HOPE

Chata - sobota

Probudila jsem se asi v 8 hodin. Ucítila jsem na svém boku cizí ruku. Opatrně jsem se otočila a ano, ruka patřila Tomovi. Opatrně jsem jeho ruku ze sebe sundala. Nenápadně jsem se podívala do vedlejšího pokoje, jestli všichni spí. Vicky spala vedle Lilly, která ležela ve velice podivné póze. Na jednolůžkové posteli spal Martin s Petrem... proč ne? U nás v místnosti jsem si všimla, že spí Mates. Lekla jsem se, kde je Rose a Michael. Vešla jsem do hlavní místnosti, kde jsem je naštěstí oba našla. Rose se roztáhla po celé posteli a chudák Michael se musel spokojit s křeslem. Zajímavě to dopadlo...
Došla jsem si na záchod a vrátila se zpět do mé postele, kde ležel probuzený Tom. Dělal něco na mobilu, ale jakmile si mě všiml, tak ho položil. Potichu jsme se pozdravili a já si vedle něj lehla a otočila jsem se směrem k němu.

Hope: ,,Co tady děláš?" (šeptala jsem)

Tom: ,,Popravdě ani nevím. Lehl jsem si tam, kde se mi to nejvíc líbilo a k mému bonusu je tato postel nejpříjemnější."

Hope: ,,Proto je taky moje! Všichni ale spí zajímavě. A jak ti vůbec je?"

Tom: ,,Mně je dobře. Já totiž umím pít, víš?"

Hope: ,,Já ani netvrdila, že ne. Jen mě zajímá, kdo bude stejně v pohodě, jako ty a já."

Tom: ,,No, asi jen Vicky a možná Rose. Jinak to asi dopadne špatně."

Hope: ,,V kolik jste šli proboha spát?"

Tom: ,,Asi ve tři."

Já jsem kývla a zavřela oči. On mě pod dekou chytil za ruce. ,,Ježiš, ty jsou studený. Není ti zima?" zeptal se mě. Já hlavou zakroutila že ne, jelikož se mi chtělo spát. On mě objal a já nakonec usnula.
Kolem půl 10 hodiny mě probudil nářek z vedlejší místnosti.

Petr: ,,Sakra, mně je blbě! Já se pozvracím..."

Lilly: ,,Nemáš tolik chlastat. A ticho. Já chci spinkat."

Martin: ,,Kámo, jsi nějak přibral na té váze, ne?" (mluvil na Petra)

Vicky: ,,Proč jste si každý nelehl někam jinam?"

Petr: ,,Byla nám zima, tak jsme se zahřívali. Tučňáci to dělají."

Lilly: ,,Měl sis zatopit. S vámi se tu nedá spát!" (a začal se smát tak, že jsme se úplně všichni vzbudili... tedy kromě Rose a Michaela)

Hope: ,,Chudák Michael spí v křesle."

Petr: ,,Fakt? To je blbec."

Martin: ,,Ale ne tak, jako my dva, kamaráde."

Chtěla jsem spát dál, ale v tomhle to fakt nešlo.

Mates: ,,Hele, tady se někdo snaží spát!"

Tom: ,,Nejsi sám."

Hope: ,,Příště se dělá ležící pořádek."

Martin: ,,Souhlas. S tímhle seletem už další noc nechci spát."

Petr: ,,Kvík, kvík."

Vicky: ,,A co bude k jídlu? Máme něco v plánu?"

Hope: ,,Buď to vydržíme do oběda asi tak hodinu, a nebo si něco každý vezme."

Petr: ,,Po kalbičce je nejlepší polívčička. Máte?"

Lilly: ,,A co jsme? Restaurace U Tří koček?" (to jsem se musela začít smát)

Hope: ,,Jo! Ale můžeme ji udělat na zítřek. Přeci jenom dnes to bude divočejší."

Vicky: ,,Klidně. Nějaká pytlíková polívka se najde."