Sjednocení legend • Avengers [2] ✓

43.

*Tony*

„Oblek Vaší dcery je zcela hotov, pane," oznámila mi F.R.I.D.A.Y. hodinu potom, co jsem Cadence vyvedl z laboratoře a šel oblek dodělat sám. Ještě jsem jí tam dodal pár věcí, aby ten oblek nebyl o tolik ochuzenej. Ten můj byl hotovej už dva dny. Nikomu jsem to neříkal. A proč taky. Byl jsem ve spojení s základnou mimo NY. Dařilo se jim tam dobře, nikdo si na nic nestěžoval, ale spíš nás pořád zasypávali starostmi od Capa. Byla mezi nimi kupodivu i Pepper, i když jsem to zrovna nečekal.

„Dobře, tak vyzkoušíme Mark 52 a zjistíme, zda potřebuje ještě něco doladit," vstal jsem od stolu a po cestě do většího prostoru jsem si kontroloval, zda mám čipy v rukou na svém místě. Při tolika bojích je možné, že bych už třeba ani nefungovaly, protože jsem používal raději náramky, ale tak co. Můžu se občas ke starším věcem vrátit taky...myslím ty, co jsou třeba z předešlých tří let.

Postavil jsem se do středu místnosti. Za mnou bylo vystavených několik obleků Iron Mana a na druhé straně rozebraný oblek Cadence. „Tak mi to sem pošli," poukázal jsem na kusy svého obleku, který se vzápětí začal všechen zvedat z pracovního stolu a začal na mě nalétávat. Když jsem si uvědomil pitomost, co jsem udělal, pouze jsem nervózně polkl.

První přilétaly části na kolena. Tak nějak jsem to ustál, když mě silně zasáhly do nohou a div, že mi je nepodrazily. Další byla hruď, to mi zase málem vyrazilo dech. Pak záda, ruce, zase nohy a hlava. Maska dorazila až jako poslední a já viděl všechny svatý, jak jsem byl jen z obléknutí obleku pomlácený.

Naštěstí naskočilo dřív nastavení, takže jsem se zaměřil na něj. Všechno bylo, tak jak mělo. Později jsem zkusil se s ním o proletět nad městem a byl dokonalí. Perfektně připravený na napadnutí základny Hydry v Sibiři. Za deset minut jsem se vrátil domů, oblek si sundal a ještě nějakou dobu pobyl v laboratoři. Teda do doby, než se mi UI zmínila o něčí návštěvě a já to ignoroval.

„Tony? Tony!" snažil se někdo zvednout moji pozornost, což zabralo, protože to bylo skoro u mýho ucha. Rychle jsem s hlavou vystřelil nahoru a srazil se s někým čelem. Objevilo mi před očima pár hvězdiček a se zaúpěním jsem se chytl za bolavé místo. 

„Rhodey!" vyštěkl jsem, když jsem uviděl nad sebou Rhodese s též držícím se bolavé místo na hlavě. Díval jsem se na něj jako na zjevení a zároveň byl naštvanej, že byl v mojí laboratoři. Jak se sem sakra dostal a proč byl v Malibu?!

„Bylo otevřeno," poukázal na skleněné dveře na druhé straně místnosti vedoucí ke schodem k obytné části. Fajn, vysvětlení by tu bylo a hádám, že ho pustil Happy. Proč jsem se taky divil. Dnes už nebylo opravdu čemu.

„Co tu děláš? Měl jsi být s Avengers," vstal jsem a šel ven z laboratoře s Rhodeym za sebou, jako věrným ocáskem. Vystoupal jsem po schodech nahoru a šel rovnou ke gauči, kde jsem měl u něj na stole položený tablet, v němž jsem si začal vyhledávat nějaký novinky ve světě, co mi při pobytu v laborce unikly.

„Pepper mě požádala, abych tě přišel zkontrolovat osobně. Nebo spíš všechny, co tu zůstali," pokrčil War Machine rameny a sedl si naproti mně. Já ho tak nějak neposlouchal. Jen z poloviny. Věnoval jsem pozornost divným krádežím v místě Washingtonu a Bostonu, kde byly vykradeny sklady s jadernými zbraněmi.

Proč jaderné zbraně? K čemu by někomu byly? Možná tak Hydře a na to bych vsadil všechno, že za tím byli oni. Ale proč se o tom někdo nezmínil? Proč se mlčelo?

„Kdo by chtěl dneska vykrást sklady s jadernýma zbraněma, když ví, že je můžou zastavit Avengers nebo SHIELD?!" zamyslel jsem se nahlas a tím Rhodeyho umlčel. Odložil jsem tablet, sepnul ruce na svých nohou a dál přemýšlel. Jaký význam by měly tyto zbraně pro Hydru? Nějaký projekt? Ovládnutí světa? Odvedení pozornosti svých nepřátel, aby mohli zasáhnout? Docela velká pravděpodobnost. Do těch 12% by se to vešlo.