HOPE

Stanování - středa 7.8.

Tři dny na odpočívání bylo dost, a tak jsem se oddala novému dobrodružství. Měla jsem trošku strach, jelikož se po týdnu uvidím se Stefanem, ale zároveň jsem se na něj neuvěřitelně těšila.
Sešla jsem na snídani, kde byla mamka i babička. Máma opět není nadšená z mého výletu.

Máma: ,,V kolik zase jedeš? Moc dlouho si doma nebyla."

Hope: ,,Ve dvanáct je tu Lilly. Byla jsem doma tři dny a naprosto nic se nedělo."

Babi: ,,Ať si prázdniny užije."

Máma: ,,A to jedeš jen s Lilly?"

Hope: ,,Jooo."

Zalhala jsem, jelikož jsem nechtěla zdlouhavě vysvětlovat, kdo ti dva jsou zač. Navíc je to pro mámu stejně úplně bezvýznamné s kým jedu. Hold chce moje srdíčko zažít ještě víc zážitků, než jich mám. Minulé prázdniny jsem si třeba vůbec neužila, protože jsem hned ze začátku strávila 14 dní v nemocnici a úžasnou operaci krčních mandlí. Mamka s příbuznými jela na Kos.

Máma: ,,A kdy máš v plánu s námi strávit nějaký ten čas?"

Hope: ,,Když se něco naplánuje, tak si čas ráda vynahradím."

Babi: ,,Myslely jsme, že by jsme jely do Londýna za příbuznými."

Hope: ,,To by bylo super. Dlouho jsem je neviděla. Na jak dlouho?"

Máma: ,,Od čtrnáctého mám volno, takže by jsme mohly jet tento datum."

Hope: ,,Tak super, počítám s tím."

Máma: ,,Konečně budeš taky s námi."

Radši jsem to ignorovala a šla si zabalit. Kolem 11. jsem byla celkově sbalena a mohla už vyrazit. Udělala jsem si zapletené copánky ve volném čase. Na sobě jsem měla košili
a kraťasy. Málem jsem zapomněla na stan a spacák. Taková trošku důležitá věc pro stanování.

Lilly: ,,Jsem tu, můžeš vyjít."

Přišla mi před 12. zpráva. Rozloučila jsem se s rodinou. Radostně jsem nastoupila do auta. Po hromadné kontrole jsme vyjely za Petrem.

Lilly: ,,Náš další výlet do sbírky."

Hope: ,,Ještě pár takových a můžeme doopravdy cestovat."

Lilly: ,,To se jako musí uskutečnit."

Nemusely jsme psát ani zprávu, protože Petr stál venku, usmíval se. Dal si do kufru obyčejný malý batůžek.

Lilly: ,,Nemáš toho nějak málo?"

Petr: ,,Jedeme na tři dny, ne týdny. Viděl jsem ty vaše lodní kufry."

Hope: ,,Vždy připraveny a nepřeháněj. Tak akorát."

Petr: ,,Pro tři týdny."

Vyjeli jsme pro Stefana. Petr se moc neosvědčil v pozici navigaci, jelikož oznamoval zatáčky hrozně pozdě. Jako další věc jsem zjistila, že Stefan bydlí docela dost blízko mě. Ten také stál venku a ještě lépe se usmíval. Měl na sobě černé triko, delší kraťasy a větší batoh. Popadla mě menší nervozita. Sedl si dozadu k Petrovi a pozdravili jsme se.

Hope: ,,Co je blízko našeho kempu?"

Petr: ,,Jezero. Bude se vám to líbit."

Nikdo jsme nevěděli, kam nás má v plánu nasměrovat. Lilly si neriskla, že bude několikrát přejíždět zatáčky, a tak ho nechala nastavit navigaci.

Petr: ,,Připravte se na krásný hustý les."

Hope: ,,Nebudou tam hadi?"

Lilly: ,,Pavouci?"