Sjednocení legend • Avengers [2] ✓

8.

*Cadence*

„To je sice hrozně super, ale teď nebudu moci vzplát do doby, než zase uschnu," ohradil se nepříjemným tónem, který zdůrazňoval, že chtěl mít navrch. Jak jinak. Hrozně si myslel a bylo to vidět od pohledu. Nebyl mi zkrátka sympatický a svým postojem mi to ještě vylepšoval. 

„Si dojdeš domů po svejch, no," pokrčila jsem rameny a obrátila se k němu zády čelem k těm dvěma, co tu byli se mnou. Ti za tu dobu ještě nic neřekli a raději ani neřeknou. Raději jsem kluka ignorovala a šla pryč. Ale to by nesměl zapůsobit můj upozorňovací smysl na blížící nebezpečí.

Okamžitě jsem se ohradila a utvořila kolem sebe kopuli ze zvukové vlny, která okamžitě pohltila plamen ohně mířící na mě. Vyjukaně jsem se podívala po jeho původci a byl od toho kluka. Tvářil si podrážděně, tak jako já. Nemohla jsem uvěřit, že na mě vyslal oheň. Vytřeštila jsem vyděšeně oči a stále před sebou udržovala kopuli pro případ bezpečí.

„Zbláznil ses?!" vyštěkl Steve, který nemohl uvěřit tomu samému, co já. Stále jsem zůstala pevně stát na místě i potom, co za mnou přišel Sam a chtěl mě případně přidržet. Zaťukal na kopuli, zda bych ji nepovolila a po pár sekundách jsem to udělala. Celá zděšená jsem civěla na svého přítele a kluka naproti němu, jak se měřili pohledy. 

„Nic ti do toho není, staříku," odsekl ho mladší a Rogers se zamračil ještě víc. Doslova ho vytáčel. Nechtěl, aby mi někdo ubližoval. Zvlášť, když jsem byla nyní jeho nepostradatelná součást života. Neodpustil by si mě znovu ztratit. To mi opakoval většinu večerů potom, co jsme spolu začali chodit a taky 'spát' v jedné posteli.

„Je to moje přítelkyně, takže je," odbyl ho a mladšímu vyjelo obočí nahoru. Asi se právě dozvěděl něco nového, co předtím nevěděl. Co nová informace, to nový důvod, proč někoho chtít vytočit.

Chtěla jsem mezi ty dva okamžitě vtrhnout a zabránit něčemu, co by se mohlo stát. Jenže stále mi moje nohy odmítaly se pohnout, takže mě přidržoval pouze Sam, abych nepřepadla. Vyjukaně jsem těkala očima mezi těma dvěma a čekala na to, co se bude dít dál. Neměla jsem v plánu nikoho rozohnit...to slovo je na místě, co?

„Takže náš Kapitán Amerika si našel holku, jo? Gratulace," ironicky se kluk usmál a párkrát zatleskal rukama. „Na jiný, než ženský z kriminálu se nezmůžeš. Jsi k pláči." Prohlásil s úšklebkem, který si přímo říkal o to, aby mu někdo vrazil. Jak to mohl vědět? Jak mohl vědět, že jsem něco v minulosti udělala, když to měl pod ochranou SHIELD?!

Na to stejně zareagoval jak Steve, tak i Sam. Rogers ignoroval tu poslední poznámku, ale zarazilo ho to samé, co všechny. Jak by se informace o mně mohly dostat na svobodu, když je má pod kontrolou Fury. Neměl by přece vůbec právo o mně něco pustit do světa. Znamenalo by to pro mě zatykač po celém světě, kam bych přišla.

„Odkud to víš?" vyhrkl Sam za mými zády, co mě přidržoval. Mladší se sebevědomě usmál a nepatrně zahýbal svými rty, jakoby si něco říkal pro sebe. Asi si gratuloval, že nás dokázal odrovnat.

„Z SHIELDu. Kde jinde by bylo tolik informacích o všech z toho vašeho hloupého týmu. Třeba agentka Romanoffová, Anthony Edward Stark alias Iron Man a velkej fotr týhle podvodnice, kterou považujete za spojenkyni. Jak všichni můžete být tak naivní," zavrčel na nás všechny, spíš kromě mě. Na mě to mířené nebylo, protože jsem podle něj byla ta zlá. Přitom jsem se jiných lidí než těch od Hydry už nedotkla dobrý dva roky.

Žralo mě vědomí, že nám to chtěl nechat sežrat, ale nijak se mu to nedařilo. Ani s jedním z těch dvou to zatím necloumalo. Všichni moc dobře věděli, proč mi věřit. Byla jsem jejich součást, rodina, kamarádka. Nikdy by nikoho najednou jen tak neopustili a řekli: „Nazdar, ale teď jdi pryč." Toho by nikdo z Avengers schopný nebyl.