Summer Love (N. H. - Cz)

Epilog

Pohled Lily

„To nemůžeš dělat," zařvala jsem na Zayna. Vystrašeně jsem ho pozorovala a čekala, kdy se popálí.

„Tatínek mi řekl, že můžu," odporoval malý Zayn a díval se na mě těma modrýma očima, které má i jeho otec.

„Ne, to teda nemůžeš," odporovala jsem.

„Tatínek říkal, že když nebude doma, musím se o vás starat já a mám zastávat jeho práci," bránil se.

„Jenže tatínek tím zřejmě nemyslel, že bys měl zapalovat oheň v krbu," poučovala jsem ho.

„Ale to tatínek taky dělá," zmateně mě pozoroval.

„Jenže tatínkovi nejsou tři roky, jako tobě," usmála jsem se a šla k němu.

„A kdy to budu moct udělat?" podíval se na mě nadějně.

„Za pár let, a jestli chceš pomáhat, mohl bys jít zkontrolovat svou sestřičku," ukázala jsem ke schodům, kde se nacházel pokojíček malé Ashley, které právě bylo půl roku.

„Dobře, jdu jí zkontrolovat jako tatínek," zajásal a už běžel po schodech nahoru.

„Ahoj miláčku," přišel ke mně Niall, který se akorát vrátil.

„Ahoj, jaký si měl den?" zeptala jsem se a políbila ho.

„Skvělý, dneska jsem učil desetiletou holčičku hrát golf, vážně jí to jde," usmál se a znovu mě políbil a pohladil mé bříško. „A kdypak nám na svět vylezeš ty?" zeptal se mého zatím plochého bříška.

„Na to si ještě devět měsíců počkáš," pohladila jsem ho po tváři. „Kdy přijde Luke, Ash, Mikey, Cal a Harry?" zeptala jsem se ho.

Niall se po měsíci od odchodu ze skupiny setkal s Harrym, kterého učil hrát golf, a dali se zase dohromady. Začali se spolu opět bavit. Harry si uvědomil, co všechno mu dělali a také odešel od kluků, se kterými se od té doby nebavil. Oznámil jim to v den, kdy to Niall řekl veřejně a skupina se díky Harryho i Niallovu odchodu rozpadla. Také se přiznal, že tu omluvu vymyslel sám, že kluci to říct nechtěli, ale myslel si, že by ho v tom mohli podpořit a omluvit se Niallovi, jenže neuspěl a oni necekli, neřekli ani slovo, aby dokázali, že je jim to líto, takže to byl také důvod, proč odešel, jelikož si uvědomil, s kým je to vlastně ve skupině a prostě odešel.

Harry si rozjel sólovou dráhu, takže pořád zpívá, ale teď už sám. Občas si s ním dá Niall nějaký duet, ale to je všechno. Kromě občasného zpívání s Harrym se Niall úplně stáhnul. Fanoušci ho poznávají, fotí se s nimi, dává autogramy, ale novináři nám už dali pokoj a to je hlavní.

Co teď dělá Louis či Liam, to ani jeden z nás neví, jelikož jsme to nechtěli zjišťovat. Ani jeden se neomluvil, neozval se ani nepřišel za Niallem. Prostě jsme to brali jako uzavřenou kapitolu.

„Za dvě hodiny, přijde i mamka s taťkou, Ashley s tvým taťkou a Zayn s Perrie a všemi dětmi," zašeptal mi do ucha a věnoval mi pod něj polibek. Zayn s Perrie už mají čtyři děti. Jsou spokojení a pořád šťastně zamilovaní.

„Tak to máme ještě dost času," zamumlala jsem.

„A co s tím časem uděláme, paní Horanová?" zašeptal mi laškovně do ucha.

„To mi poraďte vy, pane Horane," odpověděla jsem stejně laškovným hlasem.

„Mamíííí," ozval se křik našeho synka Zayna. „Ashley se probudila a pořád brečí, měla bys s ní něco udělat," dál křičel.

„Zřejmě už máme o zábavu postaráno," zasmála jsem se a společně s Niallem šla nahoru.

„Miluju tě," prohlásil, když jsme stáli před dveřmi do pokojíčku Ashley.

„Já tebe taky, navždy," políbila jsem ho a vešla do pokoje, kde brečel náš miláček, u kterého stál Zayn společně s Leem a oba tu scénu před sebou jenom s vystrašeným pohledem pozorovali.

***

„Mamíííí, mně se nechce do školy," stěžoval si Zayn, když jsme stáli první den před školou.

„Miláčku, ale vždyť chceš být jako tatínek," pohladila jsem ho po hlavičce a podívala se na zmiňovaného. Stál vedle nás a držel v ručičce naší dcerku Sarah. Vedle něj stála naše druhá princezna Ashley a usmívala se na všechny strany.

„A tatínek taky chodil do školy?" podíval se na mě s jiskřičkami v očích.

„No jistě, chodil na základní školu, jako jdeš teď ty, potom na střední a nakonec byl na vysoké," dívala jsem se na něj s úsměvem.

„A ty?" zeptal se.

„Já jsem to měla také tak a taky tady budu s tebou chodit do školy," vysvětlila jsem.

„Jak to? Ty se budeš znovu učit psát a počítat?" divil se.

„Ne, miláčku, já tady učím, ale tebe učit nebudu."

„To je škoda, aspoň bych tam měl někoho, koho bych znal," posmutněl.

„Je to tak lepší, potom by se ti ve třídě smáli, že máš maminku, která tě učí a nadržuje ti," usmála jsem se.

„Tak dobře, už jdu," odhodlaně se na nás usmál a vydal se směrem ke škole.

„Víš, že lhát se nemá?" ozval se za mnou Niall.

„Já nelhala," otočila jsem se na něj s úsměvem.

„Zlato, já na vysokou nechodil," zasmál se.

„Já vím, ale on to vědět nemusí, teď běžte a zvládněte to, miluju vás," políbila jsem ho.

„My tebe taky," znovu mě políbil a potom se i s malou v náručí a druhou za ruku rozběhl za naším synem. Já se vydala za nimi, ale zabočila jsem do jiné třídy, tam, kde by na mě měli čekat teď už moji malý druháčci. Nakonec jsem se rozhodla, že za starým životem udělám hodně tlustou čáru, a proto jsem nešla studovat psychologii, ale šla jsem na učitelku na první stupeň.

To je prostě můj život, který i přes to, jaký dokáže vykonat nástrahy a překážky, tak moc miluju, protože mám vedle sebe lidi, které miluju a mohu se na ně spolehnout. Jsou prostě moje rodina a rodina je pro mě všechno, co potřebuji ke spokojenosti.

Moc prosím všechny z vás, abyste mi napsali názor na epilog a také na celou tuhle story, klidně mi vylijte svá srdíčka, ať vím, co si o tomto příběhu myslíte 😊

Moc prosím o vote, komentáře u posledního dílu tohoto příběhu, a popřípadě i sledování, Andy 💕

PS: HLEDÁM NĚKOHO DŮVĚRYHODNÉHO NA POMOC, VÍCE INFORMACÍ V POSLEDNÍ ČÁSTI S NÁZVEM VELKÁ ŽÁDOST 😊