Unaveně jsem se na něj podíval a usmál se. Nechal jsem se zabalit do peřiny. V polospánku jsem mu ještě popřál dobrou noc a sám se k němu přitulil. Cítil jsem se tak mnohem líp. Ráno jsem se vzbudil jako druhý. Rychle jsem na své nahé tělo natáhl Harryho tričko, které mi bylo až do půlky stehen a šel jsem za ním.
Ráno mě vzbudil zvuk mobilu. Volal mi můj dobrý přítel, že ví to, že jsem v Sydney a on na večer potřebuje čokoládovou ozdobu. Známe se už dlouho a tak jsem mu na to kývl. Vstal jsem brzo a když se Loui připlazil do kuchyně, už jsem měl skoro hotovo. "Dobré ránko, Loui," zavrkal jsem a upravoval poslední detaily, aby to bylo dokonalé. "Jenom maličká práce pro kramaráda, za chviku jsem u tebe, jenom to dodělám."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Postával jsem tam u něj u stolu. Díval jsem se, jak pracoval prsty a všechno to dolaďoval. Bylo to krásné. Opřel jsem se o stůl rukama a sledoval tu krásnou ozdobu. Naprosto úchvatné! Ani jsem si nevšiml, že Harry už přestal s pracováním. Zpozoroval jsem to až tehdy, když mě štípl do zadku a já od bolesti ještě ze včera vypískl.
"Celkem mě udivuje, že dokážeš stát," zasmál jsem se a položil můj výtvor do lednice. Opatrně jsem si ho sebral na ruce a posadil ho na má kolena. "Tak zlatíčko, dáme si jídlo, dobře?" Namazal jsem nám dva chleby ke snídani a nechal ho, ať se nají, dnes bude potřebovat hodně oddechu. "Zlato, co by si chtěl dnes dělat? Je to jen na tobě, zasloužíš si to."
"Příště už si možná nesednu," zasmál jsem se. Mírně jsem nakrčil nos, když jsem si sedl, ale s díkem jsem si od něj vzal chléb. "Děkuji." S chutí jsem se pustil do snídaně a pozoroval jeho výtvor. "Mohli bychom jet na ten surf? Když se tedy hýbat můžu." Zatvářil jsem se jako největší andílek, ale chtělo jsem to zkusit.
"Okay, můžeme, ale nesmíš kňučet, když náhodou padneš do vody, jasný?" zeptal jsem se a nechal ho jíst. Pak jsme se svezli dolů na pláž a já nám půjčil dva surfy, jeden pro mě a druhý pro mého miláčka. "Tak zlato, sleduj, pak to zopakuješ," upozornil jsem ho a začal pádlovat rukama, hezky to zopakoval. Pak jsem mu pomohl se postavit, až nakonec hezky držel a proplouval malinké vlny. "Jde ti to krásně zlato."
Usmál jsem se. Měl jsem radost. Nejdřív to nešlo tak lehce, udržet se, ale pak to šlo samo. Zamiloval jsem si to! "Je to skvělé!" usmál jsem se na něj. Harry mě vedl k větším vlnám. A to už jsem párkrát sletěl do vody. "Jak ty se držíš na těch vlnách? To mi nejde." povzdechl jsem si.
"To chce jen cvik, neboj se, taky se to naučíš. Když se naučíš stát na vodě, na lyžích to bude snadné," podotkl jsem. Opatrně jsem si ho přitáhl k sobě a políbil. "Jsi slaný skrčku, to je na cukráře nezvyklé." Zavrkal jsem a pocuchal mu vlasy."Tak pojď se mnou, zkusíš se postavit na vlnu."
Zasmál jsem se a nechal se dotáhnout na prkne až na malé vlnky. Držel mě za ruce a stál přímo přede mnou. Pak jsme zašli ještě dál. Divil jsem se, že jsem už nespadl do vody. Harry mě pustil a já se široce usmál, když už jsem stál úplně sám.
"Přirozený talent!" křikl jsem na něj. Ukázal jsem mu jak přenést váhu, aby chytl dobrou vlnu, která ho nasměrovla k pobřeží. Už jsme se tady plahočili jako tuleně něco přes 4 hodiny a jemu to opravdu šlo. "Zlato pojď, jdeme na břeh, už oba potřebujeme oddech."
Bylo to úžasné, moc mě to bavilo. Po asi hodině, možná po dvou, mu to konečně šlo i bez padání. Ke konci jsme se oba začali přesouvat k pláži, kde jsem si unaveně, ale šťastně lehl na písek. Přitáhl jsem si prkno k sobě a podíval se na Harryho. "Miluju serfování," vydechl jsem s úsměvem.
Píšu si, že Louimu musím koupit jeho vlastní prkno, opravdu ho to začalo bavit. "Zlato, no... doma si toho moc nenaserfuješ, ale slibuju ti, že pokaždé, když půjdeme na dovolenou, zaserfuješ si, dohoda?" zeptal jsem se a jemu se na tváři rozlil nádherný úsměv. Leželi jsme na osušce až do západu slunce. Hezky jsme se opíkli a pak se vrátili na hotel. Osprchoval jsem se a po mě i Loui. Já se zatím natáhl na postel a čekal na něj. Hned jak vyšel, sebral jsem si ho k sobě a přitiskl si ho na hruď. "Loui, tak neuvěřitelně moc pro mě znamenáš. Nikdy o tebe nechci přijít."
Vyšel jsem ze sprchy a prohlédl se v zrcadle. Už jsem malinko začal chytat tmavší odstín a to se mi líbilo. Jak Harry říkal, už nebudu bílý jako stěna. Přitulil jsem se k němu a zašeptal, jak moc ho miluji. Byl pro mně vším. Oba jsme spokojeně bok po boku usnuli. Naše dovolená se nám rychle skončila. Užili jsme si to, prošli jsme si nějaké památky, byli jsme i na náhradní balet, když jsme tamten zmeškali. Ale nejvíc ze všeho jsme čas trávili na pláži opalovaním a serfováním. Let nám také rýchle uběhl, když jsme ho celý prospali. V Austrálii bylo krásně, ale jsem rád, že už jsme zpátky doma. Navíc, náš lyžařský kurz už se blíží.
Pravě jsem doma vybaloval opalovák a takové věci a druhou rukou balil věci na lyžák. Jak mně, tak i Louimu. Sobě všechny důležité věci, ale nezapoměl jsem ani na lubrikant a kondómy, kdyby náhodou, jsme tam přeci jen týden. Když jsem měl sbaleno, začal jsem balit Louiho. Všechny potřebné věci jsem sbalil do velké sportovní tašky. "Louisi? Kde máš ty modré podkolenky? Dával jsem je sem a už tady nejsou!" zakřičel jsem na celý byt, protože to byla poslední věc, která jěště nebyla sbalená.
Harry nám balil věci na lyžák a já byl v koupelně. Dal jsem si na sebe volný bílý svetr, který mi byl až do půlky stehen. Pod tím jsem měl jenom modré krajkové kalhotky. Slyšel jsem Harryho, jak křičí a sám pro sebe jsem se ušklíbl a koukl se na mé nohy, které byly obaleny v modré látce oblečení, které on právě hledá. Vyšel jsem ven z koupelny a postavil se do dveří od ložnice. "Myslíš tyhle?" optal jsem se nevinně.
