Weasley?

Něco jako pokračování?

"Hůlku?"

"Mám!"

"Hábit?"

"Mám!"

"Všechny učebnice?"

"Ano, mami," zasmála jsem se. "Neboj, už mi není jedenáct, jsem zodpovědnější, než si myslíš."

"Přesně," ozval se z vedlejšího pokoje táta a vzápětí vstoupil do kuchyně, kde jsem si připravovala svačinu do Bradavického expresu. "Za rok už bude dospělá, Vero, neboj se. Crystal je přece po mně a tobě..."

"Právě toho se bojím..."

"...ale stejně tak je i po Anette."

"Pravda," přikývla jsem a strčila si sáček s ovocem do příruční tašky. "Sice jsem ji nikdy nepoznala, ale podle všech těch řečí kolem soudím, že na tom něco asi bude."

"Připravená na cestu?" zeptal se táta a podal mi kufr. Moji ostatní sourozenci byli už třetí den u Děravého kotle, ale já se z prázdnin vrátila teprve před desíti hodinami, takže táta na pár dní zavřel obchod, aby se mnou mohl strávit poslední den před odjezdem do školy.

Mamka si mě užila dost, když na mém táboře musela zasahovat kvůli pár výtržníkům, kteří nám zložárem podpálili jídelnu.

Zamířila jsem ke krbu a natáhla se po letaxu.

"Crystal Juliet Weasleyová," zvolala mamka a vřítila se do obýváku. "Nezapomněla jsi na něco?"

Horečnatě jsem přemýšlela na co bych tak mohla zapomenout. Nakonec jsem se vítězně usmála a objala ji na rozloučenou. "Uvidíme se o Vánocích, mami."

A pak táta hodil letax pod naše nohy a svět se se mnou zatočil.

Čau všichniiiii a veselé vánoce. Tohle je ukázka z nového příběhu, který hodlám aktualizovat zítra ráno. Je to něco jako pokračování tohoto příběhu, který bude z pohledu Crystal, tedy třetího dítěte George a Very. Pokud budete mít zájem, určitě se na něj mrkněte.

Krom toho vám přeji hodně štěstí a dárků.

Love ya. Baru <3