Cizinka

Kapitola 110: Měla bys souhlasit

Hnědovláska několikrát překvapeně zamrkala. U Merlina. Co teď? Nebylo to tak, že by si nedokázala představit, že by strávila večer po světlovláskově boku. To ne. Sice se v poslední době tolik nebavili, ale ona jej měla upřímně ráda. Něco ji k němu táhlo. Vánoční ples byl však její poslední šancí, kdy si mohla pořádně promyslet své konečné rozhodnutí. Přála si, aby ji v tu chvíli držela za ruku jedna konkrétní osoba. A tou tenhle tmavooký chlapec nebyl.

Všichni jednou za čas děláme menší, avšak bolestivá rozhodnutí. Teddy si její nerozhodnosti všiml a povzbudivě se na ni usmál. "Nemusíš odpovídat hned. Promysli si to, dobře?" "Děkuju." Chlapec přikývl a jemně ji pohladil po vlasech. Brunetka přimhouřila oči. Celé její tělo se napjalo. Nechápala, jak je možné, že její tělo na někoho takhle intenzivně reaguje. A to to bývá horší. Pomyslela si Nel. Bylo to tak. Když byl poblíž chlapec s medovýma očima, jako by ji zasáhlo jakési kouzlo. Teď však nesměla myslet na Rema. Musela myslet na Teddyho. Ten tu stál s ní. To on ji pozval na Vánoční ples. Theodor Wood. Nebelvírský brankář a sedmák s vypracovanou postavou. Druhý nejžádanější chlapec na škole. A přesně ten, si vybral ji. Vybrala si však i ona jeho?

Světlovlásek ji odmítl nechat jít samotnou, když mu oznámila, že půjde ještě navštívit svou tetu, a jako pravý gentleman ji doprovodil. "Uvidíme se ve společence?" "Pravděpodobně." na rozloučenou ji políbil do vlasů. Obyčejná pusa. Problesklo brunetce hlavou. Ale i ta stává od správné osoby neobyčejnou.

Zaklepala na dveře a počkala na vyzvání. Poté vstoupila dál. "Ellie." oslovila příchozí žena, jež postávala u okna a pohrávala si se svou hůlkou. "Ahoj, teto. Neruším?" "Ale vůbec ne, dítě. Ty nikdy. Potřebuješ něco?" "Dlouho jsme si nepovídaly." usmála se bruneta a zavřela za sebou dveře. Žena s perfektně utaženým drdolem jí pokynula, aby se posadila. Dívka poslechla. "Tak, co je nového?" "Třeba včerejší vítězství?" navrhla Nel a žena se zářivě usmála. "No jistě. Byli jste neuvěřitelní. Jestli to tak půjde dál, tak máme pohár v kapse. Možná byl Potter opravdu nejlepší volba." "Pochybovala si?" zeptala se zvědavě Nel. "Měla jsem dva favority. Původně jsem chtěla někoho staršího, jenže ten mě rok předtím odmítl. Potter se během zápasů ukázal jako poměrně zdatný vedoucí typ. Dnes potvrdil, že jím opravdu je. I když jsem se ze začátku bála, že vás nechal, ať si děláte, co chcete." zasmála se ředitelka Nebelvírské koleje. Na chvilku byla zase tou veselou ženou, kterou Nel měla tu čest poznat o prázdninách, a ne tou přísnou, avšak spravedlivou profesorkou, co je většinu času vážná.

"Kdo byl tvá první volba?" zeptala se ženy brunetka. "Nikdo tě nenapadá?" Ani se nemusela nad odpovědí zamýšlet. Bylo naprosto jasné, koho by Minerva zvolila raději než Jamese. "Teddy." "Ano, pan Wood. Zdá se spolehlivý. Když už o něm mluvíme, mám dojem, že jsem ho zaslechla na chodbě." Nel přitakala. "Trval na tom, že mě doprovodí." "To je od něj velice laskavé. Jsem raději, když vím, že po hradě netouláš sama." "Není to tu snad bezpečné?" provokovala svou tetu mladá Nebelvírka. "Jak pro koho, Nel. Mluvila jsem s Albusem." oznámila jí vážným hlasem. "Aha." dívka těžce polkla.

"Takže... Takže už to víš." šeptla. Žena přikývla. "Už víš, jakou... Jakou dobu si vybereš?" snažila se mluvil klidně. Její srdce však pukalo při představě, že by mělo onu dívku navždy ztratit. Nebyla její pokrevní příbuznou, ale za těch pár měsíců si ji Minerva neskutečně oblíbila. Nedokázala si představit, že by z jejího života měla zmizet. Brala ji jako svou krev. Sice do rodiny McGonagallů nenarodila, ale profesorka ji brala jako jejího člena a právoplatného potomka. Kdyby se s ní někdy něco stalo, vše by získala brunetka, sedící v křesle naproti ní. "Ne. Chvílemi si říkám, že je to naprosto jednoduché a jasné, ale..." "Ale ono je to přitom těžké a složité." doplnila ji profesorka. "Přesně tak. A čím víc nad tím přemýšlím, tím víc se do toho zamotávám. Nikdy jsme si nemyslela, že budu muset volit mezi přáteli a rodinou, to je hrozně... Na nic. Nepřijde mi to správné." povzdychla si dívka a složila si hlavu do dlaní. Minervu bolelo ji takhle vidět. Pokud by se měla být Nel do konce života takhle nešťastná a rozpolcená, raději by ji nechala jít. Za to trápení to nestálo.

"Potřebovala bych poradit." řekla po chvíli ticha Nel. "Ellie." povzdychla si žena. "Já za tebe nemůžu rozhodnout, to nemůže nikdo." "Nejde o tohle." "Aha. O co tedy jde?" zeptala se zvědavě. "Vánoční ples." "O tom jsem s tebou také chtěla mluvit." "Dobře. Tak začni." vybídla ženu brunetka a pohodlněji se uvelebila v křesle. "Chtěla bych ti koupit šaty." Nel zaváhala. "Jde o to, že bych pro tebe chtěla něco speciálního. V Prasinkách mají spoustu krásných šatů, ale na Příčnou ulici to nemá. Pokud si je chceš ovšem vybrat sama..." "Ne. Klidně mi je vyber. Jak ale budeš vědět, které mi sednout?" Minerva malá se smíchem rukou. "Jsem přeci čarodějka, dítě. Upravíme ti je kouzlem." oznámila, jako by to byla samozřejmost.

A ona to také samozřejmost byla. Brunetce to ovšem v tu chvíli nedošlo. "No jo." zasmála se nad svou hloupostí a znovu na ženu pohlédla s vážným výrazem. "Tak o co jde, Ellie?" "Někdo mě pozval na ples." "Ach tak. Podle tvého výrazu soudím, že není k čemu gratulovat." "Pozval mě Teddy." "Wood?" Minerva vyvalila oči. "Ano. Já vím, že většina dívek by byla štěstím bez sebe a hned by to přijala, jenže já..." "Takhle nad tím vůbec nepřemýšlej. Ty nejsi jako většina dívek. Ovšem... Možná bys měla souhlasit." "Myslíš?" "Čekáš, že tě pozve někdo jiný?" "Možná." špitla brunetka. "Lupin?" podle toho, jak dívce zajiskřilo v očích poznala, že se trefila. "Pokud si myslíš, že tě pozve, měla bys počkat. Pokud ovšem ne... Možná bys měla..." konec věty nechala nevyslovený. Nebylo potřeba to říkat. Nel přesně věděla, na co její teta naráží. Měla by to přijmout. Na druhou stranu nešlo jen o ni. Šlo i o Teddyho. Vzala by mu tím šanci jít s dívkou, která by stála o víc než jen o pouhé přátelství. A to brunetka nebyla. Možná.

_______________________________________

Vánoční ples se blíží a Nel stojí před těžkým rozhodnutím. Koho si vybere? Rodina nebo přátelé. Volba, před kterou by nechtěl stát asi nikdo z nás. 😕

Dobré ráno 😉💖🤗💋