Summer Love (N. H. - Cz)

38. kapitola

Pohled Nialla

„Takže, co budeme dělat teď?" zařval taťka, když jsme už jenom seděli a koukali před sebe. Všichni byli úplně namol, teda kromě mě a Ashe, my dva jediný nepili. Teda já nepil vůbec a Ash si dal jenom trochu.

„Půjdeme spát, jelikož zítra bude svatba a v takovémhle stavu by vás nikdo neměl vidět," rozhodl Ash a následně vstal, aby všechny mohl doprovodit do pokojů. Pomohl jsem mu, takže jsme nakonec všechny odtahali do pokojů a následně se i my dva rozloučili. Vlezl jsem si do postele a očekával sladký spánek, který se bohužel ani po hodině nedostavil. Podíval jsem se na hodinky a zjistil, že je půl dvanácté, vydržel jsem to čtvrt hodiny a poté se naštvaně zvednul z postele, vzal si nějaké tričko, kalhoty, bundu a mobil a vydal se dolů po schodech.

„Kam se chystáš?" zeptal se Ash, se kterým jsem se setkal na předposledním schodě.

„Prostě bez ní nedokážu usnout," vyprsknul jsem a obešel ho.

„Kámo, neblbni, vždyť už bude spát," snažil se mě zadržet.

„Nebude," odbyl jsem ho a pokračoval v cestě.

„Jak to víš?" chytil se této otázky, jako by to byla jeho poslední naděje.

„Když nemůžu spát já bez ní, nemůže ani ona spát beze mě," rozhodil jsem rukama a následně i s klíči od auta zmizel z domu.

Před jejím domem jsem vytočil její číslo a čekal, jestli to zvedne nebo ne. Doufal jsem, že beze mě také nemůže spát, a že nebude naštvaná, pokud jí vzbudím.

„Ano?" uslyšel jsem ten její líbezný hlásek. Miloval jsem její hlas. Stával jsem se na něm závislý, stejně jako na ní. Nevydržel bych bez její vůně, dotyku či polibku. Nikdy se jí nevzdám, a pokud by to chtěla ukončit ona, nikdy bych jí to nedovolil a zabránil bych jí v tom, bojoval bych o ni, i kdyby o to nestála.

„Taky nemůžeš spát?" zeptal jsem se opatrně. Bál jsem se, že jsem jí opravdu vzbudil, co když měl Ash pravdu a ona opravdu spala? Já blbec jsem jí kvůli sobě vzbudil. Třeba jsem měl problém se spánkem jenom já a ona už v klidu spala. Jsem vážně idiot, jestli odpoví, že jsem jí vzbudil, budu na sebe naštvaný a dám si přes pusu.

„Nemůžu, tvoje mamka vyhnala Ashley do postele už v půl desáté, aby zítra neměla kruhy pod očima, a já od té doby koukám do zdi a přemýšlím o tobě, jak bych tě tu chtěla mít u sebe a převaluju se tu," fňukala mi do telefonu. Jenom jsem doufal, že neslyšela ten úlevný výdech, který ze mě vyšel, protože by to bylo opravdu trapný. Ale co, i kdyby to slyšela, byl jsem prostě rád, že jsem v té nespavosti nebyl sám a nevzbudil jsem jí.

„Taky nemůžu spát, zvyknul jsem si na spánek vedle tebe. Neusnu bez tebe ve svém náručí," postěžoval jsem si a doufal, že se jí mě zželí a vezme mě k sobě i přes to, kolik je právě teď hodin.

„Co s tím uděláme?" zaslechl jsem její otázku.

„Dojdi otevřít vchodové dveře a zaručuji ti, že až se potom vrátíš do postele, tak usneš," odpověděl jsem tajemně a pozoroval dveře, abych viděl její výraz, až mě tu spatří na prahu dveří.

„To mi jako chceš říct, že procházka po schodech dolů ke dveřím, jejich otevření a následné zavření mi pomůže usnout?" zmatenost z jejího hlasu byla hmatatelná, ale i přesto jsem jí nechtěl prozradit svůj plán, jelikož by to pak nebylo žádné překvapení.

„Přesně tak, jenom to vyzkoušej, pak mi můžeš říct, jestli to zabralo," prohlásil jsem, típnul hovor a už jenom očekával její postavu za dveřmi. Po chvíli se dveře opravdu otevřely, a když mě za nimi spatřila, skočila mi do náruče a políbila mě. „Nemohl jsem bez tebe spát, tak jsem jim zdrhnul a utekl se schovat do tvé postele, kde mě určitě hledat nebudou," pronesl jsem vážným hlasem.