Summer Love (N. H. - Cz)

40. kapitola

Pohled Lily

„Nevadí ti, pokud tu s tebou budeme? Jestli ti tu budeme překážet, když je teď tvůj taťka s Ashley pryč, tak mi si klidně najdeme hotel," usmála se na mě Maura. Taťka před deseti minutami odjel na letiště, odkud odlétali na líbánky na ostrovy, u kterých jsem si zaboha nemohla zapamatovat název. Vím, že jsem to tam krásné a to podle fotek, které mi ukazovali na internetu. To je vše, co o tom ostrově vím.

„To spíš já bych se měla zeptat, jestli vám nevadí, že tu budu," podívala jsem se na ní s obavou.

„Ne, budu ráda, pokud tu budeš, jelikož díky tobě tu bude i Niall a přesně kvůli tomu tu jsme, abychom strávili nějaký ten čas s Niallem. To se nám díky tobě podaří, protože on je tu hlavně díky tobě, kdybys tu nebyla, tak by šel taky," smutně se na mě podívala.

„To není pravda, on vás miluje, opravdu jo, pořád o vás mluví, byl opravdu zdrcený, když si s vámi nemohl povídat. Pokaždé, když mu zazvonil telefon, viděla jsem v jeho tváři naději, a když tam nebylo vaše jméno, naděje vyhořela a byl smutný. Opravdu mu na vás záleží, je opravdu rád, že jste tady, takže by tu byl, i kdybych tu já nebyla," přiznala jsem jí.

„Zlatíčko, tebe miluje víc, to mi věř, kdybys odešla, tak by šel za tebou. Když jsem s ním mluvila, tak mi řekl, že na konci prázdnin budeš muset na deset dní odjet do Sydney a přiznal mi, že už teď se toho období bojí, že bez tebe nedokáže usnout, což mi potvrdil," zasmála se, když si na něco vzpomněla.

„Jak to myslíte?"

„Ten den, kdy měli chlapy spát ve vily a ženy tady, jsem šla asi v jednu hodinu kolem tvého pokoje a uslyšela vyzvánění telefonu, zřejmě někomu přišla zpráva, šla jsem se podívat, co to je, proč nespíš a našla svého syna, jak spí ve tvé posteli. Ta zpráva vás neprobudila ani jednoho, ale pořád je mi záhadou, jak se dostal pryč. Když od vás ráno přišla Ashely, hrozně se smála, a když jsem se jí zeptala, co se stalo, všechno popřela, takže mi bylo jasné, že tam Niall ještě je a ona vás taky načapala, jenže Niall kolem nás neprošel, hlídala jsem schody," vysvětlila.

„Jak jsem šla ven, tak jsem mu šla pro žebřík. Ashley řekla, ať zmizí oknem a já mu mám přinést žebřík, takže se nakonec dostal ven pomocí žebříku a mě se žebříkem tam načapala i babička s dědou," odpověděla jsem.

„Ten tě musí opravdu milovat, když kvůli tobě lezl po žebříku z okna," zasmála se.

„To není pravda, vždyť už jednou z mého pokoje po žebříku lezl? Proč by to měl být důkaz, že mě miluje?" nechápavě jsem jí sledovala. Opravdu jsem jí nerozuměla.

„Niall nesnáší výšky, nikdo to o něm neví, ale prostě je nenávidí, takže jsem docela překvapená, že odešel oknem."

„Teď už je mi jasný, proč mě přemlouval, aby nemusel po tom žebříku už chodit, bál se výšky. Chudáček, a kvůli mně po něm musel lézt," posmutněla jsem.

„Dělal to dobrovolně, opravdu, kdyby nechtěl, tak by tam nešel. Jako malej, když jsme měli jít na Eiffelovu věž, tak nám řekl, že tam nepůjde, ztropil scénu, sednul si na zem a opravdu tam nešel. Potom, když jsem se ho zeptala, proč tam nechtěl jít, tak mi řekl, že se bál, že to spadne a nemohl se donutit tam jít, a takhle to bylo vždycky, nakonec jsme přestali chodit na místa, kde bychom museli jít na něco vysokého, aby mohl jít s námi i Niall, takže mi věř, že kdyby tam nechtěl jít, nechodil by tam," usmála se a pohladila mě po tváři.

***

„Nialle, pojď sem," zařvala jsem na Nialla, když jsem seděla u notebooku.

