Cizinka

Kapitola 43: Špatný pocit

Zlaté hodinky lesknoucí se na chlapcově levé ruce ukazovaly za deset minut šest. "Už musíme opravdu jít." šeptla Nel. Nikam se jí ale nechtělo. Stále byli pod velkou vrbou. Teddy seděl zády opřený o onen strom a Nel byla uvelebená na něm. Zády se opírala o jeho hrudník a chlapec ji objímal kolem pasu. "Vážně chceš už jít?" zamumlal jí do ucha se smutným podtónem. "Nechci, ale musíme." "Opravdu?" Dívka se zasmála. "Za chvilku bude večeře a já už mám hlad." "Tak fajn." svolil nakonec chlapec. "Ale nechce se mi." šeptl jí do ucha a políbil do vlasů. Nel se uculila. "Mně se taky nechce." souhlasila s chlapcem a vyšvihla se na nohy. Teddy ji následoval. Srovnali spolu krok a svižným tempem vyrazili do hradu. Jejich cílem byla Velká síň a lákavá večeře.

"Děkuju." "Za co?" podívala se na chlapce překvapeně brunetka. "Za dnešní odpoledne." "Já děkuju. Bylo to fajn." usmála se. Chytla chlapce za ruku a donutila jej zastavit. Stoupla si na špičky a jemně jej políbila na líčko. "Krásko!" Nel ztuhla. "Black." zavrčela si pro sebe. "Půjdeme dovnitř?" navrhl Teddy a dívka s radostí souhlasila.

"Kolik je? Nejsme tu brzy?" zeptala se při pohledu na poloprázdný Nebelvírský stůl. "Pět minut po šestý." odpověděl Teddy a pohledem zkoumal Velkou síň. "I na snídani bylo málo Nebelvírů. Ale není divu. Většině je po včerejšku špatně." "Já si říkala, že tu bylo nějak prázdno." přikývla Nel. "Ale spíš mě trápí, že nikde nevidím holky." ať se rozhlížela, jak se rozhlížela, nikde své kamarádky nespatřila. "Určitě přijdou. Pojď si sednout zatím k nám." v ruce stále svíral její ruku. Jemně jí ji stiskl a dívka přikývla. "Ahoj kluci." pozdravila trojici sedmáků, ke kterým si měli přisednout. "Ell, ahoj. Tak jak bylo?" vyzvídal Archie a Nel se na něj usmála. "Super, jak jste se měli vy?" zeptala se, když si sedla vedle Teddyho a na talíř si nandala pár hranolek. "Toť vše?" podivil se Teddy. "Jo, nějak nemám hlad." "Tak to teda ne. Šli jsme sem, protože si hlad měla. Takže se teď koukej poradně najíst. Šup." "Nemůžu. Mám sevřený žaludek Teddy." "Jak to?" "Já nevím. Mám špatný pocit... Jako by se něco špatného stalo." zamumlala tiše. V tu chvíli vběhla do síně vysoká blondýnka.

Zastavila se a zmateně se rozhlížela kolem sebe, jako by hledala někoho konkrétního. "Sammy?" Teddy vyskočil na nohy a spěchal ke své sestřičce. Nel jej následovala. "Sam!" "Elly! Tady jsi. Musíš jít se mnou. Hned!" chytla brunetku za ruku a táhla ji za sebou ven z Velké síně. Ignorovala volání svého bratra. "Co se stalo?" Nel byla vyděšená k smrti. Sam byla bledá, tváře měla rudé a oči opuchlé od pláče. "Lily." To brunetce bohatě stačilo. Zrychlila krok. "Kde je?" "Na ošetřovně." a s tím se dívky rozeběhly do nejvyššího patra Bradavické školy čar a kouzel.