FUCK school ~ Larry ✓

39.

Vzbudil jsem se na to, jak někdo v dáli zpívá. Otevřel jsem pomalu oči a podíval se na zdroj zpěvu. Harry stál ve dveřích s tácem jídla a zpíval mi k narozeninám.
To už je dnes?
S velkým úsměvem jsem se posadil, protřel si oči a a natáhl k němu ruce. Tác položil na noční stolek a já si ho zatím přitáhl do objetí a polibku.
"Děkuju za snídani a blahopřání. A že sis vzpomněl," usmál jsem se na něj.

"Jenom se hezky napapej, dárečky máš v obýváku," usmál jsem se a pohladil ho po vláskách.
"Pro tebe všechno. Napapej se a čekám tě tam." Zasmál jsem se a vydal se na určené místo a i s krabičkou na kolenou jsem ho čekal. Když se konečně objevil ve dveřích očka se mu rozzářila. Byl tam medvěd, někoklik mikin, taky voňavka a pak já s krabičkou, ve které se ukrýval náhrdelník pro mou lásku.
"Doufám, že se ti bude líbit."

Po báječné snídani jsem se vydal na cestu do obýváku. Ve dveřích jsem se zastavil, stejně jako Harry ráno, ale teď já stál od překvapení.
"Harry!" usmál jsem se na něj široce a běžel ho obejmout. "Nemusel sis dělat takovou námahu," podíval jsem se na něj dojatě.
Mám ty nejkrásnější narozky ze všech a navíc, mám toho nejúžasnějšího kluka ze všech lidí a kluků na světě.
"Tak moc tě miluju," políbil jsem ho.

"Já tebe taky, žáčku můj. Tak ale postupně." Usmál jsem se a začal mu podávat balíčky. Nejdřív obě mikiny, které si okamžitě i oblékl a zachumlal se do nich. Nasledovala voňavka, která se mi moc líbila a tak se snad líbila i jemu. S úsměvem po ní jezdil prsty až jsem se nad tím zarazil.
"Tak a ten veliký medvěd je taky pro tebe, aby si se měl s kým tulit, když půjdu na školení. A nakonec..." Podrbal jsem se na krku a podal mu krabičku s náhrdelníkem. Spíš řetízkem, ale nejdůležitější byla ozdoba s našimi iniciály.

Chtělo se mi plakat. On je neskutečný. Tohle se mi snad jen zdá...
S úsměvem jsem si od něj převzal krabičku a pomalu ji otevřel. Otevřel jsem pusu. Byl tam řetízek na kterém byl L & H. Prstem jsem jezdil po jeho povrchu. Vyndal jsem ji z krabičky. Všiml jsem si ještě, že na zadní straně jsou napsány naše data narození.
Tuze jsem ho objal. "Moc děkuju lásko. Prosím, zapneš mi ho?" ukázal jsem na něj a otočil se mu zadu, ať mi ho připne. Poupravil jsem si lem modré mikiny a čekal, až bude řetízek na mém krku. Očkem jsem se podíval na toho obřího medvěda.
"Kdy vlastně jdeš na školení?"

Bože, byl tak roztomilý, jako malé dítě. Jemně jsem ho pohladil po rameně a pozoroval ho. Byl tak nádherný, jemný a prostě dokonalý.
"Na konci měsíce zlato, na 4 dny, ale to zvládneš," usmál jsem se a políbil ho na čelo.
"Zbytek dárků večer, ale to až k vánocům."

Přitulil jsem se k němu. "Budeš mi chybět, snad ten medvídek pomůžeme," zamumlal jsem mu do krku. Podíval jsem se na toho medvěda a s mírným rozběhnutím jsem na něj skočil. Musím ho přeci otestovat! Harry se jen smál a přišel až ke mně a k tomu, doslova, MEDVĚDOVI. Byl tak velký! "Hmm, je tak mekkoučký. Ale ty jsi lepší medvídek, tak snad to vydržím," ušklíbl jsem se.

Bože on byl tak roztomilý!! Prostě tohle není zdravé. Vytáhl jsem mobil a odfotil si mého malého skřítka, který tuze objímal medvídka a skoro pod ním mizel. Ten medvěd byl opravdu obří!
"Tak co ty moje velké malé kotě?" podpýchl jsem ho a zvedl se z gauče. Pohladil jsem ho ve vláscích a nechal ho, ať se tulí. Já se vydal do kuchyně, kde jsem se pustil do kuchtění mého oblíbeného vánočního menu a to lososa s bramborovým salátem a kapustovou polévkou. Tyhle jídla jsem se naučil přes svátky v Evropě a zamiloval jsem se do nich.

Přišel jsem si jak v jiném světě. Né! Jako zdravotně nebo jinak postižený člověk. Prostě mimo tento svět...
Seděl jsem a tulil se k medvídkovi a u toho sledoval vánoční pořady a vánoční pohádky, co šli v televizi, zatímco Harry něco kuchtil v kuchyni. Z transu a sledování mě probudil až lehký polibek do vlasů. Podíval jsem se vzhůru a mírně se na něj zamračil.
"Dobře jsem slyšel ten zvuk foťáku, ty sis mě vyfotil?" Jeho překvapený pohled stál za to. Asi si myslel, že byl nenápadný a nepřijdu na to. Ale mě to ani nevadilo, protože já si ho jednou vyfotil jak vařil. Vypadal při tom tak úžasně!

"Ehhhh... Jo, potřeboval jsem novou tapetu a ty jsi prostě dokonalý!" Usmál jsem se a přitulil si hlavu do jeho nádherných vlásků. Jemně jsem mu kroužil palcem po zadní straně krku.
"Tak zlatíčko, vidím, že se ti ten medvídek moc líbí, ale pojď se mnou, potřebuji, aby si zkusil salát, aby ti chutnal."
Loui jenom přikývl a vydal se se mnou do kuchyně, ale jeho překvapený pohled, když uviděl naše menu mě opravdu pobavil! Asi čekal puding a švestkovou polívku, bohužel.
"Loui nekoukej tak na mě, je to opravdu dobré. Říkal jsem, že jsem převzal různé recepty z Evropy. Jsou opravdu dobré, neboj." Nabral jsem na lžičku bramborový salát a dal mu ji před rty.

Věřím mu, Harry by mě přece nechtěl otrávit. Takže jsem poslušně otevřel ústa a nechal ho, ať do nich vpluje s lyžičkou toho bramborového salátu. Chvíli jsem ho měl v puse, než jsem jsem polknul. Mělo to zajímavou chuť, ale nemůžu lhát, chutnal mi. Navíc jsem byl rád, že budu jíst něco nového, plus jako bonus k tomu, s osobou, kterou miluju!
"Lásko, je to vynikající," řekl jsem a olízl si rty. "Kde přesně ses to naučil?" Usmál jsem se na něj a objal ho.

"Bramborový salát v Rusku, pak kapustovou polívku u jedného mého známeho, ale Losose mám prostě rád, tak jsem si ho tam zakomponoval," zasmál jsem se a pohladil mu jednu ručku, kterou mě objímal.
"Snad ti to všechno bude chutnat," zavrněl jsem a pokračoval v míchaní salátu. Když byl hotový, zakryl jsem ho a pustil se do kapustové polévky.

Tajně jsem si vzal ještě jednu lžičku, ale stejně mě viděl. Se smíchem mi plácl po ruce a já se na něj nevinně podíval. "Promiň, už nebudu ujídat," zachichotal jsem se a objal ho kolem pasu.
"Můžu ti nějak pomoct? Nebo to chceš raději udělat sám, ať to nezkazím." Zasmál jsem se své otázce a podíval se mu do očí. Jeho dva samargdy zářily štěstím.

"Dnes máš narozeniny, jenom si sedni a můžeš mě pozorovat," zašptal jsem směrem k němu. Pohladil jsem ho po tvářičce a dál se věnoval kapustové polévce, abych na ni nezapomněl. Krájel jsem ingrediencie a nasledně je smíchaval, než polévka byla úplně hotová. Objal jsem mého andílka kolem pasu a políbil ho na zadní stranu krku.
"Miluju tě, ty mé vánoční překvapení."

Otočil jsem se čelem k němu a objal ho také. Byl jsem tak šťastný a spokojený, jako snad ještě nikdy v životě.
"Já a vánoční překvapení? Proč myslíš?" zasmál jsem se a posadil se na linku. Celý čas jsem stál, abych měl lepší výhled a teď, když jsem si sedl, jak on chtěl, tak se na mě zamračeně podíval, přesto dal na moje boky své ruce... asi abych neupadl.

"Ty můj blázínku." Usmál jsem se, přitulil se k jeho krku a zamručel mu do něj. "Tenhle večer bude dokonalý," zašeptal jem a začal ho jemně okusovat. Pomaličku jsem po něm přecházel nosem a pak i rty s jemně vystrčeným jazykem.
"Budeme spolu a budou to dokonalé svátky."

Nechal jsem ho, ať si hraje s mou kůží na krku. Bylo to příjemné. Moc příjemné, líbilo se mi to.
Nohy jsem automaticky omotal kolem jeho pasu, aby byl blíž ke mně a mé citlivé pokožce a nechal se unášet okamžikem.
"Když jsem s tebou, tak i den plný deště je dokonalý," vydechl jsem a skousl si ret. Cítil jsem, jak se usmál do mého krku.

"Ale, ale, ale, Louis má dnes romantickou chviličku?" zeptal jsem se a pohladil ho po zádech  Udělal jsem mu tam veliké srdíčko, které bylo velké jako jeho zádíčka.
"Moje maličké koťátko, které je pro mě středem vesmíru. Už se těším na večer..." Hlavou mi probleskl obrázek Louiho v krajce.
"Naše první společné Vánoce."