Chata 2 - sobota

135 10 2
                                    

Otevřela jsem jedno oko, druhý oko a zděsila se, že zrovna vycházelo slunce. Vstala jsem nějak brzo na to, že jsme šli spát až ve 4 hodiny ráno. Došla jsem si na záchod a ani si nevšimla toho, že Tom leží se mnou v posteli. Ze záchoda jsem si lehla do postele, ale on se zrovna probudil.

Tom: ,,Vstala si nějak brzo, ne?"

Hope: ,,Ale jdu zase spát."

Tom: ,,To nejdeš, když si mě vzbudila."

Hope: ,,To je tvoje mínus. Já nemám problém znovu usnout."

Tom: ,,Tak takhle by to nešlo." (začal mě lechtat)

Hope: ,,Vzbudíme je. Nech mě být." (smála jsem se)

Tom: ,,Nechám, ale až budeš probuzena."

Hope: ,,Pravidlo číslo jedna je, že usnu za jakýchkoliv podmínek. Takže smůla."

Tom: ,,Slyším tu jen sladké řečičky."

Hope: ,,Já chci spát."

Tom: ,,Já bych toho chtěl. A mám to?"

Hope: ,,Když budeš zlý kluk, tak nikdy nic nedostaneš."

Tom: ,,Ó, že by tu byl druhý příchod Ježíše?"

Hope: ,,Si piš! Rovnou archanděl."

Tom: ,,To je jiná. Co mi povíte ještě?"

Hope: ,,Co vás trápí, hříšníku?"

Tom: ,,Jak mám oplatit jedné ženě hřích, co mi udělala? Stačí lechtání?"

Hope: ,,Nejsem psycholog."

Pak začal lechtat ještě víc a já to už nevydržela a začala se smát víc nahlas.

Petr: ,,Nechte tam těch orgií."

Martin: ,,Jen jim nezáviď."

Nějak se situace (Tom) uklidnila a já rychle a zázračně usnula. I Tom, jelikož jsem uslyšela jemné chrápání.

Kolem 9. hodiny jsem uslyšela naříkání.

Petr: ,,Za co mě trestáš?"

Lilly: ,,Porušování slibů? Za alkohol?"

Martin: ,,I ty, kacíři!"

Petr: ,,Na tohle nepomůže ani zázračná polívka... Jak si mě hlídala, Lilly?! Takhle jsem se neopil hodně dlouho."

Tom: ,,Ty jsi jí vždycky utekl a smál ses, že tě nechytila. Pak si zavítal na bar..."

Petr: ,,Nebudeme zacházet do detailů."

Vicky: ,,A co dneska podnikneme?"

Hope: ,,Já bych si udělala výlet. Autem by jsme mohli jet na hrad, projít se a udělat si menší túru v krásné přírodě."

Petr: ,,Ehm, je to povinné?"

Vicky: ,,To beru."

Pak se řešilo, kdo pojede. Moc lidem se ale tento nápad nelíbil a vypadalo to, že pojedu jen já s Vicky. Hlavním důvodem neúčasti byla kocovina a lenost.
Nakonec se to domluvilo tak, že tu všichni zůstanou, uklidí a uvaří (a podobné kravinky).

Petr: ,,Nachystáme grilování na večer, uklidíme, vystřízlivíme a vy se hezky projdete. Hlavně nás do toho, prosím, nezapojujte po včerejší akci."

Tom: ,,Souhlas. Jděte si na čerstvý vzduch, pokecejte a budete se mít stejně dobře, jako my."

Lilly: ,,Mně je dost blbě a někdo tu musí ohlídat kluky, aby to tu nepodpálili."

HOPEKde žijí příběhy. Začni objevovat