. V hlavě mi najednou nehorázně začne bzučet a všude kolem mě vidím Justina. Začnu třepat hlavou. „Běž pryč.." zakňučím „prosím.. Pryč z mé hlavy" vyjeknu a z očí mi začnou téct slzy. Nevim co to se mnou je. „Tiffany. Klid" chytne mě Justin za rameno. „Ne vypadni" křiknu a praštím do jeho hrudi.

POHLED JUSTINA
Tiffany začne přede mnou vyšilovat. Mlátit mě do hrudi a nakonec se složí k zemi a začne hystericky řvát. Proboha. Nechápu co s ní je. Hned vyběhnu na chodbu a zavolám sestry, které chodí po chodbě. Dojdou k Tiffany a něco ji bodnou do ruky. Uklidní se a zhluboka dýchá. Přenesou ji na postel a Tiffany v tichosti brečí „nejsem šílená. Nejsem" šeptá si a dívá se před sebe. Ale co pak je možné aby tohle udělaly ty prášky co jí dala Emily. Vypadá hrozně. „Musíte jít pryč. Už toho bylo dost" vyžene mě od Tiffany sestra a já vím kam mám namířeno. K Emily. Dojdu do jejího bytu.

„Já jsem věděla, že se vrátíš" usměje se Emily a jde ke mě. Ale já jí hned chytím pod krkem a přitlačím jí ke zdi. „Co jsou to za prášky?!" zavrčím. „nevim" odpoví přiškrceně a chytne mě za zápěstí. „Kurva nelži mi." vykřiknu „nelžu. V-vzala jsem to kámošovi, který bere drogy" říká z posledních sil a její obličej celý zbledne. Zalapá po dechu. Drtím její krk v mých dlaních a nebudu vám lhát, ale užívám si to.

„Do prdele" pustím ji a ona se zesune na zem. Začne se zhluboka nadechovat. „Věděla jsem, že nejsi schopný mě zabít" vydechne a mírně se uchechtne. Kleknu si k ní a za vlasy ji zvednu hlavu. „Bavíš se, že? Ale ještě něco jí uděláš. Tak neskončíš v blázinci jako ona. Ale v rakvi" varuju ji a její vlasy ze své ruky pustím. Chvilku jí to trvá než vstane, ale nakonec se ji to povede. „Ty mi vyhrožovat nebudeš. Vůbec nevíš čeho všeho jsem schopná" zavrčí mi do obličeje a jednoduše mě obejde.