Cizinka

Kapitola 66: Vysvobození pro Nel

Šok. Obrovský šok. Tak by se asi nejlépe dalo popsat to, co se zračilo hnědovlasému chlapci v očích. A buďme k sobě upřímní. Nejen jemu. Šok však všechny pomalu opouštěl. Teď už každý reagoval jinak. Lily se spokojeně uculovala. James těkal pohledem mezi svýma dvěma kamarády. Náměsíčníkovi to přál. Chtěl, aby byl chlapec alespoň chvilku šťastný a měl někoho, kdo mu pomůže zapomenout na to, jak s každým úplňkem ztrácí sám sebe. Zároveň se ale bál o Siriuse. Nebyla to náhoda, že si Zmijozelští pro svou pomstu vybrali právě novou Nebelvírku. Byla první dívkou, jež si našla cestu do chlapcova srdce, a jak se zdálo, moc o to nestála.

Sirius se snažil zachovat chladnou hlavu. Tohle se mu ani trochu nelíbilo. Nebyl naivní. Věděl, že vztahu s ním by brunetka nikdy nedala šanci. Nesoudila jej sice za jeho zálibu v lámání dívčích srdcí, ale své by mu nikdy nenabídla. Navíc nemohl přehlížet, jak se chová k jednomu z jeho přátel. Nedokázal přesně určit, co dívka k onomu chlapci cítí. Nebyl si jist, jestli to vůbec ví ona sama. Remus byl přehnaně ochranářský. Nikdy si nikoho nechtěl pustit k tělu. A jen se tu objeví tenhle andílek s duší ďábla, všechno se změní. Otevřel se jí a sám ani nevěděl proč. Jestli by stál o víc než přátelství? Ano. Ale příliš se bál toho, že by ji ohrozil. Kluci mu vždycky říkali, že až přijde ta pravá, odsune to do pozadí. Sice ho stále bude trápit, že by jí mohl ublížit, ale potřeba mít ji po svém boku bude silnější a nakonec zvítězí. Nespletli se. Bojoval s tím každý den. Byl to marný boj a přesto v něm chlapec prozatím vyhrával. A pak přijde ta pitomá dívčí sázka a... A co? Mohl odmítnout. Měl na výběr. Stačilo říct ne a bylo po všem. Jenže občas srdce zvítězí nad mozkem a nad vším převezme kontrolu. A to se stalo právě teď.

"Zítra odpoledne?" vypadlo z něj, aniž by o tom nějak zvlášť přemýšlel. Brunetka překvapeně zamrkala. "Super." vysoukala ze sebe. Jejich přátelé je pozorovali. Nel si toho byla až příliš dobře vědoma. V duchu prosila o záchranu. Tohle byla pro celou jejich skupinku zvláštní a poněkud trapná situace. Vytoužené vysvobození přišlo dřív, než se dívka nadála.

Celou Velkou síní se nesl křik jedné zrzavé Nebelvírky. "Řekla jsem ti to už stokrát, Pottere! Nikam s tebou nejdu!" "Ale Evansová, já vím, že mě miluješ." Nel nad tím jen zavrtěla hlavou. Byla ráda, že na sebe James s Lily strhli veškerou pozornost. "Promluvíme si?" zašeptal brunetce do ucha Remus. "Ještě dneska?" "Pokud by ti to nevadilo..." "V pohodě, Reme. Nebudeme to odkládat." na tváři vykouzlila slabý úsměv. Byla hodně nervózní. Dokázala si živě představit, o čem s ní chce chlapec mluvit a ani trochu se jí to nelíbilo.