Sjednocení legend • Avengers [2] ✓

40.

„Steve?" vypadlo z Rhodeyho překvapením a přestal na něj mířit svojí rukou. Tak jako Tony a Sam, kteří byli ve vzduchu. Teď stáli poslušně na zemi. Přiběhla i Nat s Clintem, který mi pomohl na nohy. Drželi mě však zpátky, i když jsem byla jak paralizovaná.

Rogers byl pořád zticha. Štít si mezitím dal na záda, ale stále neustoupil z místa. Díval se do země a Bucky byl pod ním. Nehýbal se, nebo to dělal takticky. Nevyznala jsem se v tom. Původně jsme měli s Tonym jet sami. Jakto, že tu byli najednou další?!

„Jsi to ty?" promluvila na něj tentokrát Natasha, když měl hlavu stočenou na stranu, jakoby nevnímal. „Poznáváš nás?" zkusila znovu a šla za ním blíž. Pokoušela se k němu promlouvat, i kdyby jí za chvíli třeba rozbil hubu. Bylo jí to upřímně jedno. Žádná odezva se nekonala.

Jenže pak začalo něco houkat. To řvaly sirény policejních aut, která přijížděli. Toho Steve využil, z kapsy vytáhl kouřový granát a hodil s ním o zem. Všude se kolem nás strhla mlha plná štiplavého kouře, který jsme rozdýchali až po jeho zmizení. Zmizel i Steve. Bucky se teprve pracně zvedal ze země, ale to už ostatní odcházeli před příjezdem policie.

**

„Co se vám všem stalo?!" vyjekla Pepper, když jsme se všichni vrátili domů a Pepper nás uvítala ustaraným stylem v obýváku. Tony, Rhodey a Sam si šli sundat obleky, zatímco já pomohla Buckymu aspoň na gauč. Měl něco s zády. Steve mu až moc dlouho stál na zádech a něco mu tam podělal. Hodnej kamarád...

„Ále...jen jednomu z našich řad někdo vymyl mozek, jinak je nám faaaajn," řekl Tony táhle potom, co vešel dovnitř a padl na prvním gauči, co se mu postavil do cesty. To udělala i další většina, pokud se jejich sedacím prostorem nestala dřív zem v obýváku. Tam skončila taky většina. Až na Clinta, který si v rohu místnosti s klidem očišťoval dvěma prsty hrot šípu.

„Cože?! O čem to mluvíš!" začala Pepper z Tonyho páčit všemi směry a stoupla si přímo před křeslo. Čekala, zatím co já se utápěla v depresích. Můj milovaný přítel se mě pokoušel zabít. Ale nezabil...kvůli Buckymu. Ale zabil by mě! Co si to namlouvám...drž hubu, podvědomí!

„Kápo je na špatný straně, stačí?!" štěkl nechtěně hlasitě, ale nikdo jeho výjevy nevnímal. Tony se posadil normálně a zahleděl se na prostor před sebou. „Zvoral jsem to nejvíc, jak jsem moh. Avengers jsou bez schopností, Hydra přebrala Rogerse a já nevím, co dál. Měli bychom Avengers rozpustit, než se někomu něco stane."

„Ehm ehm...kdo jsi a co jsi udělal se Starkem?!" řekl Pietro, co přišel s Wandou, Peterem a Zacem. Asi to slyšeli taky. Tony se na něj pouze unaveně a zklamaně podíval. „To snad neznamená konec světa! Vždycky se řešení našlo a teď to chceš vzdát? Já ne," umanul si Maximoff a ušklíbl se na svoji sestru po jeho boku. Všichni se po sobě podívali a souhlasně přikývli. Pietro měl pravdu...kam jsem to zase padala.

„Co začít makat na plánu? Na pořádném plánu," navrhla jsem, abych se vytrhla z deprese, která mě sžírala pořád. Všichni se po mně se zájmem podívali a vypadali zaujatě. Asi, že zrovna já. Nečekali ode mě takovou reakci potom, co jsem se tu klepala nad ztrátou nejlepšího přítele. Jenže ten byl teď zraněný a ať šel kamkoliv, tak mu to ošetří, ale pouze lidi od Hydry. Nebyl by takový blázen, aby chodil za Furym.

„Máš nějaký nápad?" zajímal se Clint, který stále postával na jednom místě a u toho si očišťoval hrot šípu. Dělal to vždycky. Neměla jsem mu to za zlé.

„Ano...ať Steve zmizel kamkoliv, musí to být bezprostředně základna Hydry. Asi bych napřed zužila místa, kde bychom ty základny hledali a jeden z nás dobře ví, kde se nachází," s tím jsem se otočila na Buckyho, který hledal několik možností jak si sednout normálně. Jenže potom, co se na něj otočila celá místnost, ztuhl.