Cigarettes? No, thanks.

Proč?

DALŠÍ DEN
„No tak.. Tiffany musíte si pohnout. Za chvíli dovezou další zabalené knížky a vy nemáte vybalené ani tyto krabice" seřve mě má otravná šefová. „Dělám co můžu" zavrčím „ale to nestačí. Už tak do práce chodíte méně než ostatní. Chápu to máte dceru, ale takhle to dál nepůjde. Hlásí se tady dost lidí o práci a-" nestačí to ani doříct, protože ji skočím do řeči „vy mi dáváte padáka?" vyjeknu. „No." odmlčí se „To se mi snad jen zdá" zašeptám si pro sebe

„A co smlouva?" zeptám se mé šéfové. „Ta už dávno vypršela" řekne „ale já ty peníze potřebuju" vydechnu zoufale. „Je mi to líto, ale takhle to nepůjde. Omlouvám se vám, ale už tady nepracujete" ze slovy odejde. To snad není možný. Nemám ani korunu. Jsem švorc. Pokroutím nad tým hlavou a zvednu se ze židličky. Vezmu si svojí kabelku a v rychlosti jdu pryč. Jak se tohle mohlo stát?

POHLED JUSTINA
S Barunkou nám to jde, ale něco tady přece jen chybí. A to něco je ONA. Tiffany. Dooblíkám Barunku a potom jí dám do kočárku. „Pojedeme za maminkou?" zeptám se jí „jo" vyjekne a začne se smát. Barunka je velmi usměvavé dítě. Usměju se na ní a s barunkou v kočárku jdu z domu. Dojdu do knihkupectví a očima hledám Tiffany. Však nemůžu jí najít. Kouknu se na hodiny. Je 14:00. Vždyť má do tří. Namířím si to k jedné blondýnce, která je za pultem.

„Dobrý den. Ehm.. Nevíte kde je Tiffany Evans (nevím jestli jsem tady psala její příjmení. Takže jestli ano a není to Evans tak se omlouvám, ale ode dneška je Evans 😄) ? Pracuje tady" zeptám se jí a ona se na mě divně zadívá. Potom se podívá na kočárek a zajímavě si prohlédne Barunku

„Kdo jste?" zeptá se. Jaká si zvědavá. „Ehm otec naší dcery" odpovím a u toho myknu rameny. „Není tady." odpoví bloncka a ušklíbne „vždyť má pracovat do tří" řeknu.

„Nepracuje tady. A jestli si nechcete koupit knížku tak už běžte pryč" řekne nepříjemně. „Jak že tady nepracuje?" zeptám se jí „Vyhodili ji. A teď už nezdržujte" řekne a jde ode mě pryč.

Dojdu do Lexova bytu. „Tiffany?!" vykřiknu do chodby, ale ono nic. „Kurva co tu řveš?" křikne Lex a dojde ke mě do chodby. „Kde je Tiffany?" zeptám se ho „je v práci" odpoví mi „není tam. Dnes dostala vyhazov." řeknu mu.

„A nezvedá mi telefon" dodám. „Vyhazov? Proč?" „to kdybych věděl" řeknu a Barunku položím na zem. „Zkusím jí zavolat" řekne Lex a odejde do svého pokoje. Vezmu Barunku do ruk a jdu s ní do obyváku, kde má ještě své hračky. Položím jí do hraček a ona si začne hrát. „Nezvedá to" řekne Lex „A nevíš kde by mohla být?" zeptám se ho a on zavrtí hlavou „ale uvidíš za chvíli dojde" řekne a já jen přikývnu.

„Tak mi pak dej vědět jak dojde" řeknu Lexovi a ten přikývne. Rozloučím se s Barunkou a jdu pryč ze skladu.

POHLED TIFFANY
„Nečekal bych, že mi zavoláš" řekne a já se pohodlněji usadím v jeho autě. „Proč?" pozvednu obočí „já nevím. Prostě jsem si myslel, že tě Bieber nepustí" řekne a na oči si nasadí sluneční brýle. Není to ten Orlando, kterého jsem dvakrát viděla. Nemá na sobě sako, vlasy nemá upravené tak jak před tím. Na sobě má ryfle a košili. Vlasy má ledabile učesané. Teď vypadá o dost více sexy než před tím

„Tak co se děje?" zeptá se mě „potřebuju půjčit peníze a myslím, že ty jich máš dost" řeknu mu a Orlando se na mě zajímavým pohledem podívá „Bieber jich má taky dost" zavrčí. Nechová se tak jak před tím.

„Co se stalo?" vyjeknu „vyrazil mě. Už nepracuju v jeho firmě. " řekne a promne si ruce. „Taky jsem dnes dostala vyhazov" pronesu. „A na co potřebuješ půjčit peníze?" zepta se a v puse přežvykuje žvýkačku.

„Potřebuju nějak uživit mě a mou dceru. A až si najdu práci tak ti to splatím. Vážně" řeknu mu a on si zdělá sluneční brýle. „Ať ti je půjčí Bieber" řekne znechuceně „nejde to. Nebydlím už s ním a vážně už nemám ani korunu"

„Jak to, že s ním nebydlíš? Ještě předevčírem si s ním bydlela" zeptá se a já si jen povzdechnu „nechci to řešit" špitnu „hele jestli chceš půjčit peníze tak mi to řekni" řekne „no. Když jsi mě zavezl domů tak jsme se s Justinem pohádali. Křičeli jsme po sobě a on mě uhodil. Nechci s ním prostě být." odpovím mu.

„Kolik chceš půjčit?" zeptá se „500 dolarů? (Kolem 12 tisíc) " nabídnu a Orlando jen přikývne. „Kdy mi to budeš moct splatit?" zeptá se mě „ehm. Já nevím až si najdu práci. Slibuju, že ti to vrátím. " řeknu mu.

„Hele. Dnes semnou pojď na večeři a tam se domluvíme. Dobře?" zeptá se a já začnu přemýšlet.

„No dobře" odpovím mu. „Mám tě zavést domů? Kde teď vlastně bydlíš?" zeptá se mě. Nadiktuju mu adresu a Orlando přikývne. Vyjedeme od místa a po chvilce zastavíme před skladem. „Tady?" pozdvihne obočí a já přikývnu. „Tak tě tady vyzvednu v osm " oznámí mi a já opět jen přikývnu. „Tak zatím ahoj Tiffany" řekne a konečně se na jeho tváři objeví úsměv.„Ahoj" řeknu jen a výjdu z auta. Tak to bych měla.

Dojdu do bytu a hned u dveří mě napadne Lex.

„Kde kurva jsi?" okřikne mě a já se hned u dveří leknu. „Nech mě žít" vydechnu „Justin ti šel donést Báru do tvé práce. Prej tam už nepracuješ. Proč?" vyjekne „protože jsem tam na hovno stačí?" vykřiknu. „Chápu, že to nemáš teď lehké, ale nebuď kurva zlá na člověka, který při tobě jediný stojí" zamyslím se nad tím co teď řekl.

„Promiň" špitnu a obejdu ho, ale v půli kroku se zastavím. „Kde je Barunka?" zeptám se „spí u tebe v pokoji" odpoví mi. „Lexi?" optám se ho „no?" zdvihne na mě pohled

„Pohlídáš mi večer Báru?" zeptám se ho „Proč?" zeptá se. „Jdu na večeři se známým" „kterým?" „S Orlandem." protočím očima

„Kurva to víš, že nejdeš" pokroutí hlavou. „Proč?" vyjeknu „Orlando je naprostej kokot" zavrčí Lex „ale já musím" vyjeknu „nepůjdeš s ním. Nikam. Není to správný chlap" řekne „hlavně, že ty jsi správný" řeknu ironicky.

„Kurva prostě tě nepustím" pokroutí hlavou „ale já musím" vyjeknu zoufale. „Ale hovno musíš. S takovýma lidma se scházet nebudeš" „jak to, že ho znáš?" zeptám se ho „je to jeden z nejlepších mafiánu ze všech" řekne „mafián?" skřivím obličej. Lex jen přikývne „vždyť pracoval s Justinem" řeknu „no... V tom byly beztak kšefty. Co ja vím. "