Cizinka

Kapitola 126: Peter moc mluví

"Tohle." "Brr." "Nech toho, Lily. Prostě si to obleč, ať už si můžeme jít rozbalit dárky." "Fajn!" povzdychla si zrzavá dívka a s prasknutí dveří zmizela v koupelně. "Je tak paličatá." "To jsi i ty, Sam." připomněla dívce černovláska, zatímco se snažila alespoň trochu zkrotit své vlasy. Blondýnka raději nic nenamítala a pokračovala v líčení své hnědovlasé kamarádky. Ta si dívčinu péči užívala. Chování dívek se k ní nijak zvlášť nezměnilo. A pokud přeci jen ano, tak pouze k lepšímu.

Sam:

Lily:

Roxy:

Nel:

Dívky vylezly ze své ložnice. Brunetka si prohlédla své kamarádky až už se hrnula zpět do pokoje. "Kam si myslíš, že jdeš, Elly?" "Převléknout se." vystrčila bojovně hlavu dívka. "Proč?" zeptala se jí blondýnka a v očích jí hrály pobavené jiskřičky. "Nebudu jediná v šatech." vzdorovitě si založila ruce na prsou. Sam se pobaveně uchechtla. "Obávám se, že nemáš na výběr." "Proč jako?" povytáhla Nel obočí. "Protože už na nás kluci čekají. Když už jsme u toho... Jak to vůbec dopadlo s Lupinem?" "Ehm... Myslím, že šaty jsou v pohodě." odkašlala si brunetka, obešla svou kamarádku a seběhla schody vedoucí do Společenské místnosti. "Elly." zasmála se její blonďatá kamarádka a společně se zrzkou a černovláskou ji následovala.

Brunetka se rozhlédla po místnosti. Bylo tu skoro prázdno. Většina studentů se chystala na cestu domů. Nel mezi ně však nepatřila. Připravovala se na prázdniny, které stráví na hradě pravděpodobně sama, protože její spolubydlící odjíždí po snídani na zbytek prázdnin domů. "Nad čím přemýšlíš, krásko?" Brunetka se otočila za hlasem. U stromečku stál černovlasý chlapec se svým sebevědomým úsměvem a pobaveně ji pozoroval. "Nad tím, že mě tu ty potvory nechají samotnou." zamračila se a kousla se do rtu. "Samotnou?" hnědovlasý chlapec se zjizvenou tváří zvedl hlavu od knihy. Dívka si ho do této chvíle nevšimla. Ležel na pohovce a momentálně se pohledem vpíjel do jejích oříškových očí. Brýlatý Poberta se přehraboval dárky, zatímco poslední z chlapců hlasitě mlaskal při pojídání cukroví. "Jo. Ani jedna tu nezůstává." odpověděla dívka a povzdychla si. "Chudinko moje." ušklíbl se pobaveně Remus a posadil, aby jí uvolnil místo vedle sebe. "Tvo..." "Sklapni, Sam. Teď si jdeme rozbalit dárky. O tom potom." umlčela blondýnku a obrátila se na tmavovláska. "Rozdělíš dárky Jamesi?" požádala chlapce zrzka. Ten jí s radostí vyhověl. Všichni se usadili kolem stromku a jeden po druhém si rozbalovali dárky, jež dostali od svých blízkých.

Brunetka dostala celkem devět dárků. To bylo víc, než očekávala. V největším balíčku nalezla sadu barev od tety, červený balicí papír s hvězdičkami ukrýval sadu na údržbu koštěte od Lily, což si brunetka nedokázala vysvětlit. Zrzka košťatům nerozuměla. Ať to však bylo jakkoli, dárek to byl perfektní. Od blondýnky dívka dostala sadu štětců na líčení. To se dalo předpokládat. Další balíček ukrýval duhový inkoust, který dívky zahlédly v Prasinkách a Nel o něm několik následujících dní básnila. Následoval zlatý balicí papír se sadou barevných brk od Teddyho, model zlatonky od Jamese, kniha o lykantropii... Lykantropii? To brunetku na okamžik zaskočilo. Když si knihy všiml James, začal se smát. Černovláskovi cukaly koutky, zatímco Remus na ni zaskočeně zíral. "Lykantropie? Proč?" nechápala černovláska. "Vždycky mě zajímala. Ale nechápu, jak se to Sirius dozvěděl." zareagovala pohotově Nel. "Náměsíčník se zmínil." James vyprskl smíchy. Remus zalapal po dechu a Nel jen pobaveně zakroutila hlavou. "Díky, Siriusi. Aspoň se o vlkodlacích dozvím víc." "Jak je vyléčit tam nenajdeš." varoval ji obtloustlý chlapec. Poberti se na něj poněkud vyděšeně podívali. "My to už zkoušeli a..." "Není na to lék. To chtěl Červíček říct." přerušil Petera naštvaný Sirius. "Jasně." uchechtla se zrzavá dívka. Nel se na ni otočila. Oříškové oči se setkaly se smaragdovými, v nichž se blýsklo poznání. To budou ještě zajímavé Vánoce.