„Co je?" vletěl do pokoje. „Vždyť spálím snídani," stěžoval si, ale i přesto přišel.

„Počkej, ty děláš snídani?" zmateně jsem se na něj podívala a na chvíli se odtrhla od toho článku na internetu.

„Ano, chci ti ukázat, že jsem se od tebe něco naučil," prohlásil hrdě.

„Včera nás někdo vyfotil," ukázala jsem mu článek.

„Včera dvacátého sedmého srpna, byl mladý zpěvák spatřen s cizí dívkou na procházce. Oba dva vypadali zamilovaně, ale je tomu opravdu tak? Je to dívka, o které Niall mluvil už dříve nebo je to někdo, kdo ho přestane bavit a on ho odkopne?" četl Niall. Po tomhle se zaseknul. „To nemůžou myslet vážně. Proč to prostě nenechají bejt, přece nemusí řešit úplně všechno, nic jim do toho není," nadával.

„Nialle, máš tam snídani," vyrušila jsem ho, když jsem zacítila spáleninu.

„Sakra," zařval a utekl do kuchyně. Po snídani, kterou jsem musela udělat já, mu někdo zavolal a on odsud naštvaně odešel a po celý zbytek dne se nevrátil.

***

„Jsi v pořádku?" zeptala jsem se ho, když jsme spolu leželi v posteli. Dneska naposledy, zítra ráno v deset hodin odjíždím na letadlo a potom letím domů ke své matce.

„Jasně, už spi," zamumlal nepřítomně a pokračoval v hlazení po vlasech. Trápilo mě, že nechtěl říct, co se stalo. Od té doby, co přišel ke mně, se choval divně, pořád mě objímal, šeptal mi, jak moc mě má rád, co pro něj znamenám a další věci. Ne, že by se mi to nelíbilo, ale měla jsem tušení, že něco není tak úplně v pořádku.

***

„Nialle, pojď, už pojedeme na letiště, vždyť to nestihneme," popoháněla jsem ho, když jsme leželi v posteli a on mě nechtěl pustit.

„Ještě chvíli," prosil mě. Naklonil se ke mně a políbil mě.

„Lily, už musíme jet, jinak ti to uletí a matka bude mít další věc, kterou u soudu použije proti nám," zařval na mě otec.

„Musíme, promiň, rozloučíme se pořádně v autě," usmála jsem se na něj. Jeho odpovědí byl úsměv, který mu bohužel nedosáhnul do očí a byl celkově takový smutný. Co se to do háje děje? Co to s ním jenom je?

„Dobře," pronesl šeptem a odvrátil ode mě pohled. Vstal z postele a došel pro můj kufr, který vzal dolů. Šla jsem za ním a nastoupila do auta, mezitím co on dával můj kufr do kufru. Došel k mým dveřím, ale nenastoupil. Jenom tam stál, potom se ke mně naklonil a chtěl mě políbit, ale nakonec si to rozmyslel.

„Proč nenastoupíš ke mně? Já se klidně šoupnu," nabídla jsem se a chtěla se odsunout, jenže jeho ruka mě zastavila. Podívala jsem se na něj a všimla si, že má lesklé oči.

„Já s tebou na letiště nepojedu," zašeptal.

„Proč ne? Nechci se s tebou loučit už tady, chci si tě aspoň ještě chvíli užit, neuvidíme se deset dní," nechápavě jsem se na něj dívala.

„Zlato, teda Lily, musím ti něco říct. Myslím si, že už to nemá cenu. To mezi námi nemá budoucnost, je mi to líto, ale prostě už v tomhle vztahu nechci pokračovat. Bylo to fajn rozptýlení na léto, ale to je všechno, nic víc v tom nehledej. Prostě už v tom nechci pokračovat, je mi to líto," zašeptal a zabouchnul dveře od auta, které byly na mé straně. Neviděla jsem nic, jenom své slzy. Nechápala jsem, jak to myslel. To se se mnou právě rozešel?

„Nialle," zařvala jsem a vyskočila z auta, ale on tam už nebyl, ani jeho auto už tam nebylo. Prostě zmizel. Už jsem to nevydržela, podlomila se mi kolena a já se zhroutila na silnici a třásla se vzlyky.

Takže, co si myslíte o zvratu, který nastal? Já vím, spoustu z vás jsem překvapila, ale prosím, nezabíjejte mě kvůli tomu 😂

Jinak moc prosím o vote a o váš názor v komentářích, děkuji, Andy 💕