Weasley?

26. Do Bradavic po třetí

"Anette," zavolala jsem přes celé nástupiště na svojí kamarádku. Zamávala mi zpátky a přiběhla ke mě. Její vlasy, které měla ještě před prázdninami rovné a dlouhé po ramena se jí teď vlnily kousek pod lopatky. Vypadala jinak, než když jsem jí viděla posledně. "Změnila ses."

"A ty snad ne?" oplatila mi. "Jsi o dost vyšší, zvětšil se ti hrudník a zadek."

"Cože?" vyjekla jsem a snažila si dohlédnout na pozadí. "Chceš snad říct, že mám velký zadek?"

"To jsem přece neřekla," ohradila se. "Zůžil se ti pas, rozšířily boky. Dospíváš, stává se z tebe žena, děvenko." Říkala to tak vědoucně, a přitom tak ironicky, až z ní přímo sršelo, že si ze mě dělá srandu.

"Dost tlachání o mém zadku. Jdeme najít ostatní."

"No to asi nepůjde,"zavrtěla hlavou. "Holky a jejich kluci si založili couple kupé, do kterého je lidem, kteří jsou single vstup zakázán, protože se potom cítí jako páté kolo u vozu."

Na tohle jsem úplně zapomněla. Chris se na konci druháku dala dohromady s Diggiem a Rika si přes prázdniny hodně psala s Dannym z Mrzimoru. Nakonec se z nich stal pár. O C na druhou ani nemluvě.

"U Snapeova růžového jednorožce," povzdychla jsem si, "vždyť je jim jen třináct nebo čtrnáct. Podle mě to moc uspěchali. A teď jsem zvědavá, kam si půjdeme sednout." Vykodrcala jsem se s kufrem a klecí do vlaku. Bohužel už žádné kupé nebylo volné, ale v jednom seděl jenom Lee Jordan a na klíně držel velkou krabici. "Ahoj Lee, můžeme k tobě?"

S úsměvem přikývl. "Jasně, dvojčata říkali, že vás mám sem pustit."

Spokojeně jsme se usadily. Neuplynula ani minuta a dovnitř vtrhli Fred a George.

"Neuvěříte, koho jsme potkali," řekl Fred a vykulil oči.

"Počkej, nech mě hádat," zamyslela jsem se. "Ministra kouzel?"

"Ne."

"Tak jednorožce."

"Ty sis snad něco šlehla?"

"Tak do třetice všeho dobrého. Hm, Harryho Pottera?"

"U Merlinových kalhot, jak to víš?" podivil se George.

"O prázdninách jsem si o něm četla, a tak nějak mi to došlo."

"A to není všechno," pokračovali kluci, "sedí v kupé s naším Ronem!"

"Tak to je fajn, ne?" podotkla Anette.

"No to je jedno," utnul téma Lee. "Chcete jí vidět?"

Vyměnila jsem si s Anette nechápavý pohled, ale dvojčata nadšeně přikývla. Lee opatrně nadzvednul víko krabice a z ní vylezla obří tarantule. Spustila se na zem a utíkala směrem ke dveřím.
"Bacha. Ať nezdrhne, je smrtelně jedovatá," zakřičel Lee a vrhnul se ke dveřím, aby je zavřel.

"Co blbneš?" vyjekla Anette. "Zůstane tu s námi a umřeme."

Rychle jsem vytáhla hůlku a namířila jí na pavouka. "Petrificus totalus." Tarantule okamžitě znehybněla. Vzala jsem jí a uložila zpět do krabice.

"Příště by menší varování nebo instruktáž předem byla na místě," poznamenala jsem a dosedla zpět na své místo.

"Jsi jiná," poznamenal George.

"To Anette taky," přidal se Fred.

Obě jsme naráz pokrčily rameny a odvedly řeč jinam. Bavili jsme se asi půl hodiny, a potom do našeho kupé vlezly dvě děti.