HOPE

Čtvrtek- taťka a překvapení

Ráno jsem měla krásné a to díky voňavé peřině (a ne, nejsem fetišista). Včera jsme se bavily o tom, že babička s tetou pojedou do Londýna zítra, jelikož jsem se domluvila s Míšou, že k ní pojedu spát a další den budu spát u Vicky, která bydlí o vesnici vedle. To zní jako velký víkend.
S tetou se nám chtělo něco ukuchtit, a tak jsme se rozhodly pro kokosky - vánoční cukroví. V létě. Proč ne? Ale někdo kokosky nebere jako to vánoční cukroví. My ano. S tetou máme takový speciální recept, který je extra tekutý (prý by neměl), takže máme takové placičky. Extra výborné kokosové placičky. Babička jela něco zařizovat do města, a tak jsme se do toho daly samy. Vždy když jsem jela k tetě Ellie na prázdniny, kde byla i Alex, dělaly jsme kokosky, a nebo jiné vánoční cukroví. Dále dělá alespoň jednou její palačinky (říká jim omeletky, ale typická omeleta z vajíček to není).

Ellie: ,,A jak to má vůbec taťka s tou jeho přítelkyní?"

Hope: ,,Nevím. Plánuji se dnes zeptat, ale jinak jsou spolu super."

Ellie: ,,Stejně to má taky těžký ohledně tvé mamky..."

To je pravda... Teta mi řekla, jak to bylo přesně. Babička mi to nechce říkat, protože se jí z té doby vrací vzpomínky, z kterých má noční můry. Bylo to tak, že si máma našla Mirka,
s kterým taťku podváděla. Potom co se s ní rozešel táta. Máma s ním začala chodit, ale nebydleli spolu. Táta si našel Magdu, což mamka nezvládla. Dávala to najevo tím, že jsem nesměla s ním nikam sama, abych neviděla Magdu. Bylo to prý děsné období. Chodila jsem za ní s tím, že chci vidět taťku. Když se opila, byla schopná mě za to uhodit (i několikrát). To si moc nevybavuji. Začala pak pít víc a pořád, a tak u ní propukl alkoholismus. Bylo to ještě horší. Než do té doby a to si mysleli, že už to nejde. Byla jsem vděčná, že mi to teta řekla a já mohla vědět už všechno... Neměla jsem z toho sice nejlepší náladu, ale vysvětlily ty některé vzpomínky, které jsem si nemohla vysvětlit. Proč jsem nemohla chodit týden do školy, i když nebyly prázdniny, nebo jsem nebyla nemocná... Člověk by si řekl, že právě toto bych si měla pamatovat, že mě vlastní máma bila, ale já jsem to uvnitř sebe potlačila, že jsem to zapomněla. Mám jen různé střepy vzpomínek, který jsem teď poskládala. Nechápu, proč se všechno dozvídám po několika letech.

Ellie: ,,Kokosky už jsou. Ochutnej... Máme je zase rozteklé." (začaly jsme se smát)

Hope: ,,To nic není. Jednou jsme s Vicky dělaly sušenky, ale v troubě se to celé spojilo a byla z toho buchta." (vzala jsem si kokosku)
        ,,Mmm, jsou opravdu delikátní!"

Po 3. hodině jsem uslyšela zvonek. Šla jsem otevřít dveře. Po otevření jsem zůstala v šoku!

Hope: ,,Ahoj, co vy tu?"

Hned jsem byla štěstím bez sebe, jelikož nepřijel taťka sám, ale společně s Magdou, babičkou a dědou. Prarodiče z taťkovy strany moc nevídám, protože bydlí daleko (jak od nás, ale i od taťky). Babička se jmenuje Elise a děda David (je tradicí, aby se syn jmenoval David). Oba dva prarodiče mám moc ráda! Jsou milí a vstřícní. Vždy když jsem k nim přijela, cítila jsem se, že jsem v pohádce. Mají obrovský barák, který má hodně pokojů. Lítala jsem po něm a představovala si, že jsem princezna na svém hradě. Zahradu mají také velkou. Vždy jsem brečela, že musím jet pryč, protože se mi od nich nechtělo. Babičku Elise jsem oslovovala obyčejně babička a babičku Charlott babi.
Pozdravili jsme se a vešli dovnitř. Přivítala je i teta, která s nimi měla vždy dobrý vztah (stejně jako babička Charlott). Sedli jsme si do obýváku a já s tetou udělala čaj nebo kávu. Pak jsem si sedli společně a probírali vše možné.

Babička: ,,Tak jak se máš a užíváš prázdnin, Hope?"

Hope: ,,Užívám, co to jen jde. Stihla jsem toho docela dost. Pomalu se to ale blíží ke konci."