Summer Love (N. H. - Cz)

21. kapitola

Pohled Lily

„Nialle, Lily, vstávejte," budila nás mamka v pátek ráno, když jsme oba dva ještě spali. Rozlepila jsem oči. Niall u nás spal už druhý den. Včera jsem ho opět nechtěla pustit z dohledu a ani ke klukům, takže jsem jeho i tátu s Ashley přemluvila, aby u nás mohl ještě spát.

„Nech nás prosím spát," zamumlala jsem a přitiskla se blíž k Niallovi.

„Zlato, musíte vstávat, Niall musí jít domů," dál nás budila. Jenom jsem zamručela a schovala svou tvář do Niallovi hrudi.

„Nemusí, chci, aby tu ještě dneska spal," protestovala jsem.

„Co se děje?" zamumlal Niall a přitiskl si mě k sobě blíž. Ležela jsem na jeho hrudí celým svým tělem, ale zřejmě mu to nevadilo.

„Tvůj táta jel pro tvoje sourozence na letiště, aby je vyzvednul, takže pokud nechcete, aby vás tu viděli spolu v posteli, měli byste vstávat," poučila nás přísným tónem.

„Vždyť pro ně měl jet až v jednu hodinu," podívala jsem se na ní a v mých očích muselo být patrné zděšení.

„Také už je skoro půl druhý. Včera jste šli zřejmě spát pozdě, když tak vyspáváte, nechala jsem vás spát co nejdýl to šlo, ale už musíte vstávat, je mi to líto," smutně se na nás dívala.

„Dobře," odpověděla jsem a podívala se na Nialla, který se také už zvedl a teď začal vstávat i z postele.

„Už půjdu, nebudu otravovat, napíšu ti, až přijdu domů, pa," věnoval mi polibek na tvář a zmizel.

„Opravdu byste spolu byli krásní. Doufám, že to brzy dáte dohromady," usmála se na mě zasněně Ashley a zmizela pryč. Vzpomněla jsem si na včerejší oběd a jen při té vzpomínce mi zrudly tváře.

***

„Může tu dneska Niall ještě spát? Nechci tu být sama, pak se týden neuvidíme," přemlouvala jsem taťku s Ashley, když jsme všichni čtyři seděli u stolu.

„Klidně, ale tentokrát bude spát někde jinde, včera jste sice usnuli v jedné posteli, ale dneska budete každý hezky ve své," vyhrožoval taťka a já se na něj zděšeně koukala. Potom jsem se podívala na Ashley a ta na mě házela uklidňující pohled.

„Ale miláčku, kde by Niall asi tak spal?" zeptala se ho a dívala se na něj.

„No jeden z nich může spát na madraci na zemi," vysvětlil jí taťka.

„Já ti nevím. Není to blbý? Lily pustili z nemocnice teprve před týdnem, takže by měla spát v posteli a Niall na tom také není nejlépe, měl by spát v měkkém," protestovala Ashley.

„Tak si jeden z nich vezme gauč," prohodil taťka a podíval se na ní.

„Vždyť sám dobře víš, že ten gauč je hrozně nepohodlný. Ani Alex nebo Andrewovi bych na tom gauči nepřála spát," dál protestovala a já musela uznat, že je vážně skvělá.

„Může spát v jiném pokoji," prohodil jen tak taťka.

„Žádný nemáme, máme tu jenom ložnici a tři pokoje a z toho jeden je Lily."

„No tak si vezme pokoj Alex nebo Andrewa."

„Oni zítra přijedou a poznají, že tam někdo spal. Nejlepší by bylo, kdyby si ho nechal spát u Lily. Jsou rozumný, jsou to kamarádi a žádné prasárny tam dělat nebudou, že?" podívala se na nás dva a my okamžitě začali kývat hlavou na potvrzení, že se budeme chovat slušně.

„No tak dobře, ale jenom jako kamarádi," zvedl na nás výhružně prst taťka.

„Děláš jako by ti vadilo, že by spolu začali chodit," prohodila Ashley jen tak do větru a já při tom okamžitě zrudla. Podívala jsem se na Nialla a ten na tom byl podobně.

„To by mi sice nevadilo, ale času na to mají dost a teď už konec této diskuze, nebo si to s tím přespáváním ještě rozmyslím," podíval se na nás všechny taťka a následně se pustil do jídla, stejně jako my ostatní.

***

„Holky, jsme doma," zavolal do domu taťka. S Ashley jsme byly v kuchyni a povídaly jsme si o Niallovi. Svěřila mi, že jí Niall včera řekl o klucích a převyprávěla mi, co jí řekl. Pochopila jsem, že jí neřekl žádné detaily, takže jsem mlčela. Sice se je ze mě snažila dostat, ale nepodařilo se jí to.

„To je dobře, pojďte se najíst, máme tu pozdní oběd," zařvala na ně Ashley. Podívala jsem se na ní a ona mi na povzbuzení stiskla ruku.

„Čau Ashley," podívali se oba s úsměvem na Ashley. „Rose," kývli na mě, ale jejich tvář už nezdobil úsměv. Jenom jsem na ně kývla a následně svůj pohled stočila na stůl.

„Mami, já nějak nemám hlad," podívala jsem se na ní, když nandával jídlo.

„Zlato, musíš jíst, nic si dneska ještě nejedla," podívala se na mě přísným, ale zároveň i soucitným pohledem.

„Tak jenom trošku," prosebně jsem se na ní podívala.

„Jen jí nandej pořádně," podíval se na mě táta a povzbudivě se usmál.

„Takže, co je u vás nového? Jak užíváte prázdniny?" začala po tíživé chvíli ticha Ashley.

„Jde to, ale skoro se nic neděje, nějak tam teď není nikdo, kdo by nám zlepšoval náladu," odpověděl jí Andrew a pozoroval při tom mou maličkost. Sklopila jsem pohled a dál se šťourala v jídle.

„A co ty? Už je to lepší? Po tom, co tě napadli, tak jsme tam u tebe seděli celý týden a měli o tebe strach. Pořád nevíš, kdo to mohl udělat?" zeptala se sestra a dívala se na mě s falešnou starostlivostí.

„Máme takový typ, myslíme si, že to udělali idioti, co byli pod vlivem alkoholu. Byla to holka a kluk, nějaká paní říkala policii, že to viděla a dala jim i popis. Nebude trvat dlouho a určitě je chytí, potom už se nám všem bude lépe spát," vložil se do toho taťka. Pohledy Andrewa a Alex stály za to. Chvíli ztratili svou masku a byl vidět strach v jejích tvářích, ale pak jako by si uvědomili, co se stalo, opět je nasadili a všechno bylo jako dřív. Na jejich tvářích se skvěly umělé úsměvy.

„Už aby to bylo. Od toho útoku se bojíme sami vyjít ven. S bráchou chodíme všude společně nebo v partách, aby se nám něco nestalo, a abychom se dokázali ubránit," vysvětlovala Alex se smutným výrazem. Nevěřila jsem jim ani slovo a táta s Ashley taky ne. Přece jenom jsme všichni znali pravdu, takže není možnost, že by se kdokoliv z nás přidal na jejich stranu.

Na stole se mi rozsvítil telefon a pípnutím oznámil zprávu. Alex i Andrew okamžitě začali kontrolovat své mobily, ale když zjistil, že to jejích nebyl, rozhlédli se kolem a jejich pohled spočinul na mém telefonu. Nevěděla jsem, co mám dělat. Nechtěla jsem se pro něj natahovat, protože jsem nechtěla, aby zjistili, že ten mobil je můj a potom mi ho prolézali. Podívala jsem se na Ashley a taťku se zoufalým pohledem a čekala, jestli je něco napadne, abychom to zamaskovali.

Konečně se setkáváme s Alex a Andrewem, zatím jsou docela v klidu, až na pár narážek ne? Myslíte, že jim to vydrží nebo za chvíli začnou být horší? Podaří se to Lily nějak zamaskovat, aby nezjistili, že mobil je její? 

Děkuji za minulé vote a komentáře a prosím o další, Andy 💕💕