Summer Love (N. H. - Cz)

13. kapitola

Pohled Nialla

Cítil jsem její blízkost vedle sebe. Toužil jsem po tom, aby byla ještě blíž, aby byla na mně, ne vedle mě. Chtěl jsem ji políbit, položit ji pod sebe, sjet polibky níž a dokázat jí, jak moc po ní toužím, ale nemohl jsem. Nedokázal bych se smířit s odmítnutím. Dokud nebudu mít jistotu, že mě chce taky, že mě neodmítne, pokud ji políbím, tak se jí do té doby jinak, než kamarádsky dotýkat nebudu. No dobře, pro mě každé objetí, polibek do vlasů nebo propletení rukou, znamená něco víc, ale to nikdo nemusí vědět.

„Takže, první ti založíme facebook, já si ho založím taky, ať si spolu můžeme psát. Na twitteru bych tě musel sledovat, ale to by vzbuzovalo až moc pozornosti a fanynky s novináři by tě začali řešit, takže by se to dostalo k tvé matce nebo sourozencům a to ani jeden z nás nechce. Na facebook ti dám normální jméno a zabezpečím ti to tak, že se na tvůj profil nebude moct podívat nikdo, koho nebudeš mít v přátelích a nikdo neuvidí ani tvé přátele, takže pokud ti tvoji sourozenci pošlou žádost a ty jim to nepotvrdíš, nemusíš se bát toho, že by na tebe přišli a budeš tam moct dávat v klidu fotky, jaké budeš chtít a nikdo je neuvidí," začal jsem jí seznamovat se svým plánem.

„Takže si se mnou budeš chtít psát?" zeptala se a nadějně mě pozorovala.

„No jistě, dám ti i moje telefonní číslo, a pokud se dostane na veřejnost, tak tě vlastnoručně přijdu ulechtat k smrti," vyhrožoval jsem jí a pak se smál. „Ne, fakt, věřím ti, proto ti to číslo dám, můžeš si ho vážit, protože o něj stojí spoustu holek na téhle planetě."

„Já tomu věřím a vážím si ho, děkuju," usmála se na mě.

„Tak fajn, jdeme založit ten facebook, první si ho založím já a pak ho založíme tobě, co ty na to?" usmál jsem se na ní.

„Dobře, jdeme na to," úsměv mi oplatila a já následně začal zakládat svůj facebook. „Jak se tam mám pojmenovat? Když tam napíšu svoje jméno, tak mě fanynky sežerou zaživa," podíval jsem se na ní.

„Co třeba Luke? Luke Horan," navrhla a já si hned vzpomněl na Luka Hemmingse. Kamarádili jsme se, hodně jsme se kamarádili a pořád si píšeme.

„Jeden můj nejlepší kamarád se jmenuje Luke," usmál jsem se na ní.

„Jsem ráda, že máš aspoň někoho, s kým se můžeš bavit, když se kluci k tobě chovají tak, jak se chovají," smutně se na mě dívala.

„Luke je fakt skvělej. Hodně si rozumíme, měli jsme spolu turné a tam jsme se hodně skamarádili, se všema, i s Ashem, Mikeyem i Calem, ale s Lukem jsem si rozuměl nejvíc. Furt jsme si spolu povídali, já rád hraju golf a my ho spolu pořád hráli, teda Luke se aspoň snažil, protože mu to vůbec nešlo, ale pořád mu slibuju, že ho to naučím," vyprávěl jsem jí.

„Chtěla bych se s ním jednou seznámit, se všema, vypadají, že jsou milí a mají tě rádi," dívala se na mě s nadějí v očích.

„Já tě s nimi rád seznámím, ale nevím kdy. Nechci, aby tě viděli novináři. Myslel jsem to vážně, nechci udělat nic, co by tě ohrozilo a ty si musela skončit u matky. Chyběla bys mi a to já nemohu dopustit," smutně jsem se na ní podíval.

„Nialle, dopadne to dobře. Všechno bude fajn, ty budeš šťastný, protože se s kluky dáte zase dohromady, já budu tady. Nic se nestane, prostě tomu musíme věřit," dívala se mi do očí, ale v těch jejích jsem viděl pochybnosti. Také se bála toho, co se stane, jestli její matka soud vyhraje a ona nakonec bude muset skončit u ní. Už bychom se neviděli a to já nemohu dopustit. Nedokážu si představit, že bych sem přišel a ona tu nebyla.

„Čím je to delší doba od odchodu Zayna, tím víc přemýšlím o tom, že bych odešel ze skupiny, ale nemůžu. Kluci by na mě byli naštvaní a skupina by se rozpadla. Jednou, kdybych si měl vybrat mezi tebou a klukama, bojím se toho, jak bych se rozhodnul. Nechci tě ztratit, ale nemůžu zklamat kluky." Nevím, jak mě to napadlo, ale prostě jsem jí to musel říct.

„Nikdy, říkám nikdy, si nebudeš muset vybírat mezi mnou a klukama. A kdyby jo, chci, aby sis vybral kluky. Ale jak říkám, nikdy k tomu nedojde," ujistila mě. Opravdu jí mám rád, je fakt hodná.

„Já bych si radši vybral tebe, protože ty mě máš ráda, normálně se se mnou bavíš a jsi úplně v pohodě, na rozdíl od kluků, ty mě nenávidí. Proč bych si měl teda vybírat je?"

„Protože oni si myslí, že si je zradil. Pochopí, že to tak není a budou prosit o odpuštění, ale pokud si vybereš mě, tak bys jim ukázal, že to tak opravdu je a oni by tě nenáviděli víc než do teď," vysvětlovala mi.

„Co bys chtěla dělat v budoucnu?" napadlo mě, když jsem zakládal facebook, kde jsem měl jméno Luke Horan.

„Chtěla bych jít na psychologii, pomáhat dětem, které jsou obětí šikany jako já. Chtěla bych, aby věděly, že na tomhle světě nejsou sami. Já si to myslela, a proto nechci, aby to tak měl i někdo jiný. Co ty? Co bys dělal, kdybys nezpíval?" usmála se na mě.

„Chtěl bych učit lidi golf, miluju ten sport a chtěl bych ho učit i někoho jiného. Založil bych si agenturu a dělal to, co mě baví. Neříkám, že mě zpěv nebaví. Miluju ho, ale ne tak jako dřív, protože jsem ve skupině s lidmi, kteří mě nepodporují a jenom se smějí, když jsem na dně, kvůli nim už mě to nebaví a taky pořád samý fanynky, novináři, už mě to nebaví, chtěl bych normální život. Nechci, aby mě holky chtěly jenom kvůli tomu, že jsem slavný, ale protože mě mají rády takového, jaký jsem," přiznal jsem.

„Já tě mám ráda takového, jaký jsi," přiznala stydlivě.

„Já vím, taky tě mám rád," usmál jsem se a objal ji. „Teď budeme zakládat tvůj facebook, takže si to pojď vyplnit," posunul jsem notebook za ní a sledoval ji. Vyplňovala všechny položky a já se pozastavil u jejího data narození. „Ty máš šestnáctého narozeniny?" zeptal jsem se jí. „Proč jsi mi nic neřekla?" použil jsem vyčítavý tón.

„Neptal ses a hlavně já svoje narozeniny neslavím, nikdy jsem je neslavil. Můj taťka za mnou nesměl jezdit, kvůli nějakému nařízení od soudu nebo co, a když se slavilo, tak jenom narozeniny Alex, protože jsme dvojčata a ona vždycky byla hlavní oslavenkyně, spousta lidí ani nevěděla, že mám taky narozeniny a často jsem na těch narozeninách ani nesměla být, takže narozeniny nějak neřeším," přiznala smutně.

„Letos to napravíme," slíbil jsem si šeptem. Zaregistroval jsem ji a pak jí nastavil soukromí, aby jí tam nikdo neviděl a rovnou si poslal na svůj účet žádost o přátelství. „Takže teď založíme twitter a pak se vrhneme na instagram, klidně můžeme založit i skype a snapchat," vzpomněl jsem si na další aplikace.

„Je to jenom na tobě, já ani jedno z toho neznám, takže je to opravdu na tobě."

„Tam bychom ti asi neměli dávat tvoje pravé jméno nebo aspoň příjmení, takhle by tě mohli najít a byl by to průser," poučil jsem jí.

„Fajn a jaké tam dáme příjmení?" zeptala se a čekala na odpověď.

„Co třeba moje? Mohla bys tam mít Lily Horan, nikdo by tě tak nenašel," navrhnul jsem opatrně.

„A nebude to moc nápadný?" odpověděla mi na otázku otázkou. Pořád mám naději, že to nezavrhla. Bylo by fajn, kdyby měla moje příjmení, protože by neměla příjmení Louise, ale moje. To by bylo prostě super.

„Nebylo, hodně fanynek to takhle má, takže by se ani nedivili," mávnul jsem nad tím rukou. „Takže co myslíš? Chtěla bys mít mé příjmení?" zeptal jsem se s nadějí v hlase.

Přijme Lily jeho návrh o jménu? Jsou Nialla obavy o vybírání oprávněné? Opravdu je možnost, že by si někdy měl vybrat a jak by si podle Vás měl vybrat? 

Moc prosím o vote a komenty zároveň děkuji za minulé, Andy 💕