Sjednocení legend • Avengers [2] ✓

54.

*Cadence*

O dva týdny později a 2 dny před odletem…

„Máte nějaký informace? Složku, fotky a další blbosti?” zeptala jsem se ráno po příchodu do centrály. Byli jsme Furym obeznámeni o nějakém záškodníkovi, co se prý dokázal zmenšovat. Přišlo mi to jako blbost, ale nezmohla jsem se na nic.

Všichni už byli po snídani a na misi jsem měla jít s Natashou, Stevem, Samem a Buckym. Měli jsme před základnou přistavený letoun. Společně jsme s ním letěli až na určité místo. Tam jsme opustili letoun a šli pěšky. Teda až na Falcona. Ten letěl napřed a my za ním.

Slyšeli jsme bojové výkřiky apod. Když jsme šli blíž, což bylo poblíž nějaké staré opuštěné základny nějakého letectva. Šli jsme k té budově. Natasha s Buckym to vzali jednou stranou a já se Stevem z té druhé. Když jsme to našli, uviděli jsme pár chlápků, jak s někým bojovali. Přitom s nimi nikdo jiný nebyl a i tak padali na zem v bezvědomí.

Se Stevem jsme na sebe kývli a vyběhli za zbytkem chlápků. Byli od organizace zločinců, co byli celostátně hledáni. My je měli jako na dlani. Rogers je vzal štítem po hlavě a já se raději držela stranou. Našim cílem nebylo je zabít, ale odvést Furymu. Měli jsme to v plánu už nějakou dobu.

Z úkrytu vyběhla i Nat s Buckym a ze shora Sam. Všechny vyřídili a Natasha jim dala pouta. Nic se nedělo a Bucky se rozhodl všechny odvést do letounu. Čekali jsme, že by někdo na nás ještě vyskočil, ale místo toho jsme slyšeli někoho mluvit.

„Pyme, mise se tak trochu zvrtla,” řekl někdo a všichni jsme se po sobě zaskočeně podívali. Nebyl to nikdo z nás.

„Jak je to možné?” zeptal se tentokrát někdo jiný. Nevěděli jsme, co se děje a Sam už s pomocí svojí technologie zaměřoval zdroj.

„Přišli sem Avengers, ale mam dobrou zprávu. Nevidí mě,” řekl zas ten první a Sam se zastavil na jednom místě svým pohledem. Asi něco našel.

„Už tě vidíme,” oznámil někomu, na koho se pravděpodobně díval. Chvíli se nic nedělo a všichni mlčeli. Co se sakra dělo?!

„Tak už mě vidí,” zčistajasna se něco zvětšilo do podoby člověka. Odklopilo si to přední část helmy a vykoukl na nás asi třicátník. „Čau, jsem Scott,” zvedl ruku v přátelském gestu a já se nechápavě na něj dívala.

„Kdo jste a co jste zač,” vybalil na něj Steve. Držel si postoj a nehodlal s ním jen tak přestat. Byl vůdce týmu. Ten si postoj držet musel.

„Já? Jsem Scott Lang. Ant-Man,” řekl s úsměvem a díval se po všech kolem sebe. Vlastně se tvářil úžasem. Asi pro něj Avengers byli jiný kafe. „Vy budete Kapitán Amerika, Černá vdova, Starkova dcera?” skončil jeho pohled na mě a tvářil se chvíli nechápavě.

„Scotte!” řekla rázně nějaká žena v komunikátoru u Ant-Mana, ale tu naprosto ignoroval.

„Jo, problém?” moje obočí vyjelo nahoru. Muž zavrtěl hlavou a jeho pohled skončil na Falconovi a příchozím Buckym. Asi mu vrtalo hlavou, kdo byli oni.

„Ty seš ten světově známej zločinec, ne? Winter Soldier,” řekl natěšeně a Bucky zapojil ledový výraz. „Lítá ti to pěkně, ale neslyšel jsem o tobě,” řekl směrem k Samovi, který z celé situace byl dost otráven. Samotnou mě to nudilo, ale být jsem tam musela.

„Jsem Falcon. Ty seš co? Jsi sice Ant-Man, ale jseš dost nápadnej,” prohlásil Sam chladným hlasem, ale Lang se usmíval dál. Měl pravděpodobně příjemný den a my měli šanci mu ho zkazit.

„Umím svolat armádu mravenců. Co víc si přát,” pokrčil Ant-Man rameny, ale Samův postoj to nezměnilo. Vlastně nikoho. Anti hrdina. Pomyslela jsem si.

„Jsi ukecanej. To je ten hlavní problém,” zarazil ho Wilson a založil si ruce na hrudi. Měl pravdu. Když má být někdo nenápadný, tak musí dodržovat určitá pravidla. Tenhle týpek je porušoval na celé čáře.

„Scotte, odejdi odtamtud! Hned!” znovu ženský hlas v komunikátoru, na který už jmenovaný reagoval.

„Klídek, Hope. Vše je v cajku,” řekl do komunikátoru a vypl jej. Stále věnoval všechnu pozornost nám a Steve už pravděpodobně přemýšlel nad řešením.

„Půjdete s námi, pane Langu. Buď dobrovolně a nebo budeme nuceni k násilí,” vydechl nakonec Rogers a dám si štít na záda. Očekával, že už žádný útok následovat nebude, takže neměl důvod svoje frisbee držet.

„Vážně? S vámi? Na základnu Avengers?” řekl Ant-Man natěšeně a všichni jsme se po sobě podívali. Měli jsme jednu odpověď. Narušitele jsme našli a ještě Furymu přivezene bonus. Ty kriminálníky.

„Ředitel SHIELDu si s Vámi určitě chvíli na pokec čas udělá,” uculila se Natasha škodolibě a muži ztuhl úsměv. Jakmile pochopil, že asi přátelsky moc nezníme, začal ustupovat.

„Scotte Langu!” zařval ženský i mužský hlas najednou a Scott zmizel. Ne doslova. Spíš se zmenšil a my netušili, kde je. Sam se pokoušel ho najít, ale to mu dřív Ant-Man vyřadil techniku a pak už nebyl k nalezení.

„Ne…to snad ne!” zaúpěl Sam nad bezmocí, když mu nefungovalo v obleku nic. Ani křídla. Povzdechla jsem si a Steve vydal rozkaz k návratu. Bylo mi jasný, že Langa nevidíme naposledy a něco mi říkalo, že to bude hodně brzy. Jenže tady končí mé další dobrodružství prožité po boku Avengers a rodiny.

Jak bylo již oznámeno, poletím na tři roky mimo USA. Každých půl roku jeden stát a budu si užívat volna. Žádná práce, SHIELD ani Avengers. Vlastně se těším, ale zároveň mi je líto, že musím ostatní opustit. Tři roky je dlouhá doba, ale než se nadám, bude to pryč.

Děkuji za vaši přítomnost, ohlasy a strpené nervy v nejúžších situacích. Budu se na vás těšit zase příště.

Hello everybody. Zde končí druhý díl z mojí úžasné trilogie. Ano, ego se prohlubuje, ale žít pod střechou se Starkem je nakažlivé. Zkrátka jsem všem chtěla poděkovat za vaši přízeň a taky nervy, co jste museli občas přetrpět spolu se mnou. Doufám, že se vám druhý díl knihy líbil a uvidíme se u třetího dílu Úsvit světů. Pro zájemce…píšu právě ještě knihu Magic of Time a je to o nové postavě z prostředí Doctora Strange, co přibude ve třetím díle. Děkuji moc všem a hezký večer…ehm noc.