Weasley?

Epilog

S Georgem jsme prožili nádherný život. Dvojčata Anette s Fredem, Crystal i naše další dvě děti dospěli a dali nám vnoučata a ty zase pravnoučata.

Bylo mi osmdesát sedm, když mě George opustil a já ho následovala pár týdnů poté.

Zemřela jsem poklidně ve spánku. Zprvu jsem ucítila, jak mě něco táhne vzhůru. Zavřela jsem oči, až příliš mi to připomínalo cestování letaxovou sítí.

A pak se jako lusknutím prstu něco změnilo. Bolavé klouby utahané stářím bolet přestaly, vadný zrak se znovu zostřil a vrásky na dlaních vyhladily.

"Vero," ozvalo se přede mnou. Stál tam George. Ale ne tak, jako jsem ho viděla naposledy. Vypadal stejně, jako když mu bylo dvacet. Vysoký, silný s hustou záplavou rudých vlasů a množstvím pih kolem nosu. Za zády mu stáli usměvaví Anette s Fredem, moji rodiče, Remus a další lidé, které jsem kdysi ztratila.

Usmála jsem se a vykročila vstříc své rodině. Věděla jsem, že mě čeká první kapitola mého nového života.

Nikdy jsem nevěřila na náhodu, na osud, nebo dokonce na Boha. Stála jsem si za názorem, že se vše děje z nějakého určitého důvodu.

Věřila jsem, že je nad nám jakási nadpřirozená síla, která píše naše životy jako nějaké úžasné příběhy.

Slasti i strasti života si musíme prožít tak, jak jsou předurčené. A i když se v určitých chvílích zdálo být všechno úplně na nic, nikdy bych nevyměnila ani sekundu svého příběhu.

Všechny hádky, slzy i bolesti, to prostě k životu patří. Ale pokud jsme stále sami sebou, každý z nás zažije to své: A žili spolu šťastně až do smrti.

Každý má svůj šťastný konec a tohle je ten můj.

A je to tu, přátelé. Oficiální konec Weasley? je oficiálně tady. Už se mi začíná stýskat a to jsem to dopsala asi před minutou.

Chtěla bych poděkovat všem, kteří došli až sem (zvlášť, že přetrpěli ten začátek, který jsem si nedávno pročítala a fakt ho asi budu muset změnit). Díky za všechny hlasy a pozitivní ohlasy, když jsem začínala tenhle příběh psát, čekala jsem, že zůstane zapadlý někde v hlubinách Wattpadu. Díky všem těm, kteří mě začali sledovat. Všichni jste naprosto úžasní.

Přiznávám, že v průběhu jsem chtěla několikrát skončit, ale vždycky se našel někdo, kdo mi zlepšil náladu a to mě nakoplo k dalšímu psaní.

Doufám, že se vám moje kniha líbila, dobře se četla a snad některé z vás i inspirovala.

Pokud vás zajímá nějaká moje další tvorba, mám rozepsanou romanci jménem That Right Tone, takže pokud chcete, můžete si taky přečíst.

A pokud chcete radši zase něco z HP světa, tak se podívejte na profil @KatkaLupin, která se rozhodla napsat takové pokračování mého příběhur, který bude o dětech George a Very. Ještě nevím, kdy to zveřejní, ale pokud máte zájem, tak šup tam.

Ještě jednou všem děkuju a jménem Veřiným i svým se s vámi i s příběhem loučím.

Enjoy it. Baru <3