FUCK school ~ Larry ✓

21.

Zacítil jsem jak mi slaná kapička dopadla na pokožku. Bože to moje zlatíčko, kvůli mně brečí. Co jsem sto za pedagoga a přítele?!
"Loui, noták, nebreč. Nic se nestalo, přísahám, všechno je v pořádku. Jednou se tam půjdeme podívat spolu, co ty n to?" zeptal jsem se a pohladil ho po tváři. Asi si dával za vinu to, že nejedu. Nebyla to ale jeho chyba, rozhodl jsem se sám.
"Uděláme si hezký víkend, co ty na to? Zarezervuju nám chatu a půjdeme lyžovat. Platí?"

Usmál jsem se. On je tak úžasný! Já si ho ani nezasloužím...
Odtáhl jsem se od něj maličko a utřel si slzy. "To zní skvěle," usmál jsem se a smrkl ještě.
Harry si mě přitáhl k sobě blíž a já ho pevně objal. Teď jsem to byl já, kdo měl na jeho rameni hlavu. Něco uvnitř mně při jeho přítomnosti mě příjemně hřálo. I k samotnému žití mi stačila pouze jeho existence.

Byl roztomilý, takové mé malé klubíčko. Seděl jsem a hladil ho jěště asi 10 minut, než jsem si přitáhl počítač, abych našel nádherný hotel.
"Co myslíš, Loui? Bude tam dobře?" zavrkal jsem mu do ouška, zatímco jsem mu ukazoval fotografie. Zaklikl jsem jeden lůžkový pokoj s vířivkou a příchod dnes v 7.

Užíval jsem si jeho blízkost a kde tam koukl i na monitor počítače.
"Vypadá to hezky. Ale není to drahé?" Mírně jsem skrčil obočí. Nechtěl jsem, aby za mě Harry tolik pořád utrácel. Mohl by se náhodou sbalit a místo na chatu by šel do Japonska...

Věnoval jsem mu mírný pohlavek s tím, že jsou to mé peníze a nemusí se bát. Zaklikl jsem ještě, aby nám do pokoje rovnou dovezli flašku dobrého vína a večeři.
"Tak, Loui, máme 4 hodiny. Sbalíme se a můžeme jít." Usmál jsem se a políbil ho na čelo. Přikývl a zvedl se. Já si sbalil věci a Loui šel napřed. Poslal jsem ho domů, ať se sbalí, že pro něj přijedu.

Povzdechl jsem si a nechal ho zarezervovat nám ten pokoj. Celkem jsem se těšil a také se nemohl dočkat.
Doma jsem ze skříně vytáhl cestovní tašku a do ní naházel několik svetrů, legíny a džíny. Pak ještě něco na spaní a pár hygienických a jiných věcí. Věci na lyžování má u sebe Harry, tak je snad vzal. U toho všeho se mi pod nohy motala Kim, které jsem dal rychle najíst a začal uvažovat, co bude s ní.
"Asi jen požádám sousedku, ať tě krmí, co ty na to?" podrbal jsem ji za uchem, když se mým bytem ozval zvonek.
Není tu nějak brzo?

Doma jsem všechno nachystal a lyže i s věcma jsem dal do držadla na střechu. Sám jsem si pak sedl do auta a šel po Louiho. Zazvonil jsem dole na zvonek. "Čekám tě, tak pohni zadkem, modelko," zasmál jsem se do mikrofónu a sedl si zpět do auta, kde narozdíl od venku bylo hezky teplo. Louimu to trvalo celkem dlouho, než se jeho hlava objevila ve dveřích auta.
"Ahoj modelko."

Pokroutil jsem nad ním hlavou, vzal jsem náhradní klíč od bytu a šel naproti k sousedce. Všechno jsem s ní v klidu vybavil a ona s úsměvem souhlasila. Dal jsem jí náhradní klíč, vzal tašku, rozloučil se s Kim a běžel dolů za Harrym. Tašku jsem dal na zadní sedadla a sedl si pak na jedno přední, které bylo volné pro mě.
"Nejsem modelka," zasmál jsem se a protočil očima. Věnoval jsem mu ale i rychlou pusu na tvář.

"Hm, myslím, že ano, protože se pořád přede mnou překrucuješ," podpíchl jsem ho a vyjel na cestu.
"Tak teď hodinka cesty a potom budeme relaxovat ve vířivce. Souhlas?" zeptal jsem se a on jenom začal přikyvovat. Opatrně jsem jel po cestě až k tomu nádhernému hotelu, který byl ukrytý mezi kopci.
"Dokonalé místo!"

Celou cestu jsme si povídali a zpívali písničky z rádia. Když jsme najednou zastavili před hotelem u kterého byl svah.
"Je to tu kouzelné," usmál jsem se šťastně a počkal, než Harry zaparkuje. Vyšli jsme ven a já se s úsměvem kochal krásou okolí.