Sjednocení legend • Avengers [2] ✓

17.

*Natasha*

Jako jediný se Samem jsme se vrátili do věže bez Clinta a Wandy, kteří letěli pro změnu na helicarrier. Nic jsem proti tomu neměla, ale byla jsem taky unavená. Celou noc venku a ani se pořádně nevyspali. 

Rozhodla jsem se zajít ještě za Tonym a informovat ho o tom, že jsme nic podezřelého nenašli a budem pokračovat zase večer. Sam šel na pokoj okamžitě a jen jsme se kývnutím hlavy rozloučili. Já šla na místa, kde obvykle Stark býval. 

Dílna, obývák, jídelna, místnost s barem apod. Vše jsem důkladně prošla, ale nikde nebyl. Pouze jsem narazila na Visiona, který kolem náhodou prošel. Ani on neměl páru o tom, kde Iron Man byl. V laboratoři jsem našla jediného Bruce a ten pouze řekl, že Tony hledá Spika.

Skoro jsem si myslela, že buď přeskočilo mně, nebo našemu géniovi. Nakonec jsem sjela o dvě patra níž a konečně zaslechla Starka, jak urgentně hlasitě volal na psa jménem. Párkrát padlo i čokle, vořechu a další slova, který by asi každý svému miláčkovi neřekl. Bylo mi Spika až líto.

„Tony?" zavolala jsem nejistě na Iron Mana, který šel zrovna jen tak chodbou a stále volal psa. Lezlo mi to až krkem, jak se mi jméno vyrývalo do hlavy. Chtěla jsem s Tonym pouze mluvit, ale ten mě bral jako vzduch, i když jsem byla pár metrů před ním. Nevnímal mě a nebo pouze ignoroval.

„Tony Starku!" tentokrát jsem už zakřičela, abych si upoutala jeho pozornost. To se mi za něco málo sekund povedlo a překvapeně na mě hleděl s vytřeštěnýma očima. Jestli právě očekával peklo, tak měl pravdu. Nesnášela jsem, když mě někdo ignoroval a zvlášť, když šlo o vážnou situaci.

„Buď jsem se už dočista pomátla z toho, že mám strach o Cade a nebo tu vážně hledáš někoho, koho si jeho celý život ignoroval?" mluvila jsem vážně a dávala jsem taky důraz ve svým hlase. Doufala jsem, že poznal, že jsem to myslela smrtelně vážně. 

„Tak zaprvé. Nehledám ho jen já, ale i Thor s Jane, jelikož ho chtěli vzít ven. Jenže náš pejsek se rozhodl jinak a utekl neznámo kam v budově a teď ho nemůžem najít. A za druhé. Nerad bych, abych ho já, nebo někdo jiný, později našel někde, jak pošel hlady a nebo se někde šprajcl. Fakt ne," rozmáchl nad tím rukama a tvářil se taky vážně, i když to možná vážně nemyslel. 

Znala jsem ho až moc dobře na to, co naznačoval každým řečeným slovem. Někdy byl jako dítě. Někdy jako vůdce a někdy zase příliš vážný. To by taky nebyl náš Tony Stark, kdyby takový nebyl. Vlastně se takhle občas chovala i Cadence, ale ne zase tolik. Byla oproti němu ještě zlatíčko.

„A zkoušel si třeba hledat s pomocí F.R.I.D.A.Y.? Nebo požádat Steve a Rhodese, aby vám pomohli taky?" založila jsem si ruce na hrudi a zaujatě na něj hleděla nějakou chvíli, jakoby se snažil vzpamatovat z toho, co jsem mu řekla. Nakonec nad tím pouze zakroutil odmítavě hlavou.

„Ano, zkoušel. Rogerse fakt kontaktovat nebudu a Rhodey odjel. Nebudu ho zatěžovat takovýma kravinama," prohlásil a rozešel se neznámo kam. Já ho následovala, protože jsem ještě nedomluvila. Zároveň mě i urazilo, že považoval Spika za kravinu. Je živí zvíře, proboha!

„Jo a víš taky o tom, že Zac společně s Pietrem naučili Spika používat výtah?" obeznámila jsem ho a Tony se zaraženě zastavil na místě. Otočil se na mě a tvářil se nechápavě. Jakoby se proti němu spikl celí Svět. Pomyslela jsem si s úšklebkem nad tím, jak reagoval.

Tohle nečekal. Asi ještě nepotkal psa, který umí například splachovat WC, otvírat kliky od dveří a mnoho dalšího. Ten náš pro změnu uměl řídit výtah.