Cizinka

Kapitola 91: Barva očí

S pohledem upřeným do zdi se stále utápěla ve svých myšlenkách, takže přehlídla příchod Pobertů. "Krásko?" oslovil ji jeden z nich. "Ano, Siriusi?" "Chtěl jsem se ti omluvit. Promiň mi to..." "Nech to být. Přehnali jsme to. Všichni tři. Prostě na to zapomeneme, dobře?" "Dobře." přisvědčil černovlásek. Věnoval brunetce okouzlující úsměv a usadil se naproti ní. Zbytek Pobertů jej následoval. Remus si sedl vedle Nel, James se namáčkl k Lily, která jej neopomenula počasovat nepěknou ukázkou. Peter si přisedl k Siriusovi a s radostí se pustil do jídla. Ostatní se pustili do velice záživné konverzace o nadcházejícím plese.

Nel využila toho, že si jí a Rema nikdo příliš nevšímá a vrátila chlapci jeho svetr. "Děkuju." špitla, než se otočila na Sam, která akorát vyzvídala, jakou barvu šatů by si dívky představovaly. "Červené?" hádala brunetka. Neměla ponětí, jakou barvu by chtěla. Žádnou? To ale nebyla odpověď, kterou blondýnka chtěla slyšet. "Možná zelenou." zapřemýšlela zrzavá dívka. "Půjde ti k očím."

Nel překvapeně pootevřela ústa. Na té větě nebylo nic až tak zvláštního. To by ji ovšem nesměl pronést jeden nejmenovaný Nebelvírský chytač. "Co si to řekl?" nevěřila svým uším Lily. "Že by ti šly k očím. Nemám pravdu?" obrátil se na své přátele s prosbou v očích. Všichni však byli až příliš zaskočeni tím, že se James pro jednou chová normálně, takže mu nebyli schopni odpovědět. Jako první se vzpamatoval mladý vlkodlak. "James má pravdu, Lily. Zelená ti půjde k očím." "Pokud ovšem vybereme správný odstín. Není zelená jako zelená." poučila moudře své přátele blondýnka. "Já bych chtěla asi fialové." "Dobrá volba, Roxy." pochválila černovlásku Sam. "Proč červená, Elly?" "Já nevím. Je to první barva, která mě napadla." pokrčila dívka rameny. "Nemáš oblíbenou barvu?" "Sam, vždyť mně se na ten ples ani nechce." "Jsi jak Náměsíčník." pokroutil nad svými přáteli hlavou Sirius. "Raději by se prej učil." "A co je na tom špatného?" Černovlásek si pohrdavě odfrkl. "Je to jednou za rok, Remusi. To přežiješ." přemlouval hnědovláska brýlatý chlapec. "Já vím. Ale to nemění nic na tom, že se mi tam nechce." povzdechl si chlapec a Nel nemohla jinak, než s ním souhlasit. "Děláte z toho vědu. K čemu to je? Akorát se ti, kteří nebudou mít partnera, budou cítit trapně." "Ty mezi ně ale nebudeš patřit, krásko." "Kde bereš tu jistotu?" povytáhla brunetka obočí. "Vážně si tak slepá?" "A ty tak domýšlivý?" "Au." "Herečko." ušklíbla se na chlapce, jež se držel za hruď v místě, kde se nacházelo srdce. "Málo si věříš, Elly." přidala se k Siriusovi Lily. "Ty máš co říkat." "Máš pravdu, Elly. Tak to řeknu já. Málo si věříš." "Díky, Sam." "Rádo se stalo." blondýnka vyskočila na nohy a poslala své kamarádce vzdušný polibek. "Sotva si jedla." poukázala na její plný talíř. "To sice jo, ale mám rande a jinak bych ho nestihla." Black v sukni. "Bav se." houkla na dívčina vzdalující se záda. "Budu!" křikla v odpověď blondýnka, než jim zmizela z očí.

"Co budeme dělat?" zeptala se brunetka svých přátel po cestě do Nebelvírské věže. "My?" "Ano." "Ty si jdeš lehnout." nenavrhoval to. Neptal se. On jí to jednoduše oznámil. "A kdo mě donutí?" "Já, jestli to bude nutné." "Nejsem malá, Reme." "Občas se jako malá chováš, Elly. Remus má pravdu. Musíš odpočívat." přispěchala chlapci na pomoc zrzka. "Nebaví mě pořád jen ležet." fňukla Nel dobře si vědoma toho, že tenhle boj prohrála. "Když budeš hodná, vezmu tě zítra trénovat." zašeptal jí do ucha černovlásek. "Fakt?" Sirius přikývl. "Tak jo." souhlasila brunetka s přehnaným nadšením. Už jí to začínalo chybět. Vždy se odpoutala od všeho, co ji tady dole tížilo.

Ve společenské místnosti byl klid. Počasí dnes studentům přálo, takže většina z nich trávila volné odpoledne venku. "Mohly bychom se jít projít." navrhla černovlásce Lily. Brunetka si povzdychla. Takže nejen, že budu muset ležet. Ony mě ještě nechají samotnou. A o to nestála. Samota znamená klid a klid zase to, že bude  zbytečně moc přemýšlet. "Dobrý nápad, Lily. Ale přeci tu nenecháme Ell samotnou." "Nebude sama..Jsou tu kluci."namítla zrzka s pohledem upřeným na Remuse. "My jdeme taky!" Jak jinak. James musí být vždycky tam, kde je Lily. A "Já tu zůstanu." ozval se chlapec se zjizvenou tváří. Nel sledovala, jak se Lily vítězoslavně usmívá. Vážně, Lily? "Určitě, Reme?" "Někdo na ní dohlédnout musí, Siriusi. Vy se bavte." "Vy taky." mrkla Lily na Nel, než vyběhla spolu s Roxy do pokoje pro bundu. "Zase jsme si zbyli." poznamenal s širokým úsměvem hnědovlásek, když sledovali zbytek jejich partičky, jak se smíchem vychází ze společenské místnosti. "Říkala jsem ti to." usmála se spokojeně brunetka a přistoupila k němu blíž. "Osud." mrkla na něj, obešla ho a po schodech se vydala do Pobertovské ložnice.