Cigarettes? No, thanks.

Není tvoje!

Jak Lex řekl tak jsme udělali. Byli jsme požádat o rozvod, ale musí to podepsat i Justin. A proto jsme se za ním teď vydali s Lexem. Zaklepeme a Justin nas pusti dovnitř. „Podepiš ty papíry"hodím mu složku s papírama před jeho obličej na stůl.

„Říkal jsem, že se nechci rozvádět" řekne a napije se z hrníčku. „A ona ti řekla, že se rozvest chce" vloží se do toho Lex. „Tiffany. Pamatuješ si na ten včerejší rozhovor?" zepta se mě a já se zhluboka nadechnu

„Kurva nevydírej ji pořad" okřikne ho Lex. „Tak nastane soud" mykne rameny „soud o dítě" dodá a já už na tohle nemám. Z ničeho nic se seberu a jdu pryč do auta. Lex příjde asi za pět minut zamnou do auta.

O PÁR DNÍ POZDĚJI.
Soud už proběhl. Vážně proběhl a jak dopadl? Jsem na policejní stanici. No.. Prostě ve vězení. Jak? Jak se to stalo? Jsem ve vězení, za to, že jsem napadla soudkyni. Ta pipina byla podplacená od Justina. Je mi to jasné. Začala jsem po ní řvát až nakonec jsem po ní skočila a dávala ji pěstě do obličeje. Museli mě od ní odtrhnout policajti násilím. Odnesli mě dokonce v poutech a podle soudkyně nejsem pro Barunku bezpečná. To ten psychopat není pro ni bezpečnej. Už jsem dvě hodiny v base a z očí mi tečou slzy. Navlíkli mě do oranžového oblečení takže vypadám jak dopravní kužel. V cele mám jen postel a něco čemu se podobá záchodu. A ta velká mříž co je tady mě děsí. Ale nebudu tady dlouho. Lex za mě zaplatí kauci. Říkal to, když mě cajti odnášeli v poutech. Ale to nejhorší na tom je, že ta piča nebo-li soudkyně mi zabavila stýkat se s mou dcerou. Nemůžu se s ní vidět vůbec. A jak jsem řekla do večera za mě Lex zaplatí kauci a já teď momentálně konečně ve svém oblečení jedu s Lexem domů. „Kde je Barunka?" zeptám se potichu. „U Justina" odpoví mi Lex a já se na novo rozbrečím.

„Tiff. Mrzí mě to" zašeptá Lex a já si hlavu položím na okénko auta. „Nebudu se moct s ní už vůbec vídat?" zeptám se svým rozklepaným a tichým hlasem.

„Podle soudu bys neměla aspoň rok" řekne a já se nahlas zavzlykám „nepřežiju to bez ní. Vzal mi jediné co mě drží nad vodou." zavzlykám. Dojedeme před sklad, kde Lex zaparkuje.

„Lexi ja to bez ní nevzládnu" řeknu zničeně a utřu si slzy. „Pojď sem" vydechne Lex a vezme mě za pas a posadí si mě na jeho klín. Obejme mě a já se více rozbrečím. „Proč mi to dělá" zavzlykám. „Vždyť už se začínal chovat normálně" vzlykám mu do ramene. „Ššš. Vyřešíme to" hladí mě po zádech. „Nesnáším ho"

„Pojď. Půjdem domu" otevře dveře od auta a já vystoupím z auta. Lex mě následuje. Zamkne auto a jde semnou do bytu.

„Je mi to líto" hned u dveří mě napadne Emily a obejme mě. „Je to idiot" zavrčí Emily. „Jdu za Justinem" vydechnu a odtáhnu se od ní. „Neměla bys"řekne Lex. „Do hodiny jsem zpět" řeknu a odcházím pryč ze skladu. Dojdu před Justinův dům a začnu klepat na dveře dokud se neotevřou.

„Co tady dělaš?" zeptá se mě Justin, když otevře dveře. Má pěst vystřelí k jeho obličeji. Trefa. Justin se chytne za nos a já kolem něj projdu. Jdu po smyslech a dojdu k "mému" pokoji, kde si hraje moje princezna. Když mě uvidí tak se zvedne ze země a rozeběhne se ke mě. Vezmu ji do náruče a pevně ji obejmu. „Zlatíčko moje" zašeptám a dám ji pusu do vlásků. „Miluju tě" šeptnu ji do ouška. „Ja tebe taky mami" zašišlá a já se na ní usměju. Rozbrečím se.

„Neměla bys tady být. Běž domu" řekne Justin a drží se za krvavý nos. „Je to moje dcera. Nemůžeš mi ji vzít" zavzlykám. „Nesmíš s ní být celý rok. Takhle to děláš jenom horší. Můžu zavolat policii." dojde ke mě a já si Barunku přitisknu více k tělu. „Doufám, že ti toto za ten rozvod stálo" vytrhne mi Barunku z ruk a ta se hned rozbrečí a já s ní.

„Dej mi ji." vykřiknu po něm. No s ním to ani nehne. Barunku položí zpět mezi hračky a mě vezme drsně za ruku „né"vykřiknu, když ně tahá z místnosti „mamí" zakřičí Barunka a vstane ze země. Justin mě vytáhne z místnosti a tu zamkne. Zamkne moji dceru v pokoji.

„Pusť mě za ní" začnu mu bušet do hrudi, ale on nic nedělá. „Snad si dneska slyšela u soudu co řekla soudkyně. Po tom co si na ní skočila. Máš zákaz se stýkat s naší dcerou aspoň na rok" řekne a mě něco napadne. S naší dcerou. NAŠÍ.

„Není tvoje. Všechno jsem si vymyslela" vyhrknu rychle. Je to jediné co nás může zachránit. I když existuje test otcovství. Musím to risknout.