HOPE

Úterý

S Míšou jsme přišly domů po 2 hodině ráno, což se jejím rodičům moc nelíbilo.
A jelikož jsme si spolu ještě povídaly a probíraly, co se tam událo, tak jsme ulehly až po půl 4 do postele, což bylo moje maximu. No a vstaly jsme v 11. S nadšením a plnou energií jsme vyskočily z postel a ráno si šly zaběhat, jak jsme byly vyspalé... Ne, dělám si srandu. Byla jsem mrtvá. Tohle musím dneska vyležet jako.
Po obědě si mě vyzvedla máma, ač měla s tím neuvěřitelný problém, i když to měla vlastně po cestě a nemusela nikam zajíždět. Takže jsem ve 12 hodin přijela domů.
Bydlím v baráčku na kraji Graysu. Máme celkem velkou zahradu. Náš baráček je dvoupatrový. Dole je koupelna, kuchyň s jídelnou a pak obývák s mým klavírem, kterému se věnuji už od šesti let docela intenzivně. Babička moc ráda poslouchá, když na něj hraji. Spodní patro je světlejších barev. Na horní patro vedou dřevěné schody, kde najdete babiččin skromný pokoj, mamky a Mirka ložnici a nakonec můj pokoj propojený s vlastní koupelnou. V mým pokoji najdete spíš pořádek (občas si myslím, že máme doma skřítky, co uklízí). Hned co vyjdete uvidíte po pravé straně můj stůl, nad kterým jsou fotky s přáteli. Na levé straně jsou skříně a vedle nich vchod do koupelny. Uprostřed se nachází má milovaná postel. Okno je naproti skříním. Můj pokoj se mi líbí, jelikož je útulný a natřený mou nejoblíbenější barvou (fialovou).
Nikdo doma nebyl kromě mě a mamky. Jelikož mamka nic nepotřebovala (což je divný), tak jsem si vybalila věci a šla spát. Na dnešní den jsem jinak měla naplánované mít volno. A najíst se. S taťkou mám domluvené, že pojedu během srpna do Itálie. Dovolená má probíhat tím způsobem, že v Chioggii si vezmeme loď pro 4 lidi (kde budeme bydlet) a s ní se plavit po laguně a zastavovat, kde se nám jen zlíbí. Pojedeme já, taťka, jeho přítelkyně Magda a Lilly. Taťka má kratší vlasy, je hubený a má krátké vousy. Mám ho ráda. Magdu taky a dost si spolu rozumíme.
Aby toho nebylo málo, tak zítra jedu s Lilly, Míšou a Vicky na hudební festival na 3 dny, což bude super. Budeme každý den poslouchat hudbu a spát ve stanech. Těšíme se na to už přes půl roku. Takže další plán na večer- sbalit si.
Kolem 6 hodiny jsem se radši vzbudila, abych spala večer. Sbalila jsem si tedy oblečení se spacákem a velkým stanem, do kterého se hezky všechny 4 vejdeme. Potom jsem sešla na večeří, abych splnila další bod svých dnešních plánů. Hned co jsem ale vstoupila do kuchyně, tak se na mě vrhla mamka.

Mamka: ,,Nedupej tak na těch schodech. Navíc celý den k nám nepřijdeš a to zase zítra odjíždíš jako..."

Hope: ,,Měla by si být ráda, že nejsem pořád doma."

Mamka: ,,Všude jen obtěžuješ!"

Nechtěla jsem se hádat, a tak jsem kývla hlavou a vzala si jídlo. V kuchyni se nacházela mamka s Mirkem.

Hope: ,,Kde je vůbec babička?"

Mamka: ,,Před hodinou říkala, že někam jde, ale neslyšela jsem jí."

Mirek: ,,Taky nevím, kam šla."

Proč by jste to taky měli vědět... Poklidně jsem tedy jedla bramborový salát s řízkem
a přemýšlela o zítřku. Kolem oběda by měla přijet Lilly se svým autem. Měla by už mít nabranou Vicky a po cestě společně nabereme Míšu na vlakovém nádraží. Na fesťák by se mělo jet kolem 2 hodin asi (já počítám že spíš 3... známe se). Cestou by jsme měly nakoupit nějaký to jídlo a pití. Mám ráda festivaly, až na ty tucty lidí, kteří vám začnou vadit hned druhý den a nejradši by jste je uškrtili. Je to tedy ze středy na pátek a v sobotu ráno se pojede hezky domů. Počítám s tím, že budu mít vyřvané hlasivky.
V mém přemýšlení jsem uslyšela dveře a mě došlo, že mi přišla má spása. Babička.

Babi: ,,Už jsem tady. V nemocnici bylo moc lidí. Myslela jsem, že vystojím důlek."

Hope: ,,A jak ti to v nemocnici dopadlo, babi?"

Babi: ,,V pořádku." (pohladila mě po vlasech a šla si sundat bundu)

Mamka: ,,Dáš si oběd?"

Mirek: ,,Večeři, ne?"

Mamka: ,,Ty ses jako nikdy nepřeřekl, nebo co?"

Babi: ,,Ano, dám si jídlo. Děkuji."

Hope: ,,Jen tě opravil..."

Mamka: ,,Ty buď taky ticho. Nebo bude zle."

Tyhle její nálady jsou fakt úžasné. Nejradši bych ji vždycky někam poslala na dovolenou, aby se uklidnila. Vždycky se divím babičce, jak může s námi vydržet bydlet a to dobrovolně. Já kdybych mohla, tak se odstěhuji s babičkou hned.
Po jídle jsem šla do pokoje zavolat Lilly ohledně detailů na zítřek. Měla jsem všechno připravené a nic mi nechybělo. Už se těším na to, až budeme zpívat, tancovat, spát ve stanech... Bude to boží! Prázdniny jak se patří. A sluší.

Lilly: ,,Ti říkám, že tyhle prázdniny budou legendární."

Hope: ,,Přesně tak. Taky máš pocit, že se tam něco stane?"

Lilly: ,,Jo, ale doufám, že něco dobrýho."

Hope: ,,Jo no. Nesmíme se hlavně opít a jít si zazpívat na pódium s naší kapelou Klobásky na čtvrtou, jelikož budeme čtyři holky."

Lilly: ,,Já jsem ti neřekla, že tam máme domluvené vystoupení?"

Hope: ,,Tak já s tím stejně nějak počítala. Ale počítejme s tím, že jakmile začneme zpívat, tak se konečně celý fesťák vylidní..."

*Jaký bude první den na festivale a s kým se holky seznámí?*