33. kapitola

4.2K 176 25
                                    

Pohled Lily

„Něco si přej," usmáli se na mě všichni, když jsem sfoukávala svíčky, které byly na dortu. Nahnula jsem se k němu, zhluboka se nadechla a následně vydechla. V mé mysli se sama od sebe objevila myšlenka, která zároveň byla i přáním. Doufám, že už konečně budu šťastná.

„Tak co sis přála?" ptala se hned nedočkavě Ashley.

„To se neříká, jinak by se to nesplnilo," odpověděla jsem jí okamžitě a sáhla si na krk, kde se nacházel dárek od Nialla. Mé oči se při tom kontaktu okamžitě střetli s tím Niallovým. Usmíval se na mě, takže jsem mu úsměv okamžitě oplatila.

„Hele vy dva," vyrušil nás taťka. „Přestaňte na sebe házet zamilované pohledy a jdeme slavit," zasmál se.

„Já si musím ještě pro něco dojít do pokoje a chci si tam jít odnést ty dárky," zareagovala jsem na jeho prohlášení. Vzpomněla jsem si na Niallova slova, že na mě další dárek čeká v mém pokoji.

„Já ti půjdu pomoct, abys to netáhla sama," nabídnul se okamžitě Niall a přešel ke mně.

„Ne že tam budete dělat nějaké prasečinky," pohrozila nám se smíchem Ashley.

„Neměj strach," odpověděl Niall a následně mě za ruku táhnul ven z kuchyně a poté rovnou do mého pokoje. „Teď zavři oči," poručil mi, když jsme stáli před mými dveřmi.

„Nechci nic říkat, ale začínám mít docela strach," přiznala jsem, ale oči i přesto zavřela.

„Chvíli tu počkej, jenom odnesu ty věci do pokoje," pustil mě a já poslouchala. Čekala jsem, kdy odejde, abych mohla trochu podvádět a do pokoje nahlédnout, ale jakoby věděl, o čem přemýšlím, po otevření dveří je zase zavřel, takže jsem stejně nic nemohla vidět. Zafuněla jsem sama nad sebou. Samozřejmě, že není blbej. Muselo mu být jasné, že bych podváděla.

Slyšela jsem, jak Niall otevřel dveře, chytil mě za ruku a táhnul směrem k sobě. Dělala jsem pomalé a nejisté kročky. Po pár krocích jsem narazila do jeho hrudi. „Promiň," omluvila jsem se.

„Už můžeš otevřít oči, ale musíš dřív, než to přestane být překvapení," chvátal na mě a já nechápala, proč tak najednou spěchá. Otevřela jsem nejprve jedno očko a následně i druhé. Na mé peřině leželo štěňátko stočené do klubíčka s obrovskou rudou mašlí uvázanou kolem krku. Šťastně si chrupkalo na mé peřině.

„Ty jsi mi koupil štěně?" zeptala jsem se ho radostně.

„Jo, říkala si, že bys štěně chtěla a takhle mám aspoň jistotu, že se sem po soudu vrátíš. Řekl bych totiž soudci, že tu máš chlapečka, o kterého se musíš starat," šťastně se na mě usmíval. „Je to Kavalír King Charles španěl a je to pes, není to fena," vysvětlil.

„Jak se jmenuje?" zeptala jsem se okamžitě.

„To je na tobě, můžeš si ho pojmenovat, jak chceš."

Přešla jsem k posteli a vzala si to bílé klubko s hnědými fleky do náruče. Sundala jsem mu opatrně tu mašli a čekala, jestli se probudí. Když jsem spatřila ty jeho hnědá očka, věděla jsem jistě, že už teď ho miluju. „Budeš Leo," rozhodla jsem a pohladila ho po kožíšku. Okamžitě se překulil na záda a já ho díky tomu začala drbat na bříšku. „Moc ti děkuju, je to ten nejlepší dárek vůbec," pokračovala jsem v Leově drbání.

„Jsem rád, že se ti tak líbí," sednul si vedle mě a začali jsme společně Lea drbat. Na chvíli jsem přestala, abych mohla Nialla políbit jako poděkování. Naše rty se setkaly a díky tomu jsme už nedrbali Lea. Upozornil na sebe pár štěknutími, takže jsme se od sebe odtáhli a znovu ho začali drbat.

Summer Love (N. H. - Cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat