Cigarettes? No, thanks.

100. díl❤

Ahoj✋
Tohle je část číslo 100😍. Poprvé jsem plánovala jen 50 částí. Ale spousta z vás si tento příběh oblíbila, což mě dost překvapilo. A tenhle příběh mě hrozně baví psát. A plánuji ještě tak 10 částí. Nemůžu určit kolik částí ještě napíšu. Sama to nevím. Ani nevím jaký bude konec. Takže si užijte část☺ Páčko💋💋

„Jsi nachystaná?" vejde do mého pokoje Justin s otázkou. Jenomže já sedím na posteli a čtu si k nihu. V teplákách a ve vytahaném triku.

„Proc nejsi oblečená?" zeptá se mě. Podívám se na něj. Na sobě má smoking. Tak co je to za párty, když má na sobě smoking. „Říkala jsem, že nejdu" odpovím prostě a kouknu se do postýlky, kde spinká to malé stvoření. „Ale jdeš. Šup" popohání mě „nejdu. A na co máš smoking, když jdeš na párty?" pozvednu obočí „je to pracovní párty. Takže to není ta normální párty." vysvětlí mi „a obleč si nějaké pěkné krátké šaty" dodá „nepůjdu. A za druhé šaty si vzít nemůžu"

„Proč?" „no protože mám tu umělou nohu. Šlo by to vidět. Ale je to stejně jedno protože tam nejdu" řeknu mu.

„Dělej. Musíš tam jít" vyjekne „proč?" pozvednu obočí „neptej se a kurva už pojď. " zavrčí „nemám co na sebe" pokrčím rameny. Justin si povzdechne a dojde ke skříni, kde jsem si dneska dala svoje oblečení. Otevře ji a chvíli se v ní přehrabuje. Nakonec po mě hodí dlouhé černé uplé šaty/médie/.

„To teda ne" zavrtím hlavou „nikam prostě nepůjdu" zavrčím „obleč si je a neser mě" zavrčí a odejde. Dobře nebudu ho provokovat. Radši půjdu, bůh ví co dokáže ten psychopat udělat mé dceři nebo mě. Zhodím ze sebe tepláky a triko. V zadu rozepnu zip a šaty si nasadím. Snažím si je zapnout, ale nejde to. Povzdychnu si a nakouknu na chodbu, kde stojí Justin. Jednou rukou si přidržuji šaty.

„Justine? Můžeš mi to zapnout?" zeptám se ho a on zdvihne pohled od mobilu. „Jo jasně" přejde ke mě. Otočím se k němu zády. Vlasy mi dá na bok a začne mi zapínat šaty. Dozapne je a otočí si mě k němu čelem. Prohlédne si mě od hlavy až k patě a skousne si ret. „Sednou ti" pochváli mě a já jen přikývnu „tak jdem?" zeptá se mě „a co Barunka?" „v obyváku už je chůva" mrkne na mě. „No. Tak ja si jdu jen učesat vlasy" řeknu a jdu do koupelny. Učešu si vlasy a přehodím si je do předu. Namalovaná jsem už od odpoledne. Jen si přetřu rty rudou rtěnkou a přejdu k postýlce. Pohladím Barunku po tváři. Ještě si obuju boty a potom jdu na chodbu za Justinem. V obyváku se seznámím s chůvou, která se nezdá být tak špatná. A potom s Justinem jdeme do jeho auta.

„Sluší ti to" usměje se a vyjedeme od jeho domu. „Dik" špitnu. Bojím se o Báru. Nikdy jsem ji nenechala s cizím člověkem samotnou. „A co dělaš za praci?" zeptám se ho „vlastním firmu" odpoví mi. „Jakou?" optám se ho „na výrabění léku" řekne a já pobaveně pozvednu obočí.