FUCK school ~ Larry ✓

59.

Dnes se úžasně lyžovalo. Nefoukalo, sluníčko svítilo a na sjezdovce jsme byli jen my.
Dojeli jsme na hotel a já se šel převléknout. Byl jsem už lehce unavený a přesně tak jsem jistě vypadal.
Sedl jsem si na své místo, kde už u stolu seděl Liam.
"Vypadáte unaveně, Louisi. Neříkal jste náhodou včera pravdu?" zasmál se tiše.
"Ne, včera jsem to přehnal, za to se omlouvám. Dnes jsem unavený, protože lyžujeme celý den," zasmál jsem se.
"No dobře, Louisi," usmál se na mě. "A jak se vám lyžovalo?"
"Báječně," přikývl jsem.
Společně jsme probírali ještě nějaké věci, než přišel i Harry a sedl si vedle mě. Pak začali nosit jídlo na stoly. Díky bohu, už jsem měl hlad!!
Po večeři jsem se odebral na pokoj a lehce skočil do postele. Právě v tu chvíli se na pokoji otevřely dveře.

Večeře byla výborná, všichni jsme se do syta najedli. Kluci šli nahoru a já zůstal s Liamem. Bavili jsme se o zítřejšku, poobědě bude buďto wellness, nebo oddech. Už jsem se těšil, jak se s Louim budeme válet na pokoji. Zachvíli jsem se zvedl a šel nahoru za mým sluníčkem.
"Louisi, snad jsem tě neunavil!" zasmál jsem se a pohladil ho po vlasech, které měl po celé posteli.
"Zítra máme wellness, nemusíš se bát, my zůstaneme na pokoji, protože ti bude špatně a budeme se tulit, dobře?"

"Ano, pane Stylesi, moc jste mě unavil," fňukl jsem hraně, ale to mě rychle chytil za boky a přitáhl k sobě.
"Tvůj plán na zítra se mi velice líbí," usmál jsem se s prikývnutím hlavy. "To bude super, už se těším. Budeme tu hezky spolu a v klidu," usmál jsem se ještě víc a podíval se do té nádherné zelené.

Koukal jsem do těch jeho nádherných oceánů, které mě uklidňovali a pohlcovali.
"Nedívej se na mě tak Loui, dnes nic nebude. Maximálně se zahrabeme do postele a budeme se tulit, nic víc," uzemnil jsem ho a políbil na rty. Sám jsem se postavil a převlékl do věcí na spaní, ve kterých jsem spokojeně ulehl do postele. Ihned se ke mně přitulilo to malé kotě. Zapl jsem televizi a jemně dělal Louimu kroužky na zádech.

"Beztak jsem unavený, tak bych asi nebyl příliš nápomocen," zasmál jsem se a pokrčil rameny. Šel jsem se rychle také převléknout, abych se mohl co nejdříve přitulit k mému příteli.
Naslouchal jsem bití jeho srdce. S klidem můžu říct, že je to ta nejhezčí hudba, jakou jsem kdy slyšel. Spokojeně jsem přivřel oči a kroužky na zádech se nechal uspat.

Loui za chvíli usnul a jenom se ke mně přitulil. Bylo to roztomilé, jak se ku mně tulil a spokojeně si něco mumlal. Spokojeně jsem ho políbil na čelo a nechal ho spinkat.
"Tak moc tě miluji Lou," zašeptal jsem, než jsem usnul.
Ani jsem nestihl zaznamenat, že jsem spal, než mě začalo budit něco na hrudi, co mě hladilo. Bylo to opravdu příjemné a já ze spánku zamručel.

Nechtěl jsem ho ráno budit, opravdu ne, jelikož jsem se zobudil moc brzo. Ale, bohužel, se mi to povedlo. Ale vždyť jsem ho jen hladil!
Zamručel a otevřel oči. "Promiň, že jsem tě vzbudil. Mohl si ještě půlhodinu spát," pousmál jsem se na něj smutně. Jen si mě ospale přitáhl k sobě. Připadal jsem si jako jeho peřina, když mě tam tak držel na sobě a foukal mi do vlasů. Rukama mi jezdil po zádech a trošku sešel i na vrch mého pozadí.
"Ale jak vidím, jsi zcela vzhůru," zasmál jsem se a následně hned vypískl, když mě po zadku plácl.

"Tak, první je za to, že si mě vzbudil," zavrčel jsem, když jsem ho plácl po zadku. "Druhá je za to, že si mě vzbudil o půl hodinu dřív!" Plácl jsem ho silněji. "A třetí je za to. že si mě nevzbudil polibkem!" zavrčel jsem nahlas a plácl ho nejsilněji. Pak jsem ho pohladil a usmál se na něj. "Dobré ráno."

Při té třetí už jsem kňukl hlasitě.
"Dobré ráno, pane Stylesi, dovolte, abych poslední prohřešek odčinil," usmál jsem se na něj a nevinně zamrkal očima. Naklonil jsem se nad něj a políbil ho. Cítil jsem, jak zpevnil stisk kolem mě.
"Spokojen?" optal jsem se, když jsem se od něj po polibku odtáhl.

"Velice," usmál jsem se a jemně ho pohladil po jeho malém líčku, které se ku mně tisklo.
"Zlato moje, tak teď se obleč, půjdeme se najíst a pak na 3 hoďky lyžovat. Už vám to hezky jde, takže dnes půjdeme na strmší - modrou. Zítra vás asi už seberu na červenou," mumlal jsem mu do kůže a pak se pomalu zvedl. "Tak pojď kotě."

Oblékli jsme se a šli se nasnídat. Já si povídal s Niallem a on s Liamem. Snídaně byla dobrá, přímo vynikající. Po snídani se šlo hned na sjezdovku. Už jsem se těšil, až nás Harry pak vezme i na červenou sjezdovku. To sice až zítra. Ale pokud jsme mu připadali dobří... A to jsem ze všech předtím už stál na lyžích jen já.
Celá naše skupina už stála na kopci a čekali jsme na kopci, někteří zatím diskutovali, jak se těší do wellnessu. Já se jen v duchu těšil, jak budu s Harrym na pokoji.

Vyjel jsem na kopec jako poslední a zastavil před žáky. Na všechny jsem se usmál, rozdal instrukce a šlo se lyžovat. Ráno jsme to zvládli skvěle, jen s několika pády, hlavně se už všichni těšili na oddech. Sám jsme se moc těšil, jak se mi Loui trochu poukazuje v tom, co jsem mu sbalil. Sjeli jsme až k chatě, všichni pádili na oběd, kde jsem rozdal instrukce: "Takže poobědě je dnes volno. Je tady možnost jít do wellnesu nebo zůstat na chatě a oddechnout si. Tady ale musí být klid. Kdo chce jít do wellnesu, prosím, přihlašte se u profesora Payna a Charchlesa. Děkuji a dobrou chuť."

Na obědě se snad všichni přihlásili, kromě mě a možná dvou kluků, ale ti vypadali, že si to ještě promýšlí.
Snažil jsem se vypadat, že mi je velice špatně.
"Je ti něco?" optal se mě Niall.
"Není mi dobře," zamumlal jsem a on se na mě soucitně podíval. "Měl bys tady zůstat." Přikývl jsem a podepřel si hlavu. "Asi budu zvracet." Vstal jsem a běžel na pokoj.
"Louisi," slyšel jsem ještě za sebou jeho hlas.
Na pokoji jsem se dostal do koupelny. Po chvíli jsem slyšel, jak se otevřely dveře na pokoji.

Když Loui odběhl s tím, jak si držel břicho a Niall za ním křičel, opravdu jsem se lekl.
"Horane, co se stalo Tomlinsonovi?" zeptal jsem se nervózně.
"Zůstalo mu špatně," řekl a já se ihned vydal do našeho pokoje.
"Loui! Kde jsi?" Najednou se otevřely dveře koupelny a z nich se vystrčila jako hnědá hlava. "Co si dělal Louisi?! Jsi v pořádku? Tak jsem se bál."

Hned se ke mně přižítil Harry a opatrně mě objal.
"Co co, no přišlo mi špatně..." zamumlal jsem mu do ramene, avšak on mě nenechal domluvit. Harry se ode mě odtáhl na délku paží a skenoval můj obličej. Nechápavě jsem se na něj podíval.
"Co je? Děje se něco?" nechápal jsem. Tvářil se divně, dokonce se mu uprostřed čela objevila vráska. Měl jsem nutkání mu ji zahladit palcem.

Uviděl jsem, jak mu cukají koutky. Ten podvraťák jeden malej!
"Ty nebudeš cukrář, ale herec! Nemusel si dělat scénku, aby si tu zůstal!" zasmál jsem se nahlas a vyhodil si ho do náruče.
"Ty moje koťátko, tohle si si na mě vymyslel? No tak dobrá, tak se dohodneme, že já to jdu dolů říct a ty mě tady počkáš a zatím si oblečeš něco hezkého," zavrkal jsme mu do ouška a šel dolů rozloučit se s těmi, co šli do wellness. Zůstali jsme tady jenom já a Loui.

"Chtěl jsem, aby to bylo věrohodné," zasmál jsem se. Políbil jsem ho na tvář a nechal ho jít to vyřídit. Povyskočil jsem od radosti a rychle se podíval do "tajné" tašky, kterou mi Harry sbalil. Vybral jsem si z ní bílé podkolenky s velkou mašlí na vrchu, bílý svetřík a našel jsem tam i krémové kalhotky s krajkou. Dnes to bude nevinně bílá...
Zalezl jsem do koupelny a začal věci natahovat na sebe. Zaslechl jsem, jak lehce bouchly dveře a zvuk mého jména, a tak jsem pouze hlavou vykoukl. Harry ležel v pokoji na posteli a usmíval se na mě.
"Vyřízeno?"