Weasley?

16. Zpátky do Bradavic

Pohodila jsem svými tmavě hnědými vlasy a rozhlédla se po nástupišti. Moje šedomodré oči rychle těkaly z místa na místo, protože něco hledaly. Náhle je zezadu někdo zakryl. Strnula jsem, sundala si z očí neznámé dlaně, které mi zakrývaly výhled, a prudce se otočila.

Stála za mnou drobná rusovláska a v oříškových očích jí hrály veselé jiskřičky. Usmála jsem se a kamarádku objala. „Chyběla jsi mi, Clar."

„Vždyť ty mě taky," oplatila Clara. Náhle zpoza mraku vykouklo slunce a zalilo nás svými paprsky. Moje vlasy okamžitě nabraly měděný nádech, takže jsme v tu chvíli vypadaly jako dvojčata.

Otočily jsme se k čekajícímu vlaku a vydaly se hledat prázdné kupé. Ani ne za minutu jsme jedno našly a odehnaly pár dotěrných prváků, kteří si chtěli přisednout. Po usazení jsme si začaly povídat o prázdninách.

Náhle se otevřely dveře a v kupé se objevily dvě dívky, už na první pohled naprosto odlišné.

Anette, sladká modrooká blondýnka byla ztělesněním anděla. A to se odráželo i do její povahy. Byla milá, obětavá a bohužel i velmi citlivá.

Zato Christina bylo pravé peklo napěchované do lidského těla. Kdyby měla kudrnaté vlasy světlé, vytvářely by kolem její hlavy svatozář. Jenomže dívka byla černovlasá. Co se vlastností týče, nejnovější drby jsem věděla dřív než ona maximálně tak já, jenže já ovšem měla dva pomocníky a v hradu jsem znala každý kout. I když byla Chris velmi divoká a povídavá, zahrnovala její povaha i obrovskou kreativitu, kterou při večerních pokecech dost často využívala.

„Nechybí nám tu někdo?" zeptala se, když pohledem přejela všechny své spolužačky. V tom se kupé otevřelo znovu.

„Tak tady jsi, Eriko Marion Bingová," usmála jsem se a příchozí vzdychla.

„Už jsem vám několikrát říkala a obzvlášť tobě, Vero Genevieve Singrová, abyste mě nenazývaly celým jménem. Nesnáším to."

„Promiň, Riko. Už to neuděláme," řekla mile Anette.

„Neřekla jsi to celé," namítla jsem.

„Nepamatuju si všechny tvoje jména."

„Mileráda ti je opět zopakuju. Ehm, ehm. Vera Genevieve Dahlie Natalia Mystery Singrová."

„Máš delší jméno než Brumbál," poznamenala Erika.

„Já vím, už jsi mi to říkala, Eri."

Dívka potřásla hlavou, až se jí po ramena dlouhé vlasy rozlétly kolem hlavy a sesunula se ne sedadlo vedle Christiny. Stejně jako já byla brunetka, jenže o dost světlejší. „Jsem vážně ráda, že vás zase vidím," usmála se.

Dveře se rozletěly potřetí a dovnitř vtrhl rudovlasý chlapec a hned za ním jeho klon. Po nich vstoupil ještě jeden kluk, který všem kývl na pozdrav a dosedl na místo vedle Clary.

Dvojčata si sedla vedle mě, každý z jedné strany.

Nepozorovaně jsen se k nim sklonila. „Už se těším, až jim budeme znovu říkat C na druhou," zašeptala jsem a trhla hlavou směrem k Cedrikovi a Claře, kteří se spolu zaujatě o něčem bavili.

„Jaké bylo léto?" otázala se nás Anette.

„Skvělé, naprosto skvělé," libovala jsem si. „Celý srpen jsem strávila u Weasleyových."

An se na mě trochu ublíženě podívala. Nebylo pro mě žádným tajemstvím, že se jí můj kamarád Fred Weasley líbí. Přede všemi jsem to dokázala utajit a hrozně moc jsem toužila dát je dohromady, jako další pár. Předchozí rok se mi to povedlo s C na druhou.