Cizinka

Kapitola 152: Rozděl a panuj

Každý udělá chybu. Je to lidské. Ani čarodějové nejsou neomylní. Proto, když James svolal po třech dnech trénink, dorazil jeho tým v plném počtu. Když se jim jejich brýlatý kapitán omluvil, vzali to a s úsměvem se pustili do dalšího tréninku. Ani jim neunikly fámy o tom, že se Havraspárský tým zlepšil, že nebude tak snadné je porazit. James zjistil, že to na jeho hráče působí jako dosti silná motivace. Trénovali tvrdě a dlouho. Tentokrát je však poslouchal a každý mohl kdykoli skončit. Nikdo to však neudělal. Vydrželi až do konce. Všichni. Společně tvořili tým, a tak museli táhnout za jeden provaz. Trénovali vždy jeden den a ten druhý měli pauzu. Takhle to šlo celé dva týdny až do toho tolik očekávaného zápasu.

Nebelvírský tým stál připravený na hřišti. Když se naproti nim postavili Havraspárští, nasedli všichni na povel na koťata a vzlétli. Jakmile se Camrál vyskytl ve vzduchu, Střelci se po něm vrhli. Havraspárský Chytač létal dokola hřiště, zatímco James se jen vznášel vysoko nad hřištěm. Mezitím se Odrážeči navzájem pokoušeli shodit z koštěte. Nel se nemohla za žádnou cenu zbavit chlapce s béžovými vlasy. Stále jí byl v patách a několikrát ji Potlouk odpálil přímo na záda. "Krásko!" vykřikl zděšeně chlapec. Dívka se rychle otočila. Spatřila tsn proklatý míč, jež jí mířil přímo na hruď. Neměla na výběr. Prostě se přetočila vzhůru nohama. Stihla to jen tak tak. Jen co narovnala, nenávistně pohlédla na Havraspárského Odrážeče, a jakmile kolem ní prolétal jeden z Potlouků, poslala jej chlapcovým směrem. Neminula. Ozvalo se křupnutí. Zaskočený chlapec se chytnul za předloktí. Bohužel ztratil rovnováhu a spadl z koštěte. Možná na něj byla dívka naštvaná, protože se zaměřil na ni, ale tohle mu rozhodně nepřála. Prudce se rozlétla k zemi, zachytila chlapce a ten se hbitě vyhoupl za ní na koště. Zaznělo zapískání.

Hra byla pozastavena, aby Nebelvírská Odrážečka mohla bezpečně přistát. Hned, jak se znovu vznesla do vzduchu, zápas pokračoval. Nebelvírští získali okamžitě navrh. Jak se ukázalo, jejich největší zbraní byli naprosto perfektně sehnání Odrážeči. No, jak se říká, rozděl a panuj. Jakmile byl jeden z nich mimo hru kvůli zlomenému zápěstí, neměli Havraspárští nejmenší šanci. Nebelvír je bez větších problémů převálcoval. Jamesovi se toho dne dařilo stejně dobře, jako jeho hráčům. Nebylo tedy divu, že Zlatonku zahlédl během hodiny a hned na první pokus ji chytil.

Celý tým se snesl k zemi, kde se hromadně objali. "Zbývá nám Zmijozel." "Wood má pravdu. To nejtěžší na konec. Ale to zvládneme, jasný? Věřím vám. Jste ten nejlepší tým, jaký kdy Nebelvír měl." pochválil Střelce, Odrážeče a Brankáře James. "Ne." zavřela hlavoi drobná brunetka, již objímat druhý Odrážeč kolem ramen. "My jsme ten nejlepší tým, jaký kdy Nebelvír měl." Kapitán přikývl. "A co bude teď?" zeptala se s nadějí v hlase blonďatá Střelkyně. Všem bylo jasné, v jakou odpověď doufá. A James jí jako správný Poberta také odpověděl přesně tak, jak si dívka přála. "Pártyyyyyy!"