Londýn

160 5 0
                                    

PONDĚLÍ

Ráno jsme nemusely brzy vstávat, jelikož se jede do Londýna hodinu. Všichni jsme se nasnídali a kolem 10. jsme mohly vyrazit. Mamka řídila. První společný rodinný výlet
o prázdninách. Jsem na něj docela dost zvědavá. V autě jsem si povídala tak nějak se všemi. Kolem té 11. jsme dorazily k tetě Ellie. Bydlí ve vile (krásné vile) a má jednoho syna Harryho a dceru Nelu.

Ellie: ,,Ahoj. To jsem moc ráda, že jste dojeli!" (objaly jsme se)

Harry: ,,Nejen že jedna pohroma je doma... Ona dojela i ta druhá."

Mně a Andy říká pohromy od té doby, co jsme za jedinou hodinu rozbily na zahradě hadici, propíchly bazén a Andy jedné slepici zlomila nohu. Sice nám bylo 10 a 7 let, ale to strejdu moc nezajímalo.
Se strejdou jsme se objaly taky a já představila rodině Míšu. Všichni jsme šli dovnitř. Teta nám přidělila pokoje. Budu s Míšou na pokoji a mamka s babičkou. Uvnitř byla Andy s tetou Nelou. Teta Nela je docela rýpavý člověk. Je na všechno děsně chytrá a řekne svůj názor i v nejméně vhodnou dobu.
Dnes jsme chtěly být jen u ní doma. Plány byly až na zítřek. Dneska si všichni chtěli po dlouhé době pokecat. Andy si začala rozumět i s Míšou, což jsem byla ráda, jelikož si mě teta Nela vzala na stranu.

Nela: ,,Tvoje máma je fakt těhotná?"

Hope: ,,Ano. Už je to tak."

Nela: ,,S tím Mirkem, jo? Ale oni se prý rozešli." (nemůžu říct, čí je to dítě doopravdy)

Hope: ,,Jo, rozešli. Ale já s babičkou ji pomůžeme."

Nela: ,,Babička by měla mít už svatý pokoj. Doufejme, že nebude Klára vyvádět to, co
u tebe, když na tebe byla sama."

Hope: ,,Nebude sama."

Nela: ,,Jak se to vezme. Podle mě nebyl dobrý nápad jít do druhého dítěte, když měla takové problémy."

Hope: ,,Budeme doufat, že se to nevrátí."

Klasicky chytrá teta Nela, která je vědma a pozitivní myšlení ji asi rozhodně chybí! Upřímně se modlím, aby k ničemu takovému nedošlo a myslím si, že není na místě, aby se to nějakým způsobem přivolávalo...
Vrátily jsme se zpět a povídaly si. Tetu Ell zajímalo, co jsem dělala o prázdninách, tak jsem ji hodně stručně řekla, co jsem dělala. Došlo mi, že jsem toho docela už dost prožila a byla šťastná, že tyhle prázdniny neprosedím na zadku, ale pořád se něco děje.

ÚTERÝ

Dobře, jít spát asi kolem 3. ráno nebyl nejlepší nápad, ale...

Harry: ,,Tak vstávat, děvčata! Dnes máme nabitý program!" (roztáhl nám závěsy a užíval si naší únavu)

Hope: ,,Ne každý je ranní ptáček."

Harry: ,,Já si jen rozumně uvědomil, kdy mám spát." (začal se mi smát a já po něm hodila polštář)

S Míšou jsme těžko vstaly a začaly se chystat. Daly jsme do sebe rychlou snídani a kolem asi 9. hodiny se vyrazilo do centra hlavního města Londýna. Dnes bylo v plánu navštívit takové ty základní památky, co by měl vidět každý, kdo toto město navštíví. I když jsem je už viděla několikrát, nedokázala bych nikdy odmítnout. Dost se mi líbilo Londýnské oko. Bylo to sice dost vysoko, ale výhled stál za to! Zaujme mě i vždy Hyde Park a to hlavně lidi, a to prostředí. Osobně mám ráda parky a mým snem je jít do nějakého parku a udělat si piknik.
Na oběd jsme si došli do jedné restaurace, u které si nemohl strejda odpustit zajímavosti. Mohl by být průvodcem, protože kolik toho ví o tomto městě...

HOPEKde žijí příběhy. Začni objevovat