HOPE

Čtvrtek

Na chatu se má se vyjet kolem 4. hodiny a poveze nás Lilly. Jedu já, Míša a Vicky. Petr a Martin dojedou déle. Tom s Rose dorazí nějak v pátek nebo sobotu a Míša zítra odjede.
Ráno jsem se vzbudila v 10 hodin. Pořád jsem byla ale ospalá ze včerejšího dne. S babičkou jsme šly spát zase o půlnoci.
Šla jsem na snídani, ale všichni ještě spali, což mě překvapilo. Mirek s mámou si vzali tenhle týden volno a plánují zase někam jet. Naštěstí berou s sebou i babičku.
Na snídani jsem si udělala tousty. Když jsem začala jíst, přišel Mirek.

Mirek: ,,V kolik odjel tvůj táta?"

Hope: ,,Ani nevím. Večer něco probíral s mámou."

Mirek: ,,Aha a díky za toust."

Seděli jsme tam v tichosti a čekali na další lidi. Přišla máma. Vzala jsem taky toust a posadila se k nám. Přišlo mi, že byla nějaká napnutá atmosféra. Po jídle jsem odešla do obýváku. Čekala jsem, jestli se budou hádat.

Mirek: ,,Co jste včera večer probírali?" (zeptal se normálně)

Máma: ,,Alimenty a tak. Nic závažného a vyšel mi vstříc."

Mirek: ,,Aha."

Máma: ,,Děje se snad něco?" (zvážněla)

Mirek: ,,Co by mělo být? Jen jsme měli na večer plány."

Máma: ,,Tak já za to nemůžu, že přijel David." (ano, David je můj táta)

Mirek: ,,Ale asi ti to nevadilo."

Máma: ,,Jestli mě z něčeho podezíráš..."

Mirek: ,,Ne. Nebo bych měl?"

Dál se hádali jako vždycky, takže jsem přestala poslouchat. Vždycky se chytnou kvůli tátovi. Mirek má asi strach, že mu s ním zahne. Asi cítí, že můj táta je pro ni víc.
Šla jsem do pokoje se sbalit. Do něj přišla babička.

Babi: ,,Proč se ti dva zase hádají?"

Hope: ,,Mirek asi žárlí."

Babi: ,,Tohle už se nedá vydržet." (řekla zoufale)

Ve 12 jsem šla dolu na oběd. Jelikož nebyl ještě hotový, ale mamka ho připravovala, tak jsem si sedla ke klavíru a hrála na něj. Babička mě moc ráda poslouchá. Sedla si do křesla a poslouchala. Chodím do hudebky a už jsem v pokročilé skupině.
Chvíli se na mě i zadívala mamka, což bylo pro mě čest. Nikdy mě ale nepochválila. Když jsem ji něco chtěla ukázat, tak ,,neměla" čas.

Máma: ,,Pojďte k obědu."

Seděli jsme všichni u jídla. Mirek někam odešel, takže doma nebyl. Najednou byl doma klid, mír a pohoda. Nikdo se nehádal a s mámou se dalo normálně bavit. Pak najednou přijel zase Mirek a vrátilo se to do starých kolejích. Podle mě je ve vztahu opravdu nešťastná.

Mirek: ,,Mám si nandat tohle?"

Máma: ,,Vidíš tady snad něco jiného?"

Vstala jsem a dala talíř do myčky.

Babi: ,,Už toho nechte, vy dva! Pořád se jen hádáte."

Hope: ,,Poslední dobou je to fakt hrozný."

Babi: ,,Promluvte si a snažte se u toho nehádat, prosím."

Máma se rozbrečela a šla do ložnice. To je den! Ani nevím proč, ale šla jsem za ní. I potom všem, co mi ,,udělala" měla jsem o ni starost.

Hope: ,,Jsi v pohodě, mami?"

Máma: ,,Jasně, proč bych neměla?!"

Hope: ,,Protože si s Mirkem očividně nešťastná. Jinak by si byla určitě v klidu a na všechny by si neřvala."

Máma: ,,Jenže se nemůžeme rozejít. Prostě to nejde."

Hope: ,,Proč? Vždycky to jde..."

Máma: ,,Tomu nerozumíš."

Hope: ,,Všechno jde, když se chce."

Máma: ,,Protože jsem těhotná... Takže to nejde."

Hope: ,,Co???"

Máma: ,,Nechci mít další dítě, co bude vyrůstat bez otce. Ono se to spraví. Neutáhla bych to finančně. Spraví se to."

Chvíli jsme si o tom povídaly a já byla v naprostém šoku. Včera novinka, dneska ještě větší... Co přijde dál? V 18 letech budu mít sourozence... No, nedokážu si to představit. Máma to Mirkovi ještě neřekla a chce mu to říct, až budou oba v pohodě... To zjistí, až porodí, ne?
Nemohla jsem ničemu věřit. Co se to tu děje? Proč se tohle děje?

*Jak se vyřeší tato situace? Jak bude probíhat chata? Kdo se ozve Hope? Co za novinku má Petr s Lilly?*