FUCK school ~ Larry ✓

47.

V tu chvíli jsem byl nejšťastnější člověk na světě, ale jak to bývá, osud má podivný smysl pro humor. To jsem však zistil až později. U mé rodiny jsme zůstali jěště 4 dny, Louis se za ty čtyři dny s mou rodinou sblížil a oni si ho oblíbili, byl jsem za to velice rád. Dokonce mu bylo smutno, když jsme odjížděli. Cesta proběhla v pořádku, Loui zase usnul, asi se mu líbilo spinkat nad oblaky.
Tiskl se ke mně a opět jsem ho musel budit až když jsme přistávali. Dojeli jsme spokojeně domů, protože byla za deset minut půlnoc, zítra je silvestr a oba jsme spánek potřebovali jako sůl.

Tyto svátky byly opravdu úžasné. V New Yorku bylo krásně. Viděl jsem všechny známé budovy, Central Park a i obchody. Navíc, Harry má úžasnou rodinu, všechny jsem si moc oblíbil.
Sice mi bylo líto tam Kim nechávat, ale za ten čas jsem se ujistil, že je v dobrých rukou a zle jí tam rozhodně nebude.
Cestu letadlem si nepamatuji, jen vím, že se na mě všichni cestující divně koukali. Asi jsem chrápal...
Taxík nás odvezl do Harryho bytu, kde jsme si složili kufry v předsíni a my dva se přesunuli na gauč. Oba unavení, moc unavení.
"To byly nejlepší svátky jaké jsem zažil. Moc tě miluji, děkuju."

Jenom jsem se jemně usmál předtím, než jsem usnul dokonalým spánkem vedle mého koťátka. Ráno jsem se vzbudil první a šel nám udělat silvestrovskou snídani, která se skládala z palačinek posypaných práskajícími bonbóny a politými jahodovým sirupem. Bylo to dětinské, vím, ale prostě patřilo to k Silvestru, proč si ho neudělat zábavným už ráno, že jo. Sebral jsem obě porce na tác a šel za mým Louim, který spal v obýváku.

Nevím jak a vlastně ani, kde jsem nakonec usnul, ale ráno mě budil krásný zvonivý smích a nádherná vůně. Otevřel jsem oči a zamrkal jsem. Chvíli mi trvalo se plně probrat, pak jsem se podíval na narušitele svého krásného a klidného spánku.
"Dobré ráno." Usmál jsem se a protáhl si kosti, než jsem si sedl a podíval se na tác se snídaní.
"Kolik je hodin?"

"Neumím zaostřit na hodinky, ale myslím, že asi 12. Spali jsme oba opravdu dlouho, ale to nevadí, vždyť je volno a večer je silvestr. Je dobré, že jsme se prospali, alespoň nebudeme unavení večer." Usmál jsem se a položil před něj tác s jídlem a džusem. "Ať ti chutná, opravdu musíš být hladový, od včerejšího oběda si nejedl."

"Děkuju lásko, ale asi to všechno nesním, je toho hodně," zamumlal jsem. Posadil jsem se a spokojeně se pustil do jídla. Harry si přisedl ke mně a prohrábl mi vlasy. Tolik péče najednou a hned z rána, asi se rozteču.
"Dej si taky," usmál jsem se na něj, protože se pořád k ničemu neměl. Jedl jsem sám a bylo mi to takové blbé, že on se na mě jen dívá.

"Nejsem hladový zlato, jen hezky jez. Když budu hladový, udělám si další, dobře?" Pobídl jsem ho a nechal ho sníst celou porci. Neměl jsem chuť jíst, teď jsem chtěl jen být při něm a oddychovat. On byl to jediné, co jsem potřeboval. Když dojedl, stočil jsem se k němu do klubíčka a nechal si zaplétat různě copánky, Lou se asi nudil.

Snídaně byla ještě lepší než vypadala. Bylo to úžasné, prostě.... Mňam!
Když se ke mně stulil, začal jsem se mu hrát s vlásky. Napadlo mě udělat mu copánky. Chtěl jsem vědět, jak bude s nima vypadat.
"Líbí se mi tvoje vlasy. Máš je takové dlouhé a hebké. Chtěl bych taky takové," usmíval jsem se na něj. Dál jsem je pletl, ale on mi to překazil, když se hlavou otočil směrem na mě a zkazil tak moji práci. Mírně jsem se na něj zamračil a pokroutil nad ním hlavou.

Když to řekl, vzpomněl jsem si na úplně první prax, kterou jsme spolu měli.
"Pamatuješ, co jsem ti řekl na tvoje vlasy na první praxi? Tehdy jsem měl pocit, že ti ty vlasy ostříhám a budeš na koleno." Vyhrozil jsem se mu a zatáhl za dlouhý pramínek.
"Byl si tak roztomilý, když si nevěděl, co se stane dál a jenom si tak stál a koukal se na mě."

Ruce jsem si dal na obličej, aby neviděl, jak moc se za sebe stydím.
"Ani mi to nepřipomínej. Tak hrozně jsem si pak nadával za to, jak jsem pitomý, že mi to nedocvaklo," mumlal jsem do rukou a ty pak odendal z obličeje.
"Navíc, to jenom já mohl vyměnit sůl za cukr. Oh, bože," povzdechl jsem som "Divím se, žes to nevyhodil ven oknem."

"Nevyhodil, protože jsem na tebe měl zálusk, jinak bych tě opakovat nenechal. Moc jsem si pak užil tvé kroucení zadečkem, když si vařil a já se tvářil, že pracuju na něčem velice důležitém." Zasmál jsem se a foukl mu do ofiny, která jemě odskočila na bok.
"Jsem rád, že si to tehdy zpackal a já mohl být při tobě. Koukni jak hezky to skončilo."

Přivřel jsem oči nad vzduchem vypuštěným z jeho úst.
"No jo, já tady skončil s tebou. Teď tady musím trpět tvoje výkyvy nálad," zamumlal jsem naoko zcela vážně, ale on mě přeci jen prokoukl, šoupl mě pod sebe a začal lechtat na bocích.
"N-ne! Prosím! H-HARRY!!" Smál jsem se snad na celý byt.

"Výkyvy nálad?! Výkyvy nálad?!" Vříškal jsem se smíchem a lechtal ho všude, kde jsem dosáhl.
"Ty malá krátkonohá příšero! Prý výkyvy nálad. No to bych si vyprosil!" Zafučel jsem, když jsem ho dolechtal a nechal ho se nadechnout.
"Malá zrůdo!" Vykřikl jsem jěště, když mě stáhl zpět k sobě. "I tak tě miluju."

"Přiznej si to..." šeptl jsem a přitáhl si ho k sobě dole, abych nebyl daleko od jeho úžasně nadýchaných rtů.
"Jsem ta nejvíc sexy krátkonohá zrůda, jakou znáš," foukl jsem mu do tváře a pak přiložil své rty na ty jeho v dlouhém polibku. On jen něco zamručel, ale kvůli líbání jsem mu nerozuměl.

Měl pravdu, tak zatracenou pravdu!
"Ty krátkonohá zrůdo!" zasyčel jsem přes zuby a silně ho kousl do spodního rtu. "Ale máš pravdu, hezčí příšeru jsem jěště ve svém životě neviděl. Ji jenom má příšerka s dokonalým zadkem."

Zasmál jsem se a prstem si přejel po svém rtů. Na bříšku prstu se objevila malá kapička krve. Harry se ke mně sklonil a vsal můj spodní ret. Bylo to úžasné. Svými rty s malou dávkou mé krve šel níž až ke krku, kde jsem měl ještě slabé znaménka z minulého zážitku u jeho rodičů.
Slastně jsem vydechl.

"Notak skřítku, ty si posledních pár dní jenom užíváš a já jsem zanedbaný. Myslíš, že je správné se takhle chovat ke svému příteli?" zeptal jsem se e pozdviženým obočím a na potvrzení svých slov ho kousl do tepny na krku. Opravdu mě trochu zanedbával a mně to bylo i celkem líto. Nestojí o mě už snad?

Vzdychl jsem a zaklonil hlavu. Prsty se mi objevily opět v jeho vlasech a přitáhl jsem si ho blíž k sobě, zpátky ke svým rtům. Políbil jsem ho na rty, na koutek a tvář a šel k jeho uchu, které jsem také políbil.
"To určitě ne. Asi bych to měl odčinit, pane učiteli, co?" šeptl jsem a zoubky mu za to ucho zatahal.

"Byl bys moc hodný, kdyby si mi ukázal jak ti na mně záleží a jestli ti na mně pořád záleží." Zamrkal jsem nevinně a položil se na záda. Jeho jsem si nechal na klíně, aby měl dobrý výhled.
"Máš mě jěště pořád rád?" zeptal jsem se trochu smutněji a zakoukal se do jeho modrých velikých oček.