FUCK school ~ Larry ✓

24.

To bolelo! Rukou jsem si chytil břicho a pomalu se vydal za tím mým uraženým skřítkem. Pro jistotu jsem z kuchynky sebral sušenky a šel za ním. Došel jsem až ke dveřím, které jsem pootevřel a strčil do nich ruku se sušenkami.
"Přicházím v míru." Zasmál jsem se a strčil dovnitř i hlavu. To klubíčko leželo pod peřinou a chichotalo se.
Tak on se bude smát? No to nene. Potichu jsem vešel celý a s rozběhem skočil na tu smějící se hromádku.
"Útook!"

Vykřikl jsem se smíchem a stáhl si z hlavy peřinu. Podíval jsem se na něj, na čelo mi padali vlasy, tak jsem toho moc neviděl.
"Pomooc! Cizí forma života!" zasmál jsem se.
Jeho prsty za mě stáhli peřinu, natiskl se ke mně a nakonec nás přikryl oba. Jeho prsty se objevili na mých bocích.
"Ne!!"

"Ale jo... zabaveno pro vědecké účely na mé planetě!" Zasmál jsem se mu do ouška a přitáhl si ho k sobě.
"Neboj se, na mé planetě ti nic neuděláme. Možná," broukl jsem a obejmul ho. Takhle se mi to líbilo. Byl při mně v teple a pohodlí a oba jsme se smáli.

"Jak možná?!" zasmál jsem se. "Proč jen možná?" Snažil jsem se mu uniknout, ale nedalo se mi to. Vždy si mě přitáhl zpátky k sobě.
"Aaaa, jaké vědecké účely by to měli přesněji být?" mírně a hraně jsem polkl. Byl jsem zvědav, co si usmyslí.

Zapřemýšlel jsem nad odpovědí, která mi taky něco přinese. "Na výskum samčího rozmnožovacího orgánu. A taky pohlavních ústrojů a následné praxe rozmnožování," řekl jsem mírně skresleným hlasem pro dodání atmosféry.

"Pane bože," zasmál jsem se. Viděl jsem však Harryho profesionální výraz. Sice mu kde tam zacukaly koutky úst, přestal jsem.
"A bude to bolet pane únosce?" ušklíbl jsem se na něj a on mě plácl po stehně.

"Vy jste blázen, pane Tomlinsone! Určitě ne, tedy doufám, už dlouho jsme tento výzkum nedělali, a tak je možné, že naše techniky můžou být mírně zastaralé na tuto dobu." Je pravda, že už jsem dlouho nikoho neměl, ale snad jěště jsem nepatřil do starého železa.

"A je to moc dlouhá doba, aby jste to zapomněl? Doufám, že ne. Docela mě ten výzkum láká," zasmál jsem se a políbil ho na tvář.
Harry vypadal zaraženě, ale když jsem mu začal pročesávat vlasy a tahat mu za ně, spokojeně mi zamručel do krku a hraně ho skousl. Vypískl jsem a zasmál se.
"Ty jedna mimozemská forma života, tohle se dělá?"

"To je součást výzkumu, pane Tommlisone, nic víc, nic míň." Zasmál jsem se a posadil se na postel. Hry už stačilo.
"Tak pojď Loui, pustíme si film. Ať tady není tak ticho," zavolal jsem a sedl si v obýváku před televizi a zapnul tam nějakou komedii.

Zasmál jsem se a přijal mně nabízenou Harryho ruku. Oba jsme se přemístili do obýváku a lehli si na pohovku společně. Přikryli jsme se dekou a on si vzal do ruky ovladač a začal tam přepínat kanály.

Pustil jsem nám film a spokojeně se přitulil k mému ohřívači. Loui sledoval film, ale já pořád přemýšlel nad námi.
Nejsem na něj opravdu moc starý? Bylo mezi námi 10 let, je to moc? Nebo naopak ne? Co když mě odkopne a najde si někoho mladšího?!

Nevím sice, jak se ten film jmenoval, ale zaujal mě. Spokojeně jsem se opíral o Harryho mužnou hruď. Vdechoval jsem jeho omamnou vůni. Bylo mi s ním opravdu krásně.
Zdál se mi nějaký jiný. "Děje se něco?" optal jsem se ho, ale on jen zavrtěl hlavou. Stejně si myslím, že ho něci trápí.

"Nic, nemusíš se bát," zašeptal jsem mu do vlasů a dále přemýšlel.
Naposled jsem měl kluka na střední. Pak jenom několik krátkých románků, které jsem však neudržoval. Byl jsem sám už dlouho. Bál jsem se, že něco pokazím a jěště při něm. Kdybych věděl, že je skušenější, nebál bych se. On byl ale koťáko... Nezkušené.

"Tak dobře," pousmál jsem se, mírně zklamaně, a podíval se ještě jednou na jeho tvář. Ukazovákem jsem mu přešel po jeho ostré hraně čelisti. Pozoroval jsem, jak se mi nadzvedává hruď, jak polkl.
Prstem jsem mu dál putoval po tváři, než si to Harry všiml a začalo mu cukat mírně koutkem na pravé straně.

Jak mi prstem prochádzel po mém kostnatém ksichtě, musel jsem se smát. Lechtalo to! Chvíli jsem ho jěště nechal, ať si hraje. Pak mě to ale opravdu začalo lechtat, a tak jsem ho zastavil a jeho ruku mu dal zpět k té druhé.
"Nic se neděje, opravdu."

Jeho smích byl krásný. Málem jsem mu uvěřil.
"No dobře tedy," usmál jsem se. "Ale kdyby něco, například tě něco trápilo, stačí říct," mrkl jsem na něj, přitáhl si ho za krk k sobě a políbil.
Opravdu mi na něm záleželo. Sám nevím, co bych bez něj dělal.

"Neboj se maličký. Kdyby se mi něco stalo, tak jsi první, který to bude vědět. Slibuju, dobře?" zavrněl jsem, Louis začal znova sledovat film a já se ponořil zpět do mých myšlenek. Přemýšlel jsem nad ním a nade mnou. Doufám, že se mé obavy nenaplní.
"Louisi? Nejsem pro tebe starý?"

Prudce jsem k němu otočil hlavu. Vypadal opravdu ustaraně.
"To je to, co tě trápilo?" pohladil jsem ho po tváři. "Proč bys měl být pro mě starý? Je to nesmysl. Tímhle se opravdu trápit nemusíš," mrkl jsem na něj a posadil se vedle něj. Ruce jsem omotal kolem jeho těla a bradu si opřel o jeho rameno, dívajíc se na něj tak.

I když se ke mně ihned přitulil, pořád jsem myslel na mně a na něj. Silně jsem ho objal a položil nos do jeho vlasů.
"Louisi, je to skoro 11 let. Jsem pro tebe strašně starý. Měl by sis najít někoho ve tvém věku, né mně. Už patřím do starého železa."

Zaraženě jsem se na něj podíval a zamrkal.
"Je sice pravda, že jsem ti doteď tipoval míň," ušklíbl jsem se a dal mu pusu na tvář, "ale tebe bych nevyměnil za nic na světě. Na to tě mám až moc rád. Líbíš se mi ty. Nikoho jiného nechci."
Naklonil jsem se k jeho rtům. "Miluji tě, ty trdlo," zašeptal jsem a spojil naše rty.