Cigarettes? No, thanks.

Zklamala jsi mě.

Na konec, když se zeptám na všechny otázky tak ho podle plánku začnu provázet po budově , skončíme u jeho pokoje. Otevřu dveře a hned mě ovine zima, ze které mi naskočí husí kůže. Pokoj je jen do bílé špinavé barvy. Je tady postel, která má kovový základ a hned na pohled nepohodlnou matraci. Na posteli je jen jeden malý polštář a tenká deka. V rohu je jen dřevěná a na pohled srará skříň. Popravdě? Je to hrozný pokoj.

„To snad ne" vydechnu a dojdu k oknu, které otevřu aby do pokoje šlo aspoň nějaké teplo z venku. Na oknech jsou mříže. Je to jak v nějakém pasťáku.

,,Vždyť je to tady hrozné. To nemůže být tvůj pokoj" vyjeknu ,,ale ano může" ze slovy dá tašku s oblečením na postel, pro kterou si mezitím stačil dojít do auta.

,,Je tu zima a ta postel.." odmlčím se a posadím se na ní ,,vždyť to ani není postel" vyjeknu flustrovaně. „Nedělej si starosti" řekne a sám se po pokoji porozhlédne.

,,Hele. Víš co? Pojď" vstanu a čekám až on vstane „kam?" „ven" odpovím mu „nemůžu" „pojď" chytnu ho za ruku a dotáhnu ho do menší zahrady, která je spojená s budovou. „Neměli by jsme tady být" řekne a já se posadím na lavičku „no a co" pokrčím rameny a on udělá něco co jsem nečekala. Vytáhne si z přední kapse od mikiny krabičku cigaret, vytáhne si jednu cigaretu a přede mnou si ji v klidu zapálí.

,,Děláš si ze mě srandu?" vyštěknu po něm a postavím se. „Proč?" nadzvedne obočí a kouř vyfoukne přímo do mého obličeje. Mé čichové buňky zaznamenají ten smrad cigaret a proto musím trochu nakrčit nos.

,,Jsi v nápravném ústavu a ty si tady v klídku zapálíš cigaretu? Máš tady bez toho vydržet." řeknu a cigaretu mu vezmu z ruky. „Naval to. Dělej" zavrčí a natáhne se proto „ne" řeknu a rozeběhnu se zahradou, která je vážně malá. Otočím se za sebe a zjistím, že Justin mě čím dál více dohání. Najednou, ale do někoho narazím.

,,Tiffany?" uslyším mámin rozzuřený hlas a proto vyzdvihnu hlavu a zjistim, že to je doopravdy má máma. Najednou vedle mě stojí i Justin.

„O můj bože. Neříkej mi, že kouříš" vykřikne po mě a až teď si uvědomím, že cigaretu držím v ruce. Kruci. „Ehm.. To.. Ehm.." vykoktám ze sebe a cítím jak se mi na čele tvoří studený pot, z toho jak jsem teď nervozní.

„To je moje cigareta" řekne Justin. „Ty nabízíš mé dceři cigaretu?" vyštěkne má matka po Justinovi „ne. Nic mi nenabízí." konečně jsem schopná promluvit.

„Ale vypadá to tak a jestli ano tak tu zustane o měsíc déle" řekne přísně má matka. „Nic mi nenabízel. Kruci. Je to moje cigareta, dobře?" zalžu „ale" vloží se do toho Justin, ale má matka mu skočí do řeči „Justine jdi do svého pokoje. Hned" nařídí mu a on nakonec odejde. Matka mi vezme cigaretu z ruky, típne jí a hodí do koše.

,,Ještě jednou tě uvidím s cigaretou tak skončíš taky tady. A to mi věř. A teď běž do auta. Ještě si něco zařídím a tak za půl hodiny budu u tebe" přikáže mi „co tam budu dělat půl hodiny?" vyjeknu „přemýšlet o sobě. Zklamala jsi mě Tiffany" ze slovy odchází pryč a já cítím slzy v mých očích.