Summer Love (N. H. - Cz)

Prolog

Pohled Lily

Před dvěma týdny

„Nech mě!" řvala jsem na Jacka. Byl o několik let starší než já a nikdy si mě nevšímal. Až do dneška.

„Nemůžu," řekl a strčil do mě. Spadla jsem na zem a on vzal do dlaní můj batoh a začal z něj vysypávat všechny mé věci. Sešity mi padaly na hlavu, stejně jako učebnice. Když vypadl i penál, sebral ho, rozepnul a vysypal mi ho též do obličeje. Zařvala jsem, protože mi hrot tužky jen tak tak minul pravé oko.

„Prosím," brečela jsem. „Nech mě na pokoji, nic jsem ti neudělala," brečela jsem a prosila ho.

„Nemůžu tě nechat, oni by mě nechali zavřít, vědí toho až moc," odpověděl a lítostivě se na mě díval.

„Ale no tak, McKinley, neříkej mi, že jí lituješ," ozval se za mnou hlas mého dvojčete. S nadějí jsem se na Alexu podívala. Měla dlouhé černé vlasy a hnědé oči. Byla krásná, celá po matce. Stejně jako můj bratr Andrew. Oba dva měli stejné vlasy jako moje matka a také měli její oči. Já jsem zase celý taťka a jsem za to ráda.

Můj zrak doputoval až na mé sourozence a při pohledu na ně se mi zadrhl dech. Mýlila jsem se. U nich pomoc zřejmě nedostanu. Oba dva drželi v ruce pálku na baseball.

Už jsem pochopila, co tím Jack myslel. Myslel tím mé sourozence. To oni na něj něco mají, a proto mi ubližoval. Oni ho k tomu donutili. Ano! Moji ‚sourozenci'. Oni mě nenávidí, stejně jako moje matka. Vždycky to tak bylo, ale čím jsem byla starší, tím to bylo horší. Když jsem byla mladší, myslela jsem si, že takovýhle život, jako mám já, žije každé dítě, kromě Alex a Andrewa.

Jako malá jsem si myslela, že každé dítě už v jedenácti musí umět žehlit, vařit, prát a dělat všechny domácí práce. Myslela jsem si, že moje máma mě chtěla připravit na budoucí život. Smysl mi nedávala jedna věc. Proč nechystala do budoucnosti i mé sourozence. To jsem prostě nechápala.

Také jsem měla vžité, že je normální mít průměr jedna celá nula. Máma pro mě chtěla mít opět dobrou budoucnost, abych měla dobré známky a dostala se na dobrou střední a následně vysokou. Hlavu mi opět nebrala jedna věc a to ta, že když jsem dostala ve škole dvojku, tak mě máma zmlátila vařečkou a později na mě začala používat řemen, ale když přinesli moji sourozenci třeba pětku, tak jim jenom řekla, že si to opraví. Další věc, která mě měla upozornit, že mě nemá ráda, ale já ji v té době nechápala.

A jako poslední věc, musela jsem psát seminární práce a úkoly do školy mým sourozencům a to i pod podmínkou, že můj bratr je o tři roky starší, takže se učil něco, co jsem ve svém věku v životě neviděla. Pokud jsem to neudělala, opět jsem schytala výprask.

Čím jsem byla starší, tím to bylo horší. Na střední jsem toho měla hodně, studovala jsem školu, kterou studovali moji sourozenci a já jí nenáviděla. O to těžší pro mě bylo učit se předměty, které jsem neměla ráda. Ještě ke všemu jsem musela dělat úkoly za mé sourozence, takže jsem neměla žádný volný čas. Pokud jsem něco nesplnila, máma mě zmlátila, poslala mě do pokoje, kde mě zamkla a nechala mě po zbytek dne bez jídla. Tedy pokud jsem měla štěstí. Někdy jsem bez jídla zůstala i celý víkend a jim to vůbec nevadilo.

Také mi říkali mým prvním jménem, což je Rose a to i přesto, že vědí, jak moc to jméno nenávidím. Lily mi říká jenom můj táta, který mě nadevšechno miluje, a který chtěl, aby to bylo mé první jméno, ale má matka s tím nesouhlasila, takže si vydupal toto jméno alespoň jako druhé.

„Není to správné," ozval se Jack a podíval se na mě s lítostí v očích. Viděla jsem v nich vše, co mi chtěl říct. Omlouval se mi. Kývla jsem na něj, nechtěla jsem, aby se cítil špatně. Jeho rodina neměla moc peněz a moji sourozenci zřejmě věděli něco, co by nikdo vědět neměl.

„Vypadni, a jestli někomu řekneš, co se tady stalo, postaráme se o to, abys šel sedět. Copak by někdo uvěřil, že milující sourozenci něco provedli své milované sestře? Všichni by věřili, že za to můžeš ty a s tím ostatním by si mohl skončit ve vězení tak na deset dvacet let," vysmívala se mu Alex. Následně už jsem slyšela jenom Jackovy kroky, které se pomalu vzdalovaly.

„A copak uděláme s tebou?" zeptal se posměšně Andrew a následně jsem ucítila na zádech ránu od pálky.

„Myslíš, že ti jen tak projde, že si mi pokazila tu seminárku a já kvůli tobě dostala čtyřku?" ptala se posměšně Alex a já ucítila další ránu, která nebyla poslední. Po několika ranách jsem dostala jednu do hlavy a ta mě poslala do tmy, ze které jsem se nemohla vymotat a byla za ní vděčná, protože mě vysvobodila z toho hrozného místa, ve kterém jsem se nacházela.

První díl mého nového příběhu je tady. Chtěla jsem ho začít přidávat až první den prázdnin, ale jelikož hned první den prázdnin pro mě nezačne moc pěkně, tak jsem se rozhodla, že jí začnu přidávat již od dneška, abych potěšila vás, kteří se na nový příběh těšíte. Moc prosím o vote a komentáře, děkuji Andy 💕