Sjednocení legend • Avengers [2] ✓

37.

*Cadence*

„F.R.I.D.A.Y., načti mi rozpočet za poslední měsíc a z toho urči, jakej by vyšel za tento měsíc, pokud bychom k němu přičetli ještě další tři nové obleky ve stejné hodnotě okolo devíti miliónů, což je zhruba jeden oblek za tři milióny," požádala jsem UI, protože jsem se právě hrabala ve financích, ke kterým mi Tony umožnil přístup. Měli jsme omezené možnosti a Tony potřeboval zjistit, na kolik by mu vyšlo všechno + oprava Avengers Tower. Vyšlo by to samozřejmě na mnohem víc, než pár melounů.

„Jistě, slečno," řekla a začaly naskakovat různá čísla v Tonyho rozpočtu, co vložil do Avengers za poslední dobu. Minulý měsíc to bylo okolo šesti až sedmi miliónů kvůli opravám Jetu, zdokonalováním zbraní, jídlo, elektřina a další. Všechno, co bylo pro všechny třeba. Nakonec mi naskočilo číslo 15 589 771 miliónů dolarů za tento měsíc. V tom bylo i těch devět za ty obleky. Ještě štěstí, že Tony je miliardář.

„Přičti k tomu ještě rozpočet za nějaký hračky pro Furyho v hodnotě 1 a půl miliónů, který mi stejnak později vrátí," přišel Tony do laboratoře a nesl s sebou krabičky s Čínou. Obě položil na pracovní pult vedle nějakých papírů a přešel ke mně.

„Jistě, pane. Rozpočet se vším vychází na 17 089 771 miliónů, což přesahuje Váš pravidelný příjem," řekla F.R.I.D.A.Y. a táta nad tím protočil očima. Ani jsem si nevšimla, že jsem celou dobu měla na rameni jeho ruku, jenže pak ji stáhl a vydal se pryč na druhou stranu.

„Já vím, F.R.I.D.A.Y., ale teď budem muset sáhnout hluboko do kapes, jestli chcem zpátky parťáka," prohlásil a začal si něco vyhledávat na tabletu, co měl položený na dalším ze stolů v místnosti. Chvíli jsem přemýšlela nad svým a pak jsem se na něj otočila s obočím, který bylo tázavě velice vysoko nahoře.

„Co chce Fury tentokrát? Atomovky?" rýpla jsem si do pirátského ředitele, který si uměl akorát hrát na to, že všechno zná a umí. Přitom jen celé dny proseděl v kanclu a nebo stál v centrále a rozdával rozkazy.

„Jen základní výbavu pro nováčky. Nic obvyklého, takže...," odložil tablet zpět na stůl. „Jsem to okamžitě zaslal do jedné z mých firem Stark Industries, kde si nechávám vyrábět na míru věci pro Avengers a zároveň pro SHIELD. Tomu se říká kšeft," pokrčil rameny a opět přešel z místa pryč. Neboli k pultu, kde zanechal krabičky s jídlem a obě vzal do rukou.

„Pojď, dáme si přestávku na oběd," kývl na mě a já přitakala. Opustila jsem svoji dočasnou pozici, převzala od něj krabičku s Čínou, k tomu mi táta ještě podal příbor. Oba jsme si sedli k menšímu stolku se dvěma židlema a pustili jsme se do jídla. Za tu chvíli jsme si spolu pokecali o všelijaké technologii a dalších věcech, co zajímali jen nás. Prostě Starky, lidi.

Když jsme dojedli, nabídla jsem se, že krabičky odnesu a Tony mezitím se souhlasem přešel zpět k práci. Jelikož neměl v podlaží koš, musela jsem vyběhnout nahoru a vyhledat koš tam. Našla jsem ho až v kuchyni, kde spolu něco Clint se Samem řešili. Na pozdrav jsme na sebe pouze kývli a já se chystala jít zpátky, ale zarazila jsem se ve chvíli, kdy jsem zahlédla dole pod skálou na pláži osobu. 

Nebyla to normální osoba, ale Bucky. Poznala jsem ho podle ruky, která se odrážela od paprsků slunce vysoko nad mořem Malibu. Rozhodla jsem se za ním jít a zeptat se, co se stalo. Vlastně s nikým skoro nemluvil. Byl takový tichý, opatrný. Vlastně takový jako já po příchodu z Hydry. Opustila jsem tedy dům a seběhla opatrně ze skalky dolů. Až na náhodným kameni jsem zakopla, ale ihned jsem to vybalancovala a běžela dál za ním.

„Bucky?" zavolala jsem jeho jméno, když jsem se k němu blížila. Zareagoval na to tím, že se na mě pomalu otočil. Byl nejistý sám sebou a vším ostatním. Nikomu, kromě Steva nevěřil, ale ten tu teď nebyl. „Ahoj," pozdravila jsem ho, když jsem za ním doběhla úplně a zastavila se vedle něj.