HOPE

Neděle

Včera jsme kecali do 2 rána. Včera mě docela překvapilo, že se nikdo neopil a Petr taky dokonce ne. To se nám tak často nestává. Já jsem si spala na svém rozkládacím gauči, není nutné zmiňovat s kým spala Lilly a Matt se Stefanem spali v obývacím pokoji. Včera jsem si to navíc dost užila a musím uznat, že mi to zvedlo náladu.
V 9 hodin jsem se probudila a šla na záchod. Než jsem tam ale došla, slyšela jsem zvuk z obýváku. Nenápadně jsem stála za dveřmi a poslouchala.

Stefan: ,,Že by ses zamiloval?"

Matt: ,,Spíš ty, ne? Viděl jsem, jak se na mě a Hope koukáš."

Stefan: ,,Ale nepovídej." (řekl to vtipným hlasem a já se začala smát)

Hope: ,,Až tak, jo?"

Matt: ,,Víš, že se nedělá odposlouchávání cizích rozhovorů?"

Hope: ,,To by uslyšel i hluchý."

Odešla jsem si konečně na záchod. Vrátila jsem se do pokoje a koukla se na mobil, kdo mi napsal. S Vicky a Rose jsme se domluvily, že půjdeme tento týden ven.
Najednou mi začal zvonit mobil, dostala jsem paniku, kde ten hovor vezmu. Vyběhla jsem ven jen v ponožkách. Takové šoky po ránu...

Táta: ,,Ahoj. Dneska mám zase schůzku a mohl bych se stavit do Graysu, tak jestli máš odpoledne čas, tak by jsme se mohli vidět?"

Hope: ,,Jo, určitě. Jsem ale u Lilly, tak že by si mě vyzvedl tady?"

Táta: ,,Dobře. Nemám problém. Bydlí furt stejně?"

Hope: ,,Ano."

Táta: ,,Řekni to radši mamce, ať z toho není drama."

Po naší domluvě, jsem napsala mamce. Následovně jsem se vrátila zpět, vzala si z pokoje potřebné věci s oblečením a šla se do koupelny upravit a převléct. Když jsem se vrátila, Lilly byla vzhůru, a tak jsme se přesunuly do obývacího pokoje za kluky.

Matt: ,,Spalo se tu dobře."

Lilly: ,,Ještě aby ne."

Stefan: ,,A jak vám?"

Lilly: ,,Petr je takové přerostlé mimino, které má ruce a nohy všude, takže... Krásná a klidná noc."

Hope: ,,Mým společníkem bylo pouze nažhavené topení. Nemůžu si stěžovat."

Matt: ,,Tak alespoň byl někdo večer nažhavený."

Stefan: ,,Ty pomlč. Ze spaní si docela pěkně mluvil."

Hope: ,,Nepotřebujeme vědět detaily."

Lilly: ,,Ale potřebujeme!"

Stefan: ,,On by mě pak neměl rád. Necháme to na jindy." (mrkl)

Matt: ,,Ha ha ha. Vtipné."

K snídani jsme udělali společnými silami palačinky. Nebudu popírat, že jsem měla strach o kuchyň, ale nakonec se to zvládlo. Při jedení palačinek se vzbudil Petr.

Stefan: ,,No jo, Petřík ví, kdy má vstát. Hezky když je všechno hotové."

Petr: ,,Byla to náročná noc pro mě."

Lilly: ,,Pro tebe?"

Petr: ,,Uznávám, že když spím, tak nepatřím mezi nejklidnější tvory na světě, ale... Jakého mě rodiče udělali, takového mě tu máte."

Matt: ,,Mohli si s tebou dát víc záležet."

Stefan: ,,Na druhou stranu to mohlo dopadnout i hůř."