Weasley?

24. Flaška

Školní rok se pomalu blížil ke konci. Mezitím se toho v Bradavicích mnoho událo.
Havraspárské famfrpálové družstvo vyhrálo pohár. Anette zavřela paní Norissovou do jednoho z mnoha brnění a navíc jí zmrazila, takže jí Filch vůbec nemohl najít. Za což si vysloužila Fredův, Georgův i můj obdiv.

Já jsem díky dvojčatům dokázala doladit své barvící pendreky, a dokonce jsme i přišli na protikouzlo. Zájem o sladkost stoupla a tak je naše trojička začala prodávatv balíčku po deseti i s antipendreky za dva srpce.

Týden před odjezdem do domovů jsme se jako každý večer s holkama seskupily v ložnici, opět připravené na večerní potlach. Tina se ale vytasila s něčím úplně jiným. "Holky, zahrajeme si flašku."

"Flašku?" zeptala se nechápavě Erica.

"Jak se to proboha hraje?" přidala se Clara.

My ostatní jsme hru dobře znaly, a tak jsme souhlasně pokývaly hlavami. Chtělo to něco nového.

"Jo, to mě naučila v létě Fleur, moje kamarádka z Francie, když jsme byli na prázdninách v Paříži," řekla jsem hrdě.

"My jsme to s holkama na základce hrály pořád," přidala se Anette.

V rychlosti jsme vysvětlily  nechápajícím dívkám pravidla, a pak si sedly na podlahu doprostřed pokoje.

Chris roztočila lahev, která ukázala na Eriku. "Pravda nebo úkol?"

Dívka se zamyslela. "Úkol."

"Dobře. Vyjdi před havraspárskou věž a zařvi na celý hrad, že Filch je stará bačkora." Všechny jsme se rozesmály, ale Rika pokrčila rameny a vyšla ven z pokoje. Za chvíli už jsme slyšely, jak křičí onu větu a začaly se smát ještě víc.

Erika se spokojeně vrátila na místo a roztočila flašku. Tentokrát padla volba zpět na Tinu. "Pravda nebo úkol?"

"Asi pravda," zodpověděla dívka a nervózně poposedla.

"Takže nám řekni, jaký kluk se ti líbí," vytasila se Rika triumfálně.

Chris zčervenala a něco nesrozumitelně zamumlala.

"Promiň, není ti rozumět, cos říkala?" zeptala jsem se podle.

"Diggie Rooney," řekla dívka o něco srozumitelněji. A pokud byla do té doby červená jako rajče, tak nabrala ještě tmavšího odstínu rudé. Vypadala tak trochu jako červená řepa s parukou.

"Ten hraje v našem družstvu," usmála jsem se. "Jestli chceš, seznámím tě s ním. Na hřišti si vede fakt dobře a reálu je taky moc fajn. Vy byste byli boží pár. Aww. Tina a Diggie. Tiggie. To bude žůžo. Už spřádám plán, jak vás dát dohromady. Jop"

"Záhado, prosím tě, nic neplánuj. No nic, hrajeme dál." Všechny jsme napjatě sledovaly hrdlo flašky. To se ještě naposledy otočilo, a pak ukázalo na mě. Chvilku jsem přemýšlela, a pak si zvolila úkol.

"Zazpívej nějakou písničku," řekla Tina.

Zavrtěla jsem hlavou, odepla si z krku řetízek a podala ho Chris jako fant.

"Ale no tak, Veru," povzbuzovala mě Clara. "Nikdy jsme tě neslyšely zpívat. Při školní hymně vždy jen naprázdno otvíráš pusu. Chceme slyšet, jak zpíváš."

"Já neumím zpívat," bránila jsem se. "Právě proto se zpěvu snažím vyhnout."

"Páni," vykulila oči Anette. "Nechce se mi věřit, že Vera Singrová, nejoblíbenější holka z druháku, má strach. A navíc kvůli něčemu tak banálnímu. Vždyť jsi překonala i horší věci Záhado. Ty to dáš, já vím, že to dáš." Z očí jí přitom sršelo tolik povzbuzovací energie, že se jsem usmála a kývla.