Weasley?

48. Vzhůru na mistrovství

Seděla jsem společně se svými kamarádkami z koleje ve svém pokoji a každá z nás v ruce tiskla dopis z Bradavic. Nejen, že nám v obálce přišel seznam učebnic, ale také jsme se měly dozvědět, jakých výsledků jsme dosáhly v NKÚ.

„Tak na tři?" navrhla nesměle Annika a my ostatní přikývly.

„Raz," začala Clara.

„Dva," pokračovala Tina.

„Tři," vydechla jsem a roztrhla obálku, ze které na mě vypadly dva pergameny. Ten, který byl očividně seznam učebnic, jsem odložila na stranu a místo toho uchopila ten druhý.

Výsledky zkoušek náležité kouzelnické úrovně. Vyhovující klasifikační stupně: Vynikající (V), Nad očekávání (N) a bla bla bla...

Přelétla jsem očima k hodnocení. Vera Genevieve Dalie Natalie Mystery Singrová byla hodnocena následovně:

Astronomie N

Péče o kouzelné tvory V

Kouzelné formule V

Obrana proti černé magii V

Starodávné runy V

Studium mudlů N

Bylinkářství V

Dějiny čar a kouzel P

Lektvary V

Přeměňování V

Vyjekla jsem radostí, protože to, že jsem z lektvarů dostala hodnocení výborně, znamenalo, že se přece jenom stanu bystrozorkou.

„Tak jak?" zeptala se mě Christina s úsměvem.

„Skvělý, obstála jsem ve všem, co ty?"

„Z lektvarů mám N a na dějiny se radši ani neptej, na ty jsme se vykašlali všichni. Ale rozhodovala jsem se mezi lékouzelnicí a magizooložkou, a jelikož Snape bere jen lidi s hodnocením výborně a já neprošla, je rozhodnuto. A co ty, Claro?"

Rudovláska nerozhodně potřásla hlavou. „Myslíte, že budu potřebovat pro práci v zahraničí věštění z čísel a astronomii?"

Všechny jsme se na ní koukly jako na idiota. „Ovšem, že ne. Pro práci diplomatky jenom potřebuješ znát podmínky v různých zemích, takže bylinkářství, kouzelné tvory, obranu proti černé magii samozřejmě a hlavně cizí jazyky, což u tebe s tvou inteligencí nebude problém."

„Anniko?" oslovila jsem blondýnku.

„Stanu se lékouzelnicí, juhů," zajásala a dala se do jakéhosi podivného tance, který bych s největší pravděpodobností nazvala: Mudla, kterého napadl hrboun.

Naše pohledy se stočily na Eriku, která jako jediná zatím nepromluvila.

„Já mám jen čtyři NKÚ," pokrčila s nezájmem rameny a prohlédla si naše lítostivé výrazy. „Ale nevadí mi to, protože stejně mám už naplánované, že budu bráchovi pomáhat řídit jeho obchody. Možná vyrazím do New Yorku, nebo třeba do Barcelony."

„Hele, holky," přerušila Eričino fantazírování Anni a nechápavě si prohlížela seznam pomůcek na školní rok. „Nevíte některá z vás, proč máme mít i společenský hábit?"

Okamžitě jsem projela očima i svůj seznam a skutečně tam ta položka byla. „Tak to fakt netuším," zavrtěla jsem zmateně hlavou. „Ale mistrovství světa ve famfrpálu je už za týden, takže to znamená jediné. Zítra musíme vyrazit na nákupy."

***

„Pospěšte si, děvčata, jinak to nestihneme," popohnal nás můj táta, zatímco jsme se trmáceli do prudkého kopce s dvacetikilovými batohy na zádech